Rosněfť se zbavuje prostředníků na Družbě

Ruský státní Rosněfť chce změnit podmínky, za nichž dodává svoji surovinu po ropovodu Družba. Místo prodeje přes prostředníky hodlá s evropskými rafineriemi uzavírat kontrakty o dodávkách napřímo.

Rosněfť se prostředníků, kteří jsou registrováni většinou v nejrůznějších exotických destinacích, snaží zbavit už dlouho. Není to však kvůli větší transparentnosti obchodování ale v touze po vyšších maržích. 
Zatím nejdůležitější smlouvu Rosněfť uzavřel s polskou společností PKN Orlen. Kontrakt v hodnotě 15 miliard dolarů platí do konce roku 2016, a Rosněfť se v něm zavazuje, že do polské rafinerie dodá 6 milionů tun ropy ročně, což pokryje zhruba 40 % kapacity závodu. 
Další smlouvy Rosněfť uzavřel se zákazníky v Německu (Total a Shell), kde by měl dodávat ropu pro rafinerie ve Schwedtu v Braniborsku. Zde objem nasmlouvaných dodávek dosahuje 2 milionů tun ročně s platností do konce roku 2015. K podpisu se blíží i smlouva s italským koncernem Eni.
Družba je přes své stáří stále jednou z hlavních cest ruské ropy na západ. Za loňský přes tento ropovod proteklo 54,3 milionů tun ropy (asi pětina ruského exportu). Dodávky ale klesaly třeba kvůli otevření exportního terminálu Usť-Luga v Baltickém moři, kam ropa putovala přes nový ropovod BPS-2. Podle statistik ruského ministerstva energetiky bylo loni největším příjemcem ropy z Družby Německo (20,5 mil. t) před Polskem (19,3 mil. t). Česko odebralo 3 miliony tun, což bylo o třetinu méně než v roce 2010.
Většina expertů se ještě donedávna shodovala na tom, že obchodování po Družbě chybí transparentnost. Například někdejší zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška bývalé šéfce americké mise v Praze bez obalu sdělil, že česká vláda nezná podrobnosti kontraktů uzavřených Českou rafinerskou s Rusy a nasmlouvané množství či ceny, neznají většinou ani pobočky koncernů Unipetrol, Shell či Eni v Praze.
Trh s ropou na Družbě prý obsahuje několik vrstev prostředníků, kteří z toho mají provizi. Jedním z nejznámějších je firma Gunvor vlastněná Genadijem Timčenkem. V minulosti musela například ruská ropa dodávaná do Maďarska projít právě přes Gunvor, který si ke každému barelu účtoval prémii 1 dolar, přičemž běžný obchodník si bere nejvýše 20 centů. Prostředníci se u ruského ropného "koryta" střídají podle toho, kdo má v tu chvíli nejblíže k vrcholným představitelům v Kremlu. Například podnikatel Magomedov, který byl "prostředníkem" ruského obchodování v Polsku, je spojován s bývalým prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Dnes je ovšem jedním z hlavních rivalů šéfa Rosněfti Sečina a jeho frakce "siloviků", tedy lidí pocházejících z represivních složek ruského státního aparátu. Také Timčenko přišel o své středoevropské koryto, když se rozhádal se Sečinem. Ten je po pohlcení těžařského koncernu TNK-BP nezpochybnitelným králem ruské ropné branže.