Spotřeba CNG roste, síť plnicích stanic se letos zdvojnásobí

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) se zvyšuje. Ve stále větší míře využívají toto palivo státní organizace, hlavně pošta, a dopravní podniky. Ty mohou nyní požádat o dotaci EU na pořízení autobusů na CNG, ovšem pouze ve třech krajích. Některá česká města uvažují také o elektrobusech, v Polsku jezdí i autobusy na zkapalněný zemní plyn (LNG). Ten má však budoucnost spíše v námořní dopravě.

Škoda Citigo Green Tec je prvním českým sériově vyráběným automobilem, který může spalovat stlačený zemní plyn

V Česku se loni spotřebovalo téměř 22 mil. kubíků stlačeného zemního plynu, což je o 44 % více než v roce 2012. "Výsledky vysoce předčily naše očekávání, ještě v prosinci jsme věřili jen asi ve 20% nárůst," říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) a zároveň místopředseda představenstva E.ON Energie. Za posledních pět let se přitom spotřeba ztrojnásobila. CNG se používá převážně jako pohonná hmota pro osobní, nákladní a komunální vozy a autobusy. V menší míře na toto palivo jezdí také manipulační vozíky a lokomotivy.

Dvě tisícovky za rok

Podle údajů Sdružení automobilového průmysl se v České republice eviduje celkem asi 5,5 mil. vozidel, z toho na CNG jich jezdí kolem 6700 vozů, tedy něco přes jedno promile. Nových vozů se loni zaregistrovalo zhruba 189 tis., z toho na stlačený zemní plyn jich bylo více než 2000, což už dělá přes 1 % všech nových vozů. Většina vozidel na tento alternativní pohon patří mezi osobní, v kategorii náklaďáků jezdí u nás na stlačený zemní plyn 60 aut a autobusů je 430 (čísla platná v polovině ledna).
Automobily na CNG si pořizují hlavně řidiči a firmy s vyšším počtem ujetých kilometrů. "Nejčastějším důvodem pořízení CNG vozidel je velké snížení nákladů na provoz. Cena CNG je zhruba poloviční oproti benzinu či naftě. Proto si CNG vybírají například firmy s velkými autoparky, spediční firmy a dopravní podniky," říká Jiří Šimek. Zájemci si mohou svá vozidla nechat na CNG i přestavět.

Nejen dopravní podniky

Vedle dopravních podniků patří k nejvýznamnějším zájemcům o pořízení vozidel na stlačený plyn státní organizace. Postupně si nově pořizují, nebo rozšiřují své flotily na CNG podniky jako Česká pošta, hasičské záchranné sbory či policie. Ukazuje se, že nepotřebují tak širokou síť plnicích stanic, jejichž nedostatek bývá nejčastěji zmiňován jako problém přechodu na toto alternativní palivo. Pokud se provozuje více vozů na CNG na jednom místě, často se vyplatí postavit i soukromou plnicí stanici přímo v areálu společnosti.
Pokud si firma pořídí manipulační techniku na zemní plyn, výstavba plničky je pak již téměř nezbytná. Stanice s pomalým plněním, které trvá až několik hodin a plní se tedy převážně v noci, stojí od asi 150 tis. korun. Cena stanice s rychlým plněním se pohybuje v milionech korun. V případě, že má firma větší vozíkovou flotilu, investice se může vyplatit již za jeden až dva roky.
Společnost Linde Material Handling vyrábí a na českém trhu nabízí vysokozdvižné vozíky na CNG již od roku 2005. V loňském roce také otevřela v centrále společnosti v Praze vlastní plnicí stanici a tu využívá i pro flotilu 18 osobních firemních vozů na CNG. "Nové vysokozdvižné vozíky na CNG jsou nejenom velmi ekologickým řešením, ale hlavně přinášejí v porovnání s dieselovými vozíky významnou, přibližně 50% úsporu nákladů na pohonné hmoty," říká Jiří Klenk, zástupce obchodního ředitele Linde MH. Podle něho firma prodala za minulý rok řádově stovky vozíků na CNG, přesná čísla ale sdělit nemůže.

