5. 2. 2013
Ruský státní Rosněfť chce změnit podmínky, za nichž
dodává svoji surovinu po ropovodu Družba. Místo prodeje přes
prostředníky hodlá s evropskými rafineriemi uzavírat kontrakty o
dodávkách napřímo.

Rosněfť se prostředníků, kteří jsou registrováni většinou
v nejrůznějších exotických destinacích, snaží zbavit už
dlouho. Není to však kvůli větší transparentnosti obchodování ale
v touze po vyšších maržích.
Zatím nejdůležitější smlouvu Rosněfť uzavřel s polskou
společností PKN Orlen. Kontrakt v hodnotě 15 miliard dolarů platí
do konce roku 2016, a Rosněfť se v něm zavazuje, že do polské
rafinerie dodá 6 milionů tun ropy ročně, což pokryje zhruba 40
% kapacity závodu.
Další smlouvy Rosněfť uzavřel se zákazníky v Německu (Total
a Shell), kde by měl dodávat ropu pro rafinerie ve Schwedtu v
Braniborsku. Zde objem nasmlouvaných dodávek dosahuje 2 milionů tun
ročně s platností do konce roku 2015. K podpisu se blíží i
smlouva s italským koncernem Eni.
Družba je přes své stáří stále jednou z hlavních cest
ruské ropy na západ. Za loňský přes tento ropovod proteklo
54,3 milionů tun ropy (asi pětina ruského exportu). Dodávky
ale klesaly třeba kvůli otevření exportního terminálu Usť-Luga v
Baltickém moři, kam ropa putovala přes nový ropovod BPS-2. Podle
statistik ruského ministerstva energetiky bylo loni největším
příjemcem ropy z Družby Německo (20,5 mil. t) před Polskem
(19,3 mil. t). Česko odebralo 3 miliony tun, což bylo o třetinu
méně než v roce 2010.
Většina expertů se ještě donedávna shodovala na tom, že
obchodování po Družbě chybí transparentnost. Například někdejší
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška
bývalé šéfce americké mise v Praze bez obalu sdělil, že česká vláda
nezná podrobnosti kontraktů uzavřených Českou rafinerskou
s Rusy a nasmlouvané množství či ceny, neznají většinou ani
pobočky koncernů Unipetrol, Shell či Eni v Praze.
Trh s ropou na Družbě prý obsahuje několik vrstev
prostředníků, kteří z toho mají provizi. Jedním z
nejznámějších je firma Gunvor vlastněná Genadijem Timčenkem. V
minulosti musela například ruská ropa dodávaná do Maďarska projít
právě přes Gunvor, který si ke každému barelu účtoval prémii
1 dolar, přičemž běžný obchodník si bere nejvýše 20 centů.
Prostředníci se u ruského ropného "koryta" střídají podle toho, kdo
má v tu chvíli nejblíže k vrcholným představitelům v
Kremlu. Například podnikatel Magomedov, který byl "prostředníkem"
ruského obchodování v Polsku, je spojován s bývalým prezidentem
Dmitrijem Medveděvem. Dnes je ovšem jedním z hlavních rivalů šéfa
Rosněfti Sečina a jeho frakce "siloviků", tedy lidí pocházejících z
represivních složek ruského státního aparátu. Také Timčenko přišel
o své středoevropské koryto, když se rozhádal se Sečinem. Ten je po
pohlcení těžařského koncernu TNK-BP nezpochybnitelným králem ruské
ropné branže.
Autor: Václav Trejbal, Zdroj: Patria Online