S Benzinou na cestách již 55 let

Společnost Benzina působí na tuzemském trhu s pohonnými hmotami již 55 let. Úplné počátky prodeje u čerpacích stanic přitom sahají až do dob první republiky, kdy bratři Zikmundové založili společnost pro obchodování s olejem a benzinem. Ačkoliv se během let podoba podniku výrazně měnila, Benzina zůstává nepřehlédnutelnou stálicí českých silnic.

Koncept prémiových čerpacích stanic Benzina Plus

Červenobílé logo s koněm a ozubeným kolem letos svítí u čerpacích stanic na českých silnicích již pětapadesátým rokem za sebou. Společnost Benzina , které logo patří, za tu dobu dokázala vybudovat ze zbytků znárodněných firem velký průmyslový podnik, který se v důstojné podobě udržel i po privatizaci, kdy byla firma nucena odprodat velkou část majetku a musela se rychle zorientovat na trhu, kam hbitě proudili zahraniční investoři.
Ačkoliv se Benzina během tohoto období měnila, logo i přes svoji modernizaci vypadá pořád stejně a důvěrně ho znají jak dnešní mladí řidiči, tak jejich dědečkové a babičky. A pokud bychom nemluvili o logu, ale o samotné firmě, na její počátky by si mohli vzpomenout zástupci ještě starší generace. Úplné počátky české benzinové legendy totiž sahají až do dob první republiky.

  
Reklamní plakát firmy Bratří Zikmundové. (vlevo) Stojan společnosti Bratří Zikmundové z poloviny 20. let minulého století (vpravo)

Po republice na čtyřech kolech

Od konce první světové války tehdy stihly uplynout jen dva roky, ekonomika nedávno vzniklého Československa se teprve stavěla na nohy a vlastnit automobil bylo výsadou bohatších. Bratři Zikmundové, Oldřich a Rudolf, se však rozhodli podnikat a právě v trhu s pohonnými hmotami viděli velký potenciál. V roce 1920 se proto zaregistrovali jako zakladatelé společnosti obchodující s olejem, petrolejem a benzinem, brzy přibrali další dva společníky a o tři roky později už si otevřeli na pražském náměstí Republiky první čerpací stanici. Na tu dobu šlo o odvážný podnikatelský počin, v mladém Československu se jednalo o první klasickou veřejnou čerpací stanici s benzinem o 60 oktanech, přičemž tehdejší řidiči byli zvyklí benzin čerpat v soukromých garážích. Propagační materiály sice zřetelně hlásaly, že stanice Bratří Zikmundů jsou otevřené i v nočním provozu a přijímají blokové poukázky, avšak zpočátku o tento servis nejevili zákazníci příliš velký zájem.
"Zlatá léta dvacátá" s sebou však přinesla prosperitu, která se promítla i do automobilového průmyslu, a firmě Bratří Zikmundové se začalo dařit. V roce 1928 už pod ni spadalo 90 čerpacích stanic, o rok později 300 a v předvečer druhé světové války, v roce 1938, se jejich počet vyšplhal na 1093. Tehdy byli Bratří Zikmundové na tuzemském trhu největším distributorem pohonných hmot a vlastnili vedle sítě stanic také 27 zásobovacích skladů a 6 provozů k výrobě lihobenzinových směsí. O celý trh se předchůdce Benziny dělil jen se čtyřmi dalšími hráči - společnostmi Fanto, Kralupol, Naftaspol a Vacuum Oil Company.