Tendr podle plniček

CNG u nás nejvíce využívá Česká pošta. Provozuje v současné době celkem asi 5300 vozidel, z čehož kolem 700 jezdí na zemní plyn, včetně 60 osobních aut, 20 nákladních a zbytek jsou dodávky. Tento počet se bude nejspíš dále zvyšovat. Už je vyhlášen tendr na pořízení několika stovek vozů formou operativního leasingu. Jestli budou na naftu, nebo CNG, závisí pouze na počtu a hustotě sítě plnicích stanic. "Tato vozidla jsou v běžném provozu jednoznačně výhodnější, s auty na CNG šetříme až 40 % nákladů," říká Jan Kubásek, ředitel odboru dopravy České pošty. Dodal ale, že se podnik bude rozhodovat, s jakým pohonem nová vozidla pořídí, podle aktuálního počtu postavených plnicích stanic CNG. Ty má v blízkosti dep pošty postavit externí firma jako veřejnou infrastrukturu na pozemcích státního podniku. Pošta nechtěla riskovat, že by postavila plnicí stanice sama, ale pak by neměla pro jejich využití dost aut v případě, že by se některý účastník tendru odvolal proti jeho výsledkům, nebo by vznikl jiný problém.
Rozsáhlým vozovým parkem na CNG disponuje také strojírenská skupina Vítkovice, která má celkově kolem 400 vozidel na toto palivo. CNG vozy začínají postupně využívat i policisté a hasiči. "Rozhodli jsme se pro obměnu nejméně poloviny všech našich vozů. V současné době jich na CNG provozujeme celkem 20. Jen za rok 2012 při průměrném počtu najetých asi 800 tis. km činila úspora více než milion korun, návratnost naší investice byla jen asi rok a půl," říká Zdeněk Harazim, ředitel Městské policie Ostrava. Osobní auta na CNG si pořídili také třeba pardubičtí hasiči.

Vozový park autobusů na CNG se v České republice utěšeně rozrůstá

Dotace na autobusy

V současné době jezdí v ČR celkově přes čtyři stovky autobusů na CNG. Dopravní podnik v Pardubicích odhaduje, že uspoří za pohonné hmoty díky 20 takovým autobusům ročně kolem 11 mil. korun, Jihlava s 13 autobusy necelých 5 mil. korun.
A nákup vozů na CNG zvažují i další dopravní podniky. Například Kladno plánuje pořízení několika desítek vozů. "Naším cílem je postupně zvýšit jejich počet až na 60, tedy přibližně třetinu vozového parku společnosti," říká Ludomír Landa, ředitel ČSAD MHD Kladno. V Ostravě už mají plán na nákup asi sta kusů autobusů na CNG. To samé mají v úmyslu do dvou až tří let v Brně. Celkem již jezdí autobusy na stlačený zemní plyn nejméně ve 22 městech ČR.
Další autobusy na CNG by mohly přijít v souvislosti s miliardovou dotací, kterou se Česku konečně podařilo zajistit z evropského Fondu soudržnosti. Podpora až do výše 85 % je určená na výměnu starých autobusů městské hromadné dopravy za ekologičtější. Týká se ale jen Moravskoslezského a Ústeckého kraje a Brněnska, které se potýkají s nejvíce znečištěným ovzduším, informovalo ministerstvo životního prostředí. "Mrzí mě, že dotace na pořízení CNG nejsou cílené plošně. Např. oblast Kladna, kde je také špatné ovzduší, by to využila," uvedl Landa.
"O vyhlášení výzvy na výměnu starých autobusů za ty na stlačený zemní plyn jsme usilovali od roku 2011. V Bruselu jsme se zástupci EK dojednali poslední sporné body, které bránily vyhlášení výzvy na příjem žádostí o dotaci," uvedl bývalý ministr Tomáš Podivínský. Z dotace, o kterou je možné požádat do konce března, lze financovat i plnicí stanice CNG pro městskou hromadnou dopravu.

