Rusku se snižují zásoby ropy, klesá také zisk z prodeje

Těžíme více, ale dostáváme méně, uvádí ruský statistický úřad o exportu ropy v prvním čtvrtletí. Vláda počítá rovněž s tím, že bude mírně klesat celková těžba. Propad může být i větší, pokud společnosti nebudou investovat do geologických průzkumů, varují experti.

V prvním kvartálu tohoto roku vyvezlo Rusko ropu za 22,7 miliardy dolarů, což je jen 58,5 procenta financí, které Moskva za export ropy získala za stejné období loňského roku. Objem ropy vyvezené za první tři měsíce tohoto roku se přitom zvětšil o 12,8 procenta.
"Je to samozřejmě kvůli celosvětovému poklesu cen ropy. I když svou podstatnou roli zde sehrálo i snížení vývozního cla a změny daňového zatížení energetického sektoru," vysvětlil moskevskému deníku Novyje izvestija prezident Institutu energetické politiky Vladimir Fejgin.
Minulý rok touto dobou se průměrná cena ropy pohybovala okolo 105 dolarů za barel, letos cena od ledna skákala od 50 do současných 65 dolarů za barel. Loni také ruská vláda snížila klíčovou celní sazbu na energetické suroviny (ropu, uhlí, plyn), aby tak podpořila těžbu na Dálném východě a v Arktidě, která by jinak nebyla rentabilní.
Objem těžby mírně vzrostl. Podle údajů ministerstva pro ekonomický rozvoj v dubnu ruské ropné společnosti vytěžily 43,7 milionu tun, což je o 400 tisíc tun více než ve stejném období loni. Stejně tak v celém prvním kvartálu se vytěžilo 175,2 milionu tun ropy oproti 173,2 milionu tun v prvním čtvrtletí loňského roku. Ovšem vysoká úroveň těžby udržuje ceny ropy dole a již delší dobu státy těžící ropu diskutují, jak ji udržet alespoň na současné úrovni nad 60 dolarů za barel. Někteří své naděje upínají k chystanému pátečnímu jednání ropného kartelu OPEC, které se bude konat v pátek.
Naděje ale krotí ministr energetiky Alexandr Novak. "Tohle jednání je ve skutečnosti výměnou informací. Každá země se nakonec rozhoduje podle svých vlastních plánů a cílů. Neplánujeme se tam domlouvat o nějakých konkrétních úrovních těžby," řekl Novak deníku Novyje izvestija.
V této souvislosti je zajímavé, že ministerstvo pro ekonomický rozvoj ve své prognóze vývoje ruského hospodářství počítá, že těžba bude sice minimálně, ale klesat. Z plánovaných 526,5 milionu tun v letošním roce na 521 milionů tun v roce 2018.
Propad může být i výraznější, protože ačkoliv se ropné společnosti snaží investovat do geologického průzkumu, nahradit stará sovětská naleziště se jim nedaří. Zhoršení kvality zásob označil nedávno za největší výzvu pro celé odvětví Alexandr Ďjukov, představitel společnosti Gazpromněfť, jež je součástí koncernu Gazprom.
"Hodně se změnily požadavky. Ve své době se naleziště se zásobami 50 milionů tun považovalo za slušné, středně velké. Dnes jsou ropné společnosti rády za naleziště se třemi miliony tun," řekl deníku Vedomosti Michail Krutichin ze společnosti RusEnergy.
Dalším problémem podle něj je, že ložiska jsou často daleko od jakékoli infrastruktury - silnic, železnic či potrubí. Pokud neobsahují velké zásoby suroviny, těžba je nerentabilní. Celkem 55 procent současné produkce pochází z nalezišť vzniklých ještě za Sovětského svazu, kde je těžba stále efektivnější než na nových lokalitách.
Velkou pozornost světových ropných koncernů přitahuje západosibiřské ropné pole Baženov. Podle americké agentury EIA by se zde mělo dát vytěžit 74 miliard barelů ropy. Problém ale je, že se jedná o tzv. břidličnou ropu, jejíž těžba je dražší. Šéf Lukoilu Leonid Fedun nedávno tvrdil, že těžba se nevyplatí, pokud cena ropy nebude na úrovni 80 dolarů.