5. 8. 2013
Nadnárodní ropné koncerny letos své akcionáře, navyklé z
minulosti na "zlatý déšť", většinou zklamaly. Jejich čisté zisky za
první pololetí zůstaly hluboko za očekáváním. Těžařům nehraje do
noty cena ropy, která je nižší než loni. A také jim rostou náklady
na průzkum a těžbu ve stále složitějších podmínkách. V některých
zemích byznys komplikuje špatná bezpečnostní situace.

To je důvod, proč se některé společnosti letos vzdaly původních,
velice ambiciózních těžebních plánů. Místo toho se soustřeďují na
utahování nákladů. "Integrovaným ropným koncernům nastaly krušné
časy. Nedaří se jim zvyšovat produkci, rafinerské marže se zhoršují
a náklady jdou nahoru. To opravdu není dobrá kombinace," komentuje
pro agenturu Reuters Brian Youngberg, analytik firmy Edward Jones z
amerického St. Louis.
Cena ropy je letos níž než loni
Ropné společnosti připisují horší výsledky částečně tomu, že
zlevnila ropa. Podle zprávy britské banky Barclays se barel
severomořského Brentu během letošního prvního čtvrtletí prodával za
průměrných 113 dolarů, aby během následujících tří měsíců zlevnil o
rovných deset dolarů. Takový vývoj poznamenal i hospodaření
amerického ExxonMobilu, největší veřejně obchodované ropné
společnosti světa podle tržeb.
Jak včera sdělila centrála v texaském Irvingu, čistý zisk za
letošní první pololetí meziročně klesl skoro o dvě pětiny na 16,7
miliardy dolarů. Firmě se tak nepodaří zopakovat rekord z loňského
roku, kdy si přišla na téměř 45 miliard dolarů čistého.
Shell ztrácí stamiliony v Nigérii
Skoro o čtvrtinu klesl během letošního ledna až června čistý
zisk společnosti Royal Dutch Shell, evropské ropné jedničce.
Obzvlášť citelný byl propad za druhé čtvrtletí, kdy si akcionáři
mohli k dobru připsat 2,4 miliardy dolarů ve srovnání se šesti
miliardami za stejné loňské období.
"Je to podmíněno četnými faktory, včetně vyšších nákladů na těžbu,
nepříznivých změn směnných kurzů i výrazného zhoršení bezpečnostní
situace v Nigérii," uvádí šéf Shellu Peter Voser v tiskovém
prohlášení.
Shellu i ostatním západním koncernům byznys v Nigérii komplikují
nejen útoky protivládních rebelů na ropná pole v deltě řeky Niger,
ale také množící se krádeže ropy. Výsledek Shellu za druhé
čtvrtletí to zatížilo sumou 700 milionů dolarů.
Shell od roku 2010 prodal v Nigérii osm licencí na těžbu ropy
celkem za 1,8 miliardy dolarů a zvažuje prodej dalších aktiv.
"Problémy v Nigérii nemůžeme sami vyřešit. Neobejdeme se bez pomoci
tamní vlády," podotýká Voser.
Krádeže ropy v Nigérii citelně poznamenaly také hospodaření
italské Eni. "Nigérie nám dělá velké starosti. Zvažujeme změnu
postoje k této zemi," vyjádřil se pro agenturu Reuters šéf koncernu
Paolo Scaroni.
Shell dává také najevo, že se nebude vrhat do průzkumu a těžby
břidlicového plynu v Británii. "Na tento účel jsme globálně
vyčlenili šest miliard dolarů a tuto sumu nemíníme zvyšovat. Máme
úspěšný byznys v Severní Americe a rýsují se velké příležitosti v
Číně, Rusku i na Ukrajině," cituje londýnský list The Telegraph
Simona Henryho, finančního ředitele Shellu.
BP se v Americe stále soudí
Nad britským koncernem BP stále jako přízrak visí tragická
havárie těžební plošiny Deepwater Horizon, která na jaře roku 2010
explodovala a zahubila 11 lidí. Společnost byla následně nucena
rozprodat aktiva za 34 miliard dolarů, aby vůbec mohla financovat
odstraňování ekologických důsledků katastrofy, vyplácet odškodnění
a vyrovnat se s pokutami.
Soudní tahanice v USA stále nekončí. Rostoucí náklady na právní
služby BP přiměly k tomu, že zvýšila celkové odhadované náklady
spojené s katastrofou o 200 milionů na 42,4 miliardy dolarů.
Totalu se podařilo zvýšit těžbu
Francouzský Total je mezi západními těžebními giganty jediný,
který nejenže nezklamal, ale naopak příjemně investory překvapil.
Evropské ropné trojce se letos podařilo mírně zvednout produkci
uhlovodíkových paliv na průměrných 2,3 milionu barelů denně (v
přepočtu na ropu).
Jde o vůbec první meziroční vzestup produkce Totalu od roku 2010.
Příznivě se projevilo například obnovení těžby plynu na
severomořském poli Elgin. Lepší bezpečnostní situace v Jemenu
Totalu umožnila zvýšit výrobu zkapalněného plynu.
"Výsledky Totalu jsou lepší, než se čekalo. Důležité je, že
dokázal zvýšit těžbu, což povzbudilo investory," komentuje pro
agenturu Reuters Oswald Clint z londýnské společnosti Bernstein.
Totalu by se ještě letos měla vyplatit "agresivnější těžební
strategie". Začne vydělávat na první ropě z Kašaganského projektu v
Kazachstánu a hodlá zvýšit produkci v problémové Nigérii.
Šéf Totalu Christophe de Margerie nedávno uvedl, že ropné koncerny
budou muset v Evropě uzavřít blíže neurčený počet rafinerií.
Důvodem je klesající spotřeba paliva (kvůli hospodářskému útlumu) i
to, že "vyschly" exportní možnosti do USA. Samotný Total uzavřel v
roce 2010 rafinerii v Dunkirku, načež se vládě zavázal, že ve
Francii během následujících pěti let žádnou další rafinerii
nezavře.
Autor: Václav Lavička, Zdroj: Hospodářské noviny