24. 3. 2016
Ropovod IKL před 20 lety napojil Českou republiku na
západoevropskou ropovodnou síť, čímž významně snížil závislost země
na dodávkách z Ruska prostřednictvím ropovodu
Družba.
Výstavba ropovodu
Výstavba IKL včetně tankoviště ve Vohburgu proběhla i na
tehdejší dobu v rekordním čase: téměř 350 km dlouhá trasa a
čtyři nádrže o celkovém objemu 200 000
m3 byly hotovy během necelých
dvou let. Potrubní systém o délce 347 km propojil Centrální
tankoviště ropy v Nelahozevsi s tankovištěm ropy v
bavorském Vohburgu, kam putuje ropa z italského přístavu
Terst. Česká republika tím po více než 30 letech získala
alternativní zásobovací trasu schopnou zastoupit východní ropovod
Družba.
"Česká republika získala s ropovodem IKL
jistotu, že v případě problémů na Družbě nezůstane takzvaně na
suchu. Prozíravost tohoto rozhodnutí se potvrdila již několikrát.
K různým výpadkům dodávek z Ruska došlo
z technických, politických i ekonomických důvodů např.
v letech 2007, 2008 a 2012. Díky IKL je Česko bez
problémů přestálo," říká generální ředitel MERO ČR
Stanislav Bruna.
Myšlenka nezávislosti na ropě přepravované Družbou začala být
aktivně rozvíjena v roce 1990. Dobové politické i ekonomické změny
a následné problémy ruských těžařských společností vedly
k obavám o spolehlivost dodávek z Ruska, proto se
tehdejší ČSFR rozhodla pro výstavbu moderního ropovodu napojeného
na západoevropskou infrastrukturu. Usnesením vlády České republiky
ze dne 4. února 1992 byla výstavba ropovodu schválena, bavorská
vláda vyslovila souhlas s projektem ropovodu 15. února 1992.
Přes dva roky zabralo vyřízení veškerých legislativních předpisů a
norem, které byly především na německé straně velmi složité a
přísné (pro představu, povolovacího procesu se účastnilo 5
bavorských státních ministerstev, 6 zemských úřadů, 34 obecní rady,
zemský úřad pro vodní hospodářství, zemský památkový úřad, 6 úřadů
vodního hospodářství, 2 vrchní lesní hospodářství, 8 lesních úřadů,
znalecká organizace TÜV a četní znalci v odborných otázkách).
Přesto byl projekt realizován v rekordně krátké době a již 9.
ledna 1996 byl zahájen zkušební provoz. Slavnostní zahájení ostrého
provozu se na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi
uskutečnilo 25. března 1996.
Ropovod byl v době výstavby nejmodernějším a
nejbezpečnějším zařízením svého druhu. Použitá konstrukční řešení,
technologie a postupy odpovídaly tehdejším náročným požadavkům
německé legislativy. Např. kvalita svarových spojů na potrubí byla
velmi pečlivě kontrolována a dokumentována, svary byly prověřovány
ultrazvukem i rentgenem. Součástí zařízení po celé délce ropovodu
(včetně tankoviště ve Vohburgu) je řídicí a komunikační systém
SCADA. I přes technologickou vyspělost ropovodu investuje MERO do
jeho průběžné modernizace zhruba 50 mil. Kč ročně.
Výstavba tankoviště ve
Vohburgu
Ropovod IKL v číslech:
- celková délka: 347 km
- roční kapacita: 11,5 milionů tun
- průměr potrubí: 711 mm
- počet armaturních šachet: 54
- rychlost proudění ropy v ropovodu:
0,5-1,1 m/s
- objem ropy přepravené za 20 let:
49 153 699 tun
- počet druhů přepravené ropy: 32
Autor: TZ Mero