Rusům se na ropných polích hodí nová technologie z USA

Američané pomáhají splnit úkol, který ruským těžařům zadal prezident Vladimir Putin. Tedy udržet alespoň deset let produkci ropy nad deseti miliony barelů.

K tomu ale potřebují dokonalejší americké technologie, aby dostali více ropy ze starých polí, sloužících ještě za bývalého Sovětského svazu. Proto se stále lépe rozvíjí byznys mezi ruskými těžaři a americkými společnostmi, jako je například Schlumberger z Houstonu, největší firma na světě poskytující služby producentům ropy.
Ruské společnosti na četných sibiřských nalezištích už léta používají tzv. fracking - metodu, při které se do ložiska pod tlakem vhání směs vody, písku a chemických činidel. "Novinka spočívá v tom, že nyní se tato metoda doplňuje o horizontální vrty. Díky tomu se vytěžitelnost starých ropných polí zvyšuje o nezanedbatelných 15 procent," uvádí podle agentury Bloomberg Cliff Kupchan, analytik Euroasia group.

Dobrý byznys pro firmy i stát

Novou metodu hodlají rychle rozšířit všechny ruské těžební společnosti, včetně největší Rosněfti, která ji letos nasadí asi na 50 vrtech. Firma Gazprom Něfť oznámila, že počet vrtů, kde uplatní novou technologii, letos zdvojnásobí. Stejně tak Lukoil, největší soukromá firma v ruském ropném sektoru.
Prospěch z americko-ruské spolupráce v těžebních technologiích má ruský stát. Tomu vývoz ropy a zemního plynu loni vynesl 244 miliard dolarů (z toho ropy 181 miliard dolarů), tedy 46,5 procenta celkových exportních příjmů. Ale je to dobrý byznys i pro americké servisní firmy, jako je Schlumberger - vůbec největší firma na světě poskytující služby těžařům - nebo Weatherford International. Zkrátka nepřijde ani jejich ruský konkurent C.A.T. Oil AG.
Spojené státy nyní mohou právě díky progresivním technologiím zvyšovat těžbu ropy i z dříve "nedobytných" nalezišť ve státech Severní Dakota a Texas. USA loni podle údajů Mezinárodní agentury pro energii zvýšily denní produkci ropy o rovný milion barelů na skoro 9,2 milionu barelů, a těsně se tak přiblížily Saúdské Arábii (9,6).
Naproti tomu ruská těžba ropy, která poprvé přesáhla 10 milionů barelů denně v roce 2007, stoupá jen zvolna. "Také v letošním roce lze počítat jenom s nepatrným růstem těžby," prohlásil nedávno Arkadij Dvorkovič, náměstek předsedy vlády pro energetiku.

Společné těžební projekty

Spojené státy a Rusko rozšiřují spolupráci i v dalších regionech. Společnost Rosněfť, ruská ropná jednička, začátkem března získala třicetiprocentní podíl na dvacítce projektů, které uskutečňuje ExxonMobil ve vodách Mexického zálivu. "Získali jsme tak přístup do jednoho z nejbohatších regionů světa," pochvaluje si šéf Rosněfti Igor Sečin.
Americký Exxon, který je v Rusku přítomen už od roku 1995, zase předloni od ruské vlády, která je hlavním vlastníkem Rosněfti, získal více než třetinový podíl na jedenácti projektech v Černém, Karském a Čukotském moři. Stal se tak hlavním zahraničním investorem do mořských nalezišť v Rusku.
Státní Rosněfť nedávno od britského koncernu BP a ruského konsorcia AAR za 55 miliard dolarů (v hotovosti a akciích) odkoupila společný podnik TNK-BP. Převzetím, které již schválila Evropská komise, vznikl největší světový producent ropy, s jehož akciemi se obchoduje na burzách. Jeho produkce uhlovodíkových paliv dosahuje 4,6 milionu barelů denně (v přepočtu na ropu).
Dva ze čtyř ruských miliardářů, kteří vlastnili TNK-BP - Michail Fridman a German Chan z Alfa Group - nyní zvažují, zda 14 miliard dolarů, které jim z prodeje jejich podílů připadlo, neinvestují zpětně do ropy. Připojit by se k nim mohli i jejich bývalí partneři v konsorciu - Viktor Vekselberg (Renova Group) a Len Blavatnik (Access Industries Holdings). Podle agentury Reuters oligarchové už oslovili bývalé šéfy britského BP Johna Browneho a Tonyho Haywarda, zda by s nimi znovu nešli do ropného byznysu.

11,4 milionu barelů denně představuje dosavadní těžební rekord Ruska z roku 1987. Prezident Vladimir Putin na těžařích žádá, aby udrželi produkci nad 10 miliony barelů alespoň deset let.
181 miliard dolarů získalo loni Rusko vývozem ropy. Na celkové hodnotě vývozu se podílela 34,5 procenta, zemní plyn 12 procenty.