29. 12. 2014
Propad cen ropy,
s nímž před pár měsíci nikdo nepočítal, bude mít dopad nejen na
tučná konta šejků, peněženky řidičů, marže rafinerií či schopnost Ruska přežít západní
sankce. Nízké ceny klíčové energetické suroviny a jejich nejistý
výhled by mohly otřást akciovými a dluhopisovými trhy nebo i
hodnotou luxusních nemovitostí či fotbalových klubů.

Jádrem problému jsou petrodolary - příjmy z těžby
ropy, které z největších producentů
udělaly boháče s potřebou ohromné sumy někam umístit. Typicky jde o
investice na burze.
Nejde o zanedbatelné částky. Podle odhadu respektovaného Institutu
pro mezinárodní finance dvanáctka členů ropného kartelu OPEC
v roce 2012 do státních dluhopisů či akcií předních evropských a
amerických společností napumpovala 500 miliard dolarů. Institut
dále odhaduje, že při průměrné ceně ropy
78 dolarů za barel by se tento příliv měl
v příštím roce ztenčit na 100 miliard dolarů. Akcie by tak nemusely
růst tak rychle, jak se čekalo, a vydavatelé dluhopisů by je
nemuseli na trhu udat za tak nízké úroky jako dřív.
OPEC navíc není jediným investorem,
který své petrodolary ukládá na západních finančních trzích.
Největší státní ropný fond, který
disponuje globálním portfoliem v hodnotě přes 700 miliard dolarů,
vlastní Norsko.
Po stopách petropeněz
Pokles zájmu o cenné papíry je přitom ještě
optimistická varianta. Hůře pro jejich ceny bude, když budou
šejkové při déletrvajícím propadu ropy
přinuceni své cenné papíry kvůli látání děr v rozpočtech prodávat.
Záplava ropných příjmů udělala z řady
zemí rentiérské státy. Na snadno vydělané peníze si zvykly a od
občanů a neropného korporátního sektoru
nevybírají prakticky žádné daně. Například státní kasa Saúdské
Arábie je na ropné rentě závislá z 90
procent.
Někteří členové kartelu OPEC mají
solidní úvěrový rating, a tak si budou moci půjčit na kapitálových
trzích, nebo disponují tlustým polštářem devizových rezerv, z něhož
mohou po nějakou dobu čerpat. Saúdové, kteří nashromáždili přes 750
miliard dolarů, třetí největší rezervy na světě, podle vlastních
vyjádření stávající nízké ceny přestojí nejméně dva roky. Tamní
ministerstvo financí minulý týden ve snaze uklidnit znejistělé trhy
i obyvatelstvo slíbilo pokračovat ve velkolepých stavebních
projektech a vyplácení štědré sociální podpory.
Saúdové mají s dlouhodobou výdrží slušnou zkušenost. V období
nízkých cen v 80. a 90. letech minulého století byly jejich
rozpočty chronicky deficitní, přičemž do nového milénia země
vstupovala s veřejným dluhem ve výši 100 procent HDP. Díky
následnému růstu cen ropy se ale
zadlužení podařilo stlačit téměř k nule.
Jiní ropní rentiéři prokazují daleko
horší schopnost hospodařit s penězi dlouhodobě udržitelným
způsobem. Venezuelská vláda potřebuje k vyrovnanému rozpočtu cenu
ropy kolem 120 dolarů za barel, tedy zhruba dvojnásobek oproti stávající
úrovni. Devizové rezervy má přitom tato třicetimilionová země
dvakrát nižší než Česko. Možnost půjčit si v zahraničí za alespoň
trochu přijatelný úrok vinou "odpadního" ratingového hodnocení od
všech agentur nepřipadá v úvahu. Zemi tak nezbývá než prodávat
majetek. Momentálně jsou na řadě tři rafinerie a síť benzinových stanic Citgo ve Spojených
státech.
Někteří členové OPEC na tom nejsou o nic
lépe. Sociální závazky přitom rostou. Jen za posledních pět let se
počet obyvatel v zemích kartelu zvýšil o 40 milionů, což odpovídá
jednomu celému Polsku.
Výhled nejistý
Konkrétní dopad na finanční trhy lze zatím kvůli
nedostatku zkušeností načrtnout obtížně. "Je to poprvé za 20 let,
kdy bude OPEC peníze z trhu stahovat,
místo aby na něm investoval," uvedl pro deník Financial Times David
Spegel z banky BNP Paribas.
Důležitou proměnnou v komplikované ropné
rovnici bude chování velkých dovozců ropy
a jednotlivých spotřebitelů. Ti díky levné ropě budou moci více utrácet nebo spořit. Z
obřího transferu bohatství mohou těžit různé firmy i finanční
instrumenty.
Některé společnosti zasáhl pokles cen ropy už nyní. Američtí břidlicoví těžaři,
jejichž produkční náklady patří v branži k nejvyšším, v posledních
měsících odepsali i polovinu tržní hodnoty. Automobilka Ford
karoserii nového modelu vlajkového pick-upu F150 kvůli nižší
spotřebě vyrobila z lehkého, ale drahého hliníku. Levný benzin (v USA jsou ceny nejníže za pět a půl
roku) ale tuto vymoženost činí v očích analytiků zbytečnou.
Velkou neznámou zůstává doba trvání nízkých cen. Vyjádření členů
kartelu OPEC vyhlídkám na brzké zdražení
nepřeje. Nikdo nechce jako první těžbu dobrovolně omezovat. Saúdové
se včera dokonce nechali slyšet, že pro získání tržního podílu
produkci klidně zvýší.
Autor: Václav Trejbal, Zdroj: Hospodářské noviny