Spotřeba pohonných hmot se v roce 2020 snížila

Vyhlašování nouzových stavů a řada opatření k omezení mobility s cílem zabránit šíření pandemie nemoci covid-19 se negativně promítnul do celé ekonomiky státu. Projevilo se to v poklesu spotřeby pohonných hmot.V roce 2020 byla celková spotřeba pohonných hmot 7,66 mld. litrů, což je o 6 % méně než v roce 2019.

Výraznější pokles byl u automobilových benzinů. Za hodnocené období klesla jeho spotřeba o 9,2 %, u motorové nafty to bylo jen o 4,7 %. Nejvýraznější propad poptávky po pohonných hmotách byl v dubnu, kdy spotřeba benzinu klesla o 32 % a spotřeba motorové nafty o 20 % v porovnání se stejným obdobím roku 2019. Celosvětová pandemie samozřejmě vedla i k dramatickému omezení letecké dopravy. V Česku došlo k propadu spotřeby leteckého petroleje meziročně o 67 %. Ukončení nouzového stavu na konci května, postupné uvolňování restrikcí a pomalé zlepšování ekonomické kondice v řadě odvětví vedlo k mírnému nárůstu poptávky po benzinech až v letních měsících (červenec -září ) proti stejnému období roku 2019 to byl nárůst v rozsahu 3 až 5 %. Ovlivněno to bylo i domácí individuální turistikou v letních měsících. U nafty se zvýšená poptávka projevila až v září a to o 2 %. Výpadek prodeje automobilových benzinů za první pololetí 12 % se podařilo za 3. čtvrtletí mírně snížit na celkový roční propad 9 %. U nafty se propad za první pololetí ve výši 7 % podařilo snížit na celkový roční propad o 5 % proti roku 2019. Pokles poptávky po pohonných hmotách pochopitelně úzce koresponduje s makroekonomickým ukazatelem HDP, který za rok 2020 vykázal pokles o 5,6 %.

Automobilové benziny

Celkový objem dodávek automobilových benzinů na trh ČR za rok 2020 dosáhl 1468 tisíc tun (1,957 mld. litrů). Proti stejnému období roku 2019 (1616 tisíc tun - 2,155 mld. litrů) vykázal pokles o 9,2 %.

Hlavní důvodem poklesu poptávky bylo vyhlašování nouzových stavů s cílem zabránit šíření koronaviru a s tím úzce související přijímaná opatření s negativním dopadem do ekonomiky a tedy i spotřeby pohonných hmot. I když došlo od poloviny ledna k výraznému snížení cen pohonných hmot v rozsahu 4-6 korun za litr, byl tento pozitivní faktor eliminován důsledky nouzového stavu. Především pak je nutné zdůraznit, že rozhodující vliv na to měl omezený volný pohyb osob a omezení některých průmyslových odvětví (stála například výroba osobních automobilů), osobní veřejná doprava a částečně i nákladní doprava.  V příhraničních regionech z důvodů uzavření hranic docházelo často k vyšším propadům prodejů pohonných hmot u čerpacích stanic o více jak 60 %.  Některé tyto stanice pak byly dočasně uzavřeny.

Dokonce i v lednu 2020 byla vyšší spotřeba benzinu (155 mil. litrů) než v dubnu 2020 (124 mil. litrů), který bývá většino mnohem silnější, protože začíná motoristická sezona. Pouze v letních měsících (červenec, srpen a září) se poptávka zvýšila o 20 až 40 mil. litrů měsíčně ale po zbytek druhého pololetí 2020 stále nedosahovala hodnot srovnatelného období roku 2019. V prosinci, který bývá dlouhodobě silný na spotřebu benzinu v ČR, byl propad oproti roku 2019 14 % (140 mil. litrů).

V některých regionech kvůli nízké poptávce po pohonných hmotách i kvůli uzavření restauračních zařízení na čerpacích stanicích docházelo ke zkrácení