12. 11. 2013
V globálním ropném byznysu se dějí věci, které nevěští
západním těžebním koncernům nic dobrého. Většině z nich letos
povážlivě klesají zisky. Americkému podniku ExxonMobil, světové
jedničce, za leden až září dokonce skoro o třetinu.

Pro akcionáře "velké pětky", kteří si v minulých
letech zvykli na to, že jim do kapes přitéká stále více peněz, je
to těžko stravitelné sousto. Managementu vytýkají, že příliš rychle
rostou náklady na těžbu a výhrady mají i k nákladným investičním
programům.
Ale vedení koncernů se brání s tím, že investice "do těch
správných projektů" je jediná možnost, jak v budoucnu vytvářet
vyšší hodnotu pro vlastníky. Akciové kurzy západních ropných firem si letos vedou nevalně. Nejhůř se
daří Shellu, který od počátku roku do
konce října klesl o 5,8 procenta.
Investice se nejspíš sníží
Nadnárodní koncerny v padesátých letech minulého století
kontrolovaly zhruba 85 procent ropných
zásob. V současné době se musejí spokojit jenom s deseti procenty.
To hlavní bohatství nyní spravují státní koncerny, ať už je to
Saudi Aramco nebo mnohem menší malajská firma Petronas.
Velké pětce nezbývá nic jiného než jít za novými zdroji do velkých
mořských hloubek, například u západoafrického pobřeží. Nebo vrtat
do zmrzlé půdy na Aljašce. Láká je také Arktida. Americký
geologický úřad tamní zásoby ropy
odhaduje až na 90 miliard barelů.
Do neprobádané Arktidy se už zakusují mnohé ropné společnosti, včetně ruské Rosněfti nebo
norského Statoilu. Míří tam také Shell.
Ale šéf francouzského Totalu Christiphe Menagerie o tom ani
neuvažuje. "Jeden rozsáhlý únik ropy v
tomto riskantním regionu by nás mohl finančně položit," cituje jeho
obavy německý list Handelsblatt.
Těžaři v současné době na průzkum a těžbu nových, převážně
nekonvenčních nalezišť, která nelze využívat obvyklými metodami,
vyčleňují přibližně polovinu svých investic. Například Exxon na ně v letošním rozpočtu vyčlenil 41
miliard dolarů. Mezi akcionáře během letošního třetího kvartálu
přes dividendy a zpětné odkupy akcií rozdělil 5,8 miliardy
dolarů.
Investice bude omezovat také britský koncern BP. Příští rok by měly činit 24 až 25 miliard
dolarů ve srovnání s původním záměrem 24 až 27 miliard dolarů. V
tomto rozmezí se měly pohybovat až do roku 2020, uvádí agentura
Reuters.
BP také oznámil, že během příštích dvou
let rozprodá majetek za zhruba 10 miliard dolarů a většinu
utržených peněz rozdělí mezi akcionáře.
Existuje ale region, kam bude přitékat stále více kapitálu. Velká
pětka příští rok investuje do Iráku, kde trvá špatná bezpečnostní
situace, celkem 25 miliard dolarů. Díky tomu by se měla produkce na
jihoiráckých polích příští rok zvýšit o dalších 400 tisíc barelů
denně. Irák v současné době těží přes tři miliony barelů denně, a
je tak druhým největším producentem v rámci OPEC, hned za Saúdskou
Arábií.
Cenové vyhlídky těžbě nepřejí
Akcionáře ropných společností silně
znepokojuje, že slábne příliv hotových peněz. Tím horší jsou jejich
vyhlídky na dividendy. Zatím jsou velmi slušné. Ale co když dále
zlevní ropa, které na trhu s energií
stále více konkurují břidlicový plyn i obnovitelné zdroje?
Britská banka Barclays předpokládá, že barel severomořského Brentu
v tomto čtvrtletí zlevní na 105 dolarů ve srovnání se 110 dolary v
červenci až září.
Zhruba 60 procent vytěžené ropy se v
rafineriích zpracovává na pohonné
hmoty. Podle expertních předpovědí bude
poptávka po nich klesat, neboť automobilky investují miliardy
dolarů či eur do vývoje a výroby elektromobilů. Letecké společnosti
zase doplňují letecký park o moderní, mnohem úspornější
stroje.
Kromě toho, počet obyvatel ve vyspělých západních zemích klesá a
poptávka po ropných produktech tam slábne
už od roku 2005. Velká pětka proto sází na rozvíjející se trhy -
Čínu, Indii, ale i Latinskou Ameriku a Afriku. Světová ropná jednička Exxon
předpovídá, že svět bude kolem roku 2040 spalovat 113 milionů barelů ropy ve
srovnání s dnešními zhruba 90 miliony.
Ale takové předpovědi mohou být přehnané. Čína letos rozhodla, že
nová osobní auta, jež budou přicházet na její trh v roce 2020,
musejí spotřebovávat nejvýš pět litrů na sto kilometrů. Kdyby ji
následovaly další rozvojové země, znamenalo by to citelný propad
poptávky.
181 mld. USD činí souhrnný čistý
zisk pěti západních nadnárodních koncernů za období 2008 až
2012.
41 mld. USD hodlá letos do nových projektů
investovat americký ExxonMobil.
110 dolarů bude stát v roce 2030 barel ropy,
propočteno v cenách roku 2010. V cenách běžných to bude 160 až 170
dolarů. Vyplývá to z vládní ruské prognózy. Míří výš než většina
západních prognóz, které vidí cenu kolem 80 dolarů za barel.
Autor: Václav Lavička, Zdroj: Hospodářské noviny