Čerpací stanice v Klatovech z 50. let 20. století

Jízda podle říšských předpisů

Hrdý podnikatelský úspěch však zastavil nástup nacismu a komunismu. Prostor pro podnikání nejprve omezil přídělový systém, který v Protektorátu Čechy a Morava zavedli němečtí okupanti. Pohonné hmoty bylo možné koupit jenom na lístky, cena benzinu raketově vzrostla a v důsledku toho obrat obchodu s pohonnými hmotami poklesl o třetinu. Pro mnoho řidičů tak bylo nejsnazším řešením přejít na jiné palivo, například na svítiplyn či dřevoplyn, který se vyráběl ve speciálním agregátu upevněném na karoserii automobilu. Firma Bratří Zikmundové se novým podmínkám hbitě přizpůsobila, a ačkoliv byl prodej dřeva a koksu taktéž omezován státem, dokázala i z něj udělat výnosný byznys.
Jak však válka pokračovala, prohluboval se i okupační dozor nad svobodným podnikáním. V roce 1943 přešla z rozhodnutí říšského protektora distribuce minerálních olejů v tuzemsku pod berlínský úřad Mineralölvertrieb Gesellschaft Berlin a firma bratří Zikmundů směla distribuovat jen do některých regionů.

Pokud však nacisté prostor pro podnikání jen omezovali, komunisté jej zlikvidovali úplně. Velké podniky, které stát nepřevzal už po válce, znárodnili komunisté hned po roce 1948. Z majetkové podstaty znárodněných petrolejářských firem, s cílem soustředit distribuci a prodej paliv do jedné společnosti, na tomto základě později vznikla Benzina , jejímž přímým pokračovatelem je současná síť čerpacích stanic. Části znárodněných podniků, které se zabývaly distribucí pohonných hmot, totiž komunističtí plánovači začlenili nejprve do národního podniku RAMO, neboli Rafinerie minerálních olejů. Jejich součástí byl od roku 1951 i národní podnik Benzinol, který se o dva roky později přeměnil na národní podnik Chema. Tehdy se poprvé objevila značka Benzina , a to jako název zásobovacího závodu Roudnice nad Labem. V roce 1958 se logo Benziny objevilo i u všech čerpacích stanic, které v následujících letech prošly zásadní modernizací. Do roku 1965 vzaly za své například všechny původní manuálně obsluhované výdejní stojany a nahradily je stojany  elektrické. Základní sortiment paliv tehdy tvořily benziny Normál 80 oktanů, Speciál 90 a diesel, u vybraných stanic pak 96oktanový Super.

Čerpací stanice z poloviny 70. let "Těsně po svém vzniku nabízely čerpací stanice BENZINA většinou jen 63oktanový benzin a motorovou naftu. Větší výběr benzinu skýtaly jen čerpací stanice v okresních městech. Nejširší sortiment a nejdelší otevírací dobu měla nejvyšší kategorie stanic v krajských metropolích."

Družba na věčné časy

Pro pochopení tehdejší doby je také nutné připomenout, že komunisté ze znárodněných podniků vytvářeli obrovské konglomeráty, které neměly konkurenci. Socialistická Benzina tak byla podstatně rozsáhlejším podnikem, než jak ji známe dnes. Do kompetence firmy tehdy spadala veškerá distribuce pohonných hmot pro československé podniky a patřily pod ni nejen produktovody, kterými tekla paliva vyrobená v rafineriích do jednotlivých terminálů na produktovodní trase, ale dokonce i samotný ropovod Družba, jehož výstavbu na našem území zajišťovala sama Benzina . A právě legendární ropovod, kterým z Ruska do českých zemí proudí energie dodnes, ilustruje, jak s lety stoupal význam dovážené ropy a tedy i Benziny samotné. Zatímco v roce 1962, kdy byl ropovod postaven, jím přiteklo do Československa 1,1 mil. tun ropy, v roce 1976 už to bylo 15,4 milionů tun a v roce 1980 dokonce 18 milionů tun ropy.
Protože ropa proudila do Československa ze Sovětského svazu v souladu s pravidly ekonomického paktu socialistických zemí RVHP výměnou za jiné zboží a neobchodovalo se s ní na volném trhu jako dnes, ceny také zůstávaly dlouhodobě stejné a neměnily se takřka každý den, jak to můžeme vidět dnes. Každé zdražení, ke kterému čas od času muselo dojít, ale vyvolávalo velké obavy a rozhodovalo o něm samo vedení komunistické strany, které se poprávu obávalo nepokojů. Ačkoliv se vláda snažila zdražení utajit, krátce před zvýšením cen se zpravidla už začaly o chystaném kroku šířit zvěsti, a řidiči tak dělali, co mohli, aby se předzásobili, než zdražení přijde. Podle pamětníka Václava Louly, který dnes v Benzině působí jako ředitel jakosti, tehdy lidé tankovali nejen plné nádrže, ale snažili se také naplnit různé nádoby, které našli doma. "K vidění byly i případy, kdy k čerpací stanici přijel chlapík s přenosnou vanou a poručil si, aby mu ji celou načerpali benzinem," vypráví s úsměvem. Nebylo výjimkou, když čerpací stanice potřebovaly při návalu řidičů i asistenci veřejné bezpečnosti či dokonce armády.

Bezobslužná čerpací stanice Expres 24 je řidičům dostupná nonstop

Legendární podnik v nových časech

Fungování velké Benziny ukončila sametová revoluce a následná privatizace. Pro Benzinu to totiž znamenalo rozdrobení podniku na menší části. Společnost byla v roce 1994 rozdělena na tři různé podniky a nástupnická Benzina, a.s. se musela obejít bez produktovodů i ropovodu, zato však získala 280 čerpacích stanic, většinou zastaralých a čekajících na rekonstrukci. Na český trh v té době začali houfně proudit zahraniční investoři, kteří v lepším případě skupovali malé čerpací stanice, které Benzina musela rozprodat během prvního kola privatizace, jindy investovali do stavby vlastních moderních čerpacích stanic. Benzina se však na trhu udržela splněním ekologické modernizace stanic i zavedením aditivovaných paliv. Když začalo docházet ke koncentraci trhu, stala se součástí strategického holdingu. Nejprve byla začleněna pod skupinu Unipetrol, následně v roce 2005 do celé situace vstoupil polský investor a Benzina se tak stala součástí energeticko-petrochemického holdingu PKN Orlen. Nultá léta znamenala vedle koncetrace trhu také další nutnou modernizaci Benziny. Společnost navíc přešla na novou maloobchodní strategii a vybudovala síť prémiových stanic Benzina Plus. U čerpacích stanic Benziny se také objevila prémiová paliva pod značkou VERVA, kterou dnes nese ve svém názvu i litvínovský hokejový klub, jenž Benzina sponzoruje.
Velké rekonstrukce proběhly také v shopech, a to včetně nových projektů občerstvení i modernizace nabídky zboží odpovídající současným  trendům.
Díky silné konkurenci na trhu čerpacích stanic Benzina nepolevuje v inovačním úsilí dodnes. Mezi její nejnovější projekty patří například samoobslužné stanice Expres 24. Na nich si zákazníci mohou sami natankovat pohonné hmoty, sami zaplatit platební kartou nebo v hotovosti a ještě díky nižším nákladům na provoz využít levnějších cen. Pro specializované zákazníky Benzina v roce 2013 provozuje již tři čerpací stanice s nabídkou stlačeného zemního plynu CNG a v nadcházejících letech plánuje tuto nabídku rozšířit. Komfort zákazníků, kteří se při jízdě chtějí pohodlně a rychle najíst, pak zajišťuje moderní koncept stravování Stop Café.
Ačkoliv tedy od chvíle, kdy se značka Benzina objevila na tuzemských silnicích poprvé, uběhne tento rok už 55 let, velký podíl na trhu, dobré vnímání spotřebitele a stálé inovace ukazují, že kůň s ozubeným kolem, kterého má Benzina ve znaku, běží stále stejně dobře jako kdysi. Ne-li lépe. V odborných kruzích a na maloobchodním trhu čerpacích stanic patří Benzina mezi respektovanou a uznávanou společnost. Kvalita prodávaných paliv a služeb je dobře hodnocena jak odbornými  motoristickými médii, tak i zákazníky.