V USA se prosazují také domácí plničky stlačeného zemního plynu

Letos dvojnásobek stanic

Chronickým problémem trhu s CNG je nedostatek plnicích stanic. Na konci loňského roku bylo v Česku k dispozici 50 veřejných a 108 neveřejných. Zatímco veřejných stanic přibylo za celý rok pět, tzv. domácích stanic, tedy soukromých, loni vzniklo přes 20. To naznačuje zájem o přechod na tento alternativní pohon právě ze strany majitelů větších flotil.
Už na počátku letošního roku ale přibyly další dvě veřejné plnicí stanice zemního plynu a celkem jich má letos vzniknout nejméně 45. E.ON plánuje 12 až 14 plniček, Vemex nejméně 10, společnost Vítkovice chce letos vybudovat přes 20 stanic ve spolupráci s Benzinou a RWE nejméně 3 stanice, také na čerpačkách Benziny. Pokud plány všem zřizovatelům vyjdou, množství plnicích stanic by se téměř zdvojnásobilo.
Podle ČPS bude letos na jaře Evropský parlament hlasovat o Návrhu směrnice na zavedení infrastruktury pro alternativní paliva. Protože síť stanic není v Evropě stále rovnoměrná, Evropská unie chce zavést konkrétní počty plnicích stanic na CNG. Podpořit by jej měl i systém evropských finančních programů. Europoslanci navrhují interval rozmístění CNG stanic maximálně po 100 km, v městských oblastech by v tomto případě měla připadnout minimálně jedna stanice na 100 tis. obyvatel. Celkově odhadované náklady na vytvoření takové sítě v celé EU se odhadují na 160 mil. eur. "Do konce roku 2014 by mohlo být v ČR v provozu 90 plnicích veřejných stanic, v každém kraji alespoň šest, bez problémů podmínky této směrnice už teď plníme," říká Jiří Šimek.
Firma Vemex, která patří pod Gazprom Germania, chce v následujících třech letech postavit asi 15 plnicích stanic ročně, řekl marketingový ředitel společnosti Hugo Kysilka. Podle plynárenského svazu by v celém Česku do roku 2020 mohlo být k dispozici až 300 CNG stanic, a tím by se hustotou sítě mohlo Česko vyrovnat například Rakousku nebo Německu, kde má CNG delší tradici

Terminál na LNG v nizozemském Rotterdamu

LNG hlavně v přístavech

Zemní plyn lze v dopravě využívat i ve zkapalněné formě. V silniční dopravě se ale LNG zatím výrazněji neprosadilo. Hlavní výhodou zkapalněného zemního plynu je, že má oproti stlačené formě mnohem menší objem, je proto vhodnější pro dálkovou dopravu. Přeměna zemního plynu na LNG je ale technologicky náročná, stejně jako jeho uskladnění, které musí probíhat za extrémně nízkých teplot. Problémem je také malý počet čerpacích stanic LNG.
Podle Jiřího Šimka u nás zatím čerpací stanice zkapalněného zemního plynu nejsou. Do dvou let by ale dvě mohly vzniknout. Hlavní překážkou v rozvoji infrastruktury je právě fakt, že proces přeměny paliva je složitý a drahý, proto se palivo dováží už zkapalněné. A to nejčastěji z námořních přístavů, kam proudí ze speciálních terminálů z oblastí, kde se těží. Evropská unie plánuje vytvoření sítě čerpacích stanic LNG, které by měly být rozsety po hlavních trasách nákladní dopravy zhruba 300 až 400 km od sebe. Zkapalněný zemní plyn se začíná využívat i v městské dopravě. Například v polských městech Olsztyn nebo ve Varšavě, kde místní dopravní podnik koncem loňského roku pořídil 35 těchto autobusů od společnosti Solbus.
Větší budoucnost má LNG ale v námořní dopravě, v níž by se mohl prosadit vzhledem k provázanosti s transportem plynu. Zemní plyn se obvykle převáží ve speciálních lodích ve zkapalněné formě na větší vzdálenosti tam, kde to neumožňují plynovody. LNG se tak často přesouvá přes námořní přístavy. A v nich by chtěla EU vybudovat síť čerpacích stanic pro nákladní lodě, které budou muset brzy splňovat přísnější pravidla provozu. Lodě totiž běžně využívají palivo (mimo jiné) s vysokým obsahem síry. Její povolený podíl se nyní bude snižovat a v některých oblastech severní Evropy (a Ameriky) vznikne tzv. oblast SECA, kde budou limity pro obsah síry v lodních palivech ještě přísnější. Jednou z možností, jak tato pravidla splnit, bude přechod na LNG.

