Ropný skok končí, Iráčané se bojí války

Se svou nejcennější surovinou mají iráčtí politici velké plány. Čtyři roky poté, co dala vláda největším světovým koncernům kontrakty na rozvoj svých ropných polí, otevírá se nyní jedno z těch největších - obrovské pole Madžnún nedaleko Basry, které spravuje společnost Royal Dutch Shell.

Madžnún, kde právě začíná komerční těžba, má být do konce roku schopno vyprodukovat až 200 tisíc barelů denně.
Iráčtí politici, kteří se účastnili jeho otevření, se netají optimismem. "Díky tomuto a dalším novým polím můžeme do konce roku přidat k současné úrovni těžby možná přes 400 tisíc barelů denně," řekl Husajn Šahristání, náměstek ministra pro energetiku, listu Gulf News.
Své ambiciózní plány, že Irák dokáže za příštích pár let dokonce zečtyřnásobit svou celkovou těžbu a zvednout produkci do roku 2017 na 12 milionů barelů denně, ale začínají tamní politici výrazně redukovat.
K tradičním problémům, jako je pomalý rozvoj infrastruktury a korupce, se přidává nová hrozba - druhá vlna občanské války.
Násilí mezi iráckými sunnity a šíity už narostlo do rozměrů obvyklých jen v éře vnitřního konfliktu po pádu režimu Saddáma Husajna.

Skok v těžbě je u konce

Hrozba, že Irák se vrátí ke krvavé válce, jakou zažil v letech po pádu režimu Husajna v roce 2003, zneklidňuje místní obyvatele, firmy a trh s ropou.
Irák loni předstihl svého tradičního rivala Írán a stal se druhým největším producentem ropy ve skupině OPEC. Hned po Saúdské Arábii. Po skončení vlády Husajnova režimu těžil Irák dva miliony barelů denně, dnes je to okolo tří milionů.
V zemi podnikají největší ropné firmy ze Západu, Ruska, Malajsie, Japonska i Číny. Nejhladovější zákazníky pak Irák nachází v Asii, o prodeji nových dodávek suroviny vyjednává s Indií a Čínou.
"Velký skok v těžbě, který nastal mezi roky 2010 a 2012, se ale nyní zastavil," řekl energetický analytik Guy Chazan v listu Financial Times. "Firmy jsou opatrnější při nalévání peněz do Iráku, a to kvůli problémům s infrastrukturou, zhoršující se bezpečnostní situací i chabým ziskům z kontraktů."
Jen za letošní září zemřelo při teroristických útocích v Iráku téměř tisíc lidí a další dva tisíce byly zraněny - drtivá většina přímo v metropoli Bagdádu. A ani zbytek letošního roku nebyl jiný.
Při atentátech sunnitských radikálů spojených s Al-Káidou, kteří útočí na vládní budovy, luxusní hotely, ale i obyčejná tržiště a kavárny, zemřelo celkem přes šest tisíc lidí.

Firmy chtějí větší zisky

Proto je Irák nucen snížit své plány. I kdyby do roku 2020 měl těžit "jen" devět milionů barelů ropy denně, potřeboval by podle odhadů své vlády investice do těžby v hodnotě 629 miliard dolarů.
Že by se vládě podařilo násilí v zemi zastavit, je však nyní jen těžko představitelné.
Zemi destabilizují domácí i zahraniční džihádisté, kteří přicházejí bojovat do sousední Sýrie a kteří jsou nepřátelští i šíitskému režimu v Iráku. Na konci září se útoky přelily i do dříve klidného autonomního iráckého Kurdistánu, rovněž bohatého na ropu a plyn.
"Je to tragédie. Irák je znovu sužován Al-Káidou," řekl stanici al-Džazíra starosta vesnice Tal Afar nedaleko severoiráckého Mosulu, kde minulý týden zabil atentátník dvanáct dětí místní základní školy.
Ropné firmy navíc začaly žádat, aby Irák přehodnotil kontrakty na těžbu. Jsou podle nich příliš nevýhodné. Místo obvyklého podílu na celkové produkci totiž energetické firmy v Iráku dostávají jen odměnu 1,15-2,5 dolaru za každý vytěžený barel.
"Uznáváme, že naše kontrakty byly hodně tvrdé. Možná nejtvrdší, s jakými se kdy ropné firmy setkaly," řekl irácký představitel Šahristání stanici CNN. "Jsme ochotni smlouvy přehodnotit. Chceme totiž, aby ropné firmy v Iráku dobře vydělávaly."
Jak zajistit, aby se firmy nemusely bát další občanské války, ale iráčtí politici nevědí. Vojenskou pomoc jim slibují USA. Šance, že velmoci brzy ukončí konflikt v Sýrii, je však mizivá.