Ruské ropné firmy dusí ceny, kurz rublu a nové daně

Ruské ropné společnosti se vyrovnávají s poklesem ceny ropy, pádem kurzu rublu i změnou daní. Zatímco velké firmy jako Rosněfť nebo Lukoil nemají zásadní problém získat pomoc státu, největší obětí stávající situace jsou malé ropné společnosti. Stěžují si hlavně na neúměrně vysoké daně, zavedené v dobách vysokých cen ropy.

Velcí ruští hráči mají oproti svým kolegům, jako jsou Shell nebo BP, jednu výhodu. Propad cen ropy o polovinu jim částečně kompenzoval pád rublu, který také během loňského roku ztratil padesát procent své hodnoty. Většina výdajů, jako jsou výplaty, daně a investice, je v rublech, zatímco exportní příjmy v dolarech.
"Lidé pracující ve společnostech, které nemají úvěry v dolarech, žertují, že lepší je ropa za třicet dolarů za barel a dolar za devadesát rublů než naopak," říká Vladimir Batchin z moskevské konzultační společnosti Strategy Partners Group. Takových firem je relativně hodně. Lukoil měl loni v srpnu závazky ve výši 9,1 miliardy dolarů, což je při jeho velikosti zanedbatelná částka. Surgutněftěgaz, kromě toho, že jeho dluhy jsou nízké, má ještě obrovské zásoby likvidity, asi 35 miliard dolarů.
Jedinou společností, která má velké dluhy, je státní Rosněfť. Loni v září její závazky měly hodnotu 55 miliard dolarů, především kvůli akvizici konkurenta TNK-BP.
Rosněfť, vedená Igorem Sečinem, blízkým přítelem Vladimira Putina, ale nemusí mít strach, že by ji stát hodil přes palubu. V prosinci a lednu vydala obligace ve výši 15 miliard dolarů, které nakoupily hlavně státní banky. Patnáct miliard dolarů má Rosněfť zaplatit letos na úrocích a splátkách dluhu.
Problémem pro ruské společnosti sice je embargo na dodávky západního vybavení pro těžbu, ale jeho dopady nebudou až tak velké. V dobách vysokých cen ropy firmy nakoupily zařízení, které přinejmenším ještě několik let bude moderní. Další variantou je také dovoz z Číny, i když v tomto případě není jasné, zda je vybavení spolehlivé.
Dalším problémem je změna daní, kterou vláda provedla v loňském roce. Snížila daně na vývoz ropy do zahraničí, což byl jeden z hlavních příjmů ruského rozpočtu. Místo toho ale zvýšila poplatek za těžbu přírodních zdrojů. Pro velké společnosti, které většinu produkce vyvážejí, se toho příliš nezměnilo.
Opatření ale tvrdě zasáhlo malé nezávislé těžaře. "Poplatek za těžbu tvoří v případě malých společností sedmdesát procent vlastních nákladů na těžbu. A to jsou výdaje, které nemohou snížit," řekl časopisu Děngi Arťom Provotorov z konzultační společnosti NEO Centr.
V Rusku působí zhruba dvě stovky malých ropných společností. Některé ve skutečnosti nejsou nezávislé, jako třeba Poljarnoe sijanije, patřící Rosněfti a ConocoPhillips. "Podle našich propočtů reálně těží 97 až 100 nezávislých společností, které vytěží zhruba 19,6 milionu tun ročně, většina z nich pracuje na malých nalezištích, která nejsou pro velké firmy zajímavá," říká Jelena Korzunová z asociace nezávislých těžařů ropy Assoněfť.
Tato asociace bojuje za změnu daňových pravidel. "Nezávislí postupně mizí. Přitom v USA jsou to právě oni, kdo táhne inovace, nachází nová naleziště a zkouší nové druhy těžby. Selektivní podpora obrů je kontraproduktivní," říká analytik Sergej Vetčinin.
"My jsme přežili krizi roku 1998, kdy barel ropy stál 7-9 dolarů. Jenže tehdy daně tvořily 16 procent obratu a teď je to 80 procent. Takže nevylučuji, že v roce 2015 budeme svědky vlny krachů, vyvolaných světovou i domácí situací na trhu," varuje před zhoršováním situace Jelena Korzunová.

Obr: Rosněfť
Společnost vznikla v roce 1991 z rozpuštěného ministerstva ropného průmyslu SSSR. Její růst ale začal až v roce 2004, když získala aktiva společnosti Jukos, jejíhož majitele Michaila Chodorkovského úřady zatkly pro údajné daňové úniky. V roce 2013 koupila společnost TNK-BP za zhruba 45 miliard dolarů.

Trpaslík - INK
Irkutskaja něfťjanaja kompanija je nejúspěšnější z malých ropných společností, ročně těží okolo čtyř milionů tun ropy. Vznikla v roce 2000 a těží především na jaraktinském nalezišti na Sibiři.