Nejpoužívanějším alternativním palivem je u nás stále zkapalněný ropný plyn

Nejužívanější alternativa

Přes rozvoj na poli CNG u nás stále zůstává nejpoužívanějším alternativním palivem zkapalněný ropný plyn (LPG). Jeho načerpání umožňuje v Česku kolem tisícovky stanic, celkem se u nás pohybuje několik desítek tisíc vozů na LPG. Většinou jde ale o přestavby starších vozů, i když koupit lze i vozidla s originálním zařízením z výroby.
Auta na LPG využívají i firemní flotily. V Praze je toto palivo oblíbené například u lokálních kurýrních firem. "Firmy využívají nejen osobní vozy na LPG, ale poptávka roste i v oborech stavebnictví a dopravy, kde se kromě klasických přestaveb benzinových motorů začíná osvědčovat novinka Dieselgas. Ta kombinuje naftový pohon s LPG a vyplatí se především u nákladních vozidel," vysvětluje L'ubomír Žiak, obchodní ředitel společnosti Flaga. Systém Dieselgas během provozu vstřikuje do sání motoru řízené dávky LPG, nafta je tak zhruba z 20 % nahrazena levnějším palivem, čímž se snižují náklady na provoz.

Pražské dopravní podbiky testovaly také elektrobus, na snímku elektrobus SOR

Elektrobus na trolejích

Zatímco řada dopravních podniků přechází na CNG nebo o tomto palivu uvažuje, Pražský dopravní podnik (DPP) si ověřuje jiný směr. Do zkušebního provozu poslal v lednu nový elektrobus Siemens-Rampini. Jde o menší vůz, který se hodí zejména do úzkých ulic městských center. "Našim dlouhodobým cílem je co nejvíce dopravně odlehčit středu města a jedním z kroků je zavádění ekologické hromadné dopravy mezi obtížně dostupná místa," uvedl radní Jiří Pařízek.
Autobus je zajímavý tím, že dobíjí baterie z tramvajových trolejí. Na střeše má umístěn sběrač, který připojí na konečné stanici k trakčnímu vedení, a v průběhu 10 až 15 minut je baterie nabitá. "Díky rozsáhlé tramvajové síti, jaká v Praze je, lze provoz elektrobusu zajistit bez zásadních investic," uvedl generální ředitel dopravního podniku Jaroslav Ďuriš.
Dva elektrobusy dopravce zkoušel již v roce 2010. Kvůli poruchovosti ale musely být vyřazeny z provozu. Nyní podle mluvčího DPP Jiřího Štábla organizace Ropid, která plánuje trasy a sestavuje jízdní řády, připravuje výběrové řízení na provozování ekologické linky v oblasti Starého Města s možným prodloužením na Malou Stranu. Elektrobus se představil také v Českých Budějovicích, uvažuje o něm i Brno.

Statistiky CNG

* údaj za rok 2009, zdroj: ČPS