20. 10. 2014
Dozorčí rada největšího rakouského koncernu OMV
rozhodla, že generální ředitel Gerhard Roiss koncem června příštího
roku odejde. S velkou pravděpodobností s ním zároveň odejde
také jeho hlavní oponent Hans-Peter Floren, odpovídající za obchod
s plynem a elektřinou.

Vídeňská centrála koncernu
OMV
Přitom tatáž dozorčí rada loni v březnu dvaašedesátiletému
Roissovi prodloužila manažerský kontrakt o čtyři roky, takže by měl
post uvolnit nejdřív v roce 2017. Ale jeho četné neshody s o devět
let mladším Florenem přiměly kontrolní grémium předchozí rozhodnutí
zásadně změnit.
"Roiss a Floren se v představenstvu projevují jako dva alfa
jedinci, což nemůže fungovat," sdělil agentuře Reuters důvěrný
zdroj. Hlavní akcionáři - státní holding ÖIAG, držící v OMV 31,5
procenta, a společnost International Petroluem Investment z Abú
Dhabi (skoro 25 procent) - oba znesvářené muže údajně nabádali, aby
uzavřeli příměří, ale marně. Nemohli se vůbec shodnout například na
tom, zda by koncern měl zachovat (Floren), či naopak omezit (Roiss)
podnikání v těžbě a prodeji plynu.
Neshody, které nezůstaly utajeny ani před zaměstnanci OMV, ani
před investory, se podepsaly na klesajícím akciovém kurzu, který od
počátku letošního roku ztratil přibližně 30 procent.
Rakouští politici nešetří kritikou
Rakouské politiky dění v OMV zneklidňuje. Spolkový kancléř
Werner Faymann dokonce označil poměry v koncernu za "chaotické".
Tím spíše, že není znám Roissův nástupce. V úvahu podle rakouských
médií připadá David Davies, německy mluvící Brit, který je od roku
2002 finančním ředitelem OMV a v roce 2011 povýšil na náměstka
generálního ředitele.
Má-li generální ředitel Roiss odejít, tak co nejdřív, aby se mohl
jeho nástupce bezodkladně pustit do vypracování nové strategie, je
přesvědčen vicekancléř a ministr hospodářství Reinhold
Mitterlehner. Ten ostře kritizuje také "zlatý padák" v hodnotě 10
milionů eur, který dozorčí rada Roissovi schválila.
Dozorčí rada se hájí
Předčasný Roissův odchod je podle Rudolfa Kemlera, předsedy
dozorčí rady OMV, "to nejlepší řešení". A prodloužení jeho
kontraktu loni v březnu bylo správné. "Tehdy panovala na trhu zcela
odlišná situace. Navíc jsme měli za sebou rekordní rok 2012," uvádí
Kemler v rozhovoru pro rakouský časopis News.
Koncernu klesla těžba paliv ve dvou politicky labilních zemích -
Libyi a Jemenu. OMV se tento výpadek snaží nahradit akvizicemi v
britském sektoru Severního moře a také v Norsku. Ale tam jsou
těžební náklady mnohem vyšší než v severní Africe či na Blízkém
východě.
Značné ztráty vykazuje dceřiná firma Econgas, největší rakouský
velkoobchodník s plynem. Plynou z její účasti na výstavbě a
provozování rotterdamského terminálu Gate určeného pro tankery se
zkapalněným zemním plynem (LNG).
Jde o společný projekt, na němž se podílejí například německé
energetické koncerny E.ON a RWE nebo dánská firma Dong. Dohodu v
roce 2007 podepsal tehdejší šéf OMV Wolfgang Ruttenstorfer. Tehdy
se předpokládalo, že terminál bude přijímat tankery, jejichž
kapalný náklad se opětovně přemění na plyn, který se bude dodávat
zákazníkům.
Jenže terminál není využit. Tankerů s LNG připlouvá mnohem méně,
než se počítalo. Z výchozích severoafrických přístavů nebo z Kataru
jich většina zamíří k asijským břehům, kde zejména jihokorejští a
japonští odběratelé nabízejí vyšší ceny než Evropa.
Koncern zažívá těžké časy
O 57 procent tolik klesl v meziročním srovnání čistý zisk OMV za
letošní první pololetí, když dosáhl 433 milionů eur. Koncernu se od
rekordního roku 2012, kdy vydělal skoro 1,4 miliardy eur čistého,
nedaří. Loni mu výnosy meziročně klesly o jedno procento na 42,4
miliardy eur a čistý zisk o 15 procent na necelých 1,2 miliardy
eur. Nepříznivý trend pokračuje i letos. Tržby během prvního
pololetí klesly o desetinu na 19,1 miliardy eur a čistý zisk se
propadl o více než polovinu (z 1,3 miliardy na 613 milionů eur). Na
výsledky měly negativní vliv nižší rafinérské marže, slabší dolar a
politická nestabilita v Libyi a Jemenu.
Pád akcií
Zhoršující se finanční výsledky, ale i zvěsti o vleklých sporech
v představenstvu o budoucím směřování koncernu sestřelily akciový
kurz koncernu za posledních 12 měsíců o 32,5 procenta. Tržní
kapitalizace koncem minulého týdne na vídeňské burze cenných papírů
dosahovala 7,62 miliardy eur při kurzu 23,80 eura za akcii.
Společnost OMV vstoupila na český trh již v roce 1991. V tuzemsku
provozuje 206 čerpacích stanic, a patří jí tak 13 procent trhu s
pohonnými hmotami.
Autor: Václav Lavička, Zdroj: Hospodářské noviny