Ropným koncernům klesají zisky. Budou omezovat investice

V globálním ropném byznysu se dějí věci, které nevěští západním těžebním koncernům nic dobrého. Většině z nich letos povážlivě klesají zisky. Americkému podniku ExxonMobil, světové jedničce, za leden až září dokonce skoro o třetinu.

ExxonMobile rafinerie

Pro akcionáře "velké pětky", kteří si v minulých letech zvykli na to, že jim do kapes přitéká stále více peněz, je to těžko stravitelné sousto. Managementu vytýkají, že příliš rychle rostou náklady na těžbu a výhrady mají i k nákladným investičním programům.
Ale vedení koncernů se brání s tím, že investice "do těch správných projektů" je jediná možnost, jak v budoucnu vytvářet vyšší hodnotu pro vlastníky. Akciové kurzy západních ropných firem si letos vedou nevalně. Nejhůř se daří Shellu, který od počátku roku do konce října klesl o 5,8 procenta.

Investice se nejspíš sníží

Nadnárodní koncerny v padesátých letech minulého století kontrolovaly zhruba 85 procent ropných zásob. V současné době se musejí spokojit jenom s deseti procenty. To hlavní bohatství nyní spravují státní koncerny, ať už je to Saudi Aramco nebo mnohem menší malajská firma Petronas.
Velké pětce nezbývá nic jiného než jít za novými zdroji do velkých mořských hloubek, například u západoafrického pobřeží. Nebo vrtat do zmrzlé půdy na Aljašce. Láká je také Arktida. Americký geologický úřad tamní zásoby ropy odhaduje až na 90 miliard barelů.
Do neprobádané Arktidy se už zakusují mnohé ropné společnosti, včetně ruské Rosněfti nebo norského Statoilu. Míří tam také Shell. Ale šéf francouzského Totalu Christiphe Menagerie o tom ani neuvažuje. "Jeden rozsáhlý únik ropy v tomto riskantním regionu by nás mohl finančně položit," cituje jeho obavy německý list Handelsblatt.
Těžaři v současné době na průzkum a těžbu nových, převážně nekonvenčních nalezišť, která nelze využívat obvyklými metodami, vyčleňují přibližně polovinu svých investic. Například Exxon na ně v letošním rozpočtu vyčlenil 41 miliard dolarů. Mezi akcionáře během letošního třetího kvartálu přes dividendy a zpětné odkupy akcií rozdělil 5,8 miliardy dolarů.
Investice bude omezovat také britský koncern BP. Příští rok by měly činit 24 až 25 miliard dolarů ve srovnání s původním záměrem 24 až 27 miliard dolarů. V tomto rozmezí se měly pohybovat až do roku 2020, uvádí agentura Reuters.
BP také oznámil, že během příštích dvou let rozprodá majetek za zhruba 10 miliard dolarů a většinu utržených peněz rozdělí mezi akcionáře.
Existuje ale region, kam bude přitékat stále více kapitálu. Velká pětka příští rok investuje do Iráku, kde trvá špatná bezpečnostní situace, celkem 25 miliard dolarů. Díky tomu by se měla produkce na jihoiráckých polích příští rok zvýšit o dalších 400 tisíc barelů denně. Irák v současné době těží přes tři miliony barelů denně, a je tak druhým největším producentem v rámci OPEC, hned za Saúdskou Arábií.

Cenové vyhlídky těžbě nepřejí

Akcionáře ropných společností silně znepokojuje, že slábne příliv hotových peněz. Tím horší jsou jejich vyhlídky na dividendy. Zatím jsou velmi slušné. Ale co když dále zlevní ropa, které na trhu s energií stále více konkurují břidlicový plyn i obnovitelné zdroje?
Britská banka Barclays předpokládá, že barel severomořského Brentu v tomto čtvrtletí zlevní na 105 dolarů ve srovnání se 110 dolary v červenci až září.
Zhruba 60 procent vytěžené ropy se v rafineriích zpracovává na pohonné hmoty. Podle expertních předpovědí bude poptávka po nich klesat, neboť automobilky investují miliardy dolarů či eur do vývoje a výroby elektromobilů. Letecké společnosti zase doplňují letecký park o moderní, mnohem úspornější stroje.
Kromě toho, počet obyvatel ve vyspělých západních zemích klesá a poptávka po ropných produktech tam slábne už od roku 2005. Velká pětka proto sází na rozvíjející se trhy - Čínu, Indii, ale i Latinskou Ameriku a Afriku. Světová ropná jednička Exxon předpovídá, že svět bude kolem roku 2040 spalovat 113 milionů barelů ropy ve srovnání s dnešními zhruba 90 miliony.
Ale takové předpovědi mohou být přehnané. Čína letos rozhodla, že nová osobní auta, jež budou přicházet na její trh v roce 2020, musejí spotřebovávat nejvýš pět litrů na sto kilometrů. Kdyby ji následovaly další rozvojové země, znamenalo by to citelný propad poptávky.


181 mld. USD činí souhrnný čistý zisk pěti západních nadnárodních koncernů za období 2008 až 2012.
41 mld. USD hodlá letos do nových projektů investovat americký ExxonMobil.
110 dolarů bude stát v roce 2030 barel ropy, propočteno v cenách roku 2010. V cenách běžných to bude 160 až 170 dolarů. Vyplývá to z vládní ruské prognózy. Míří výš než většina západních prognóz, které vidí cenu kolem 80 dolarů za barel.

Autor: Václav Lavička, Zdroj: Hospodářské noviny

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2024/04 Téma číslaLéto na čerpací stanici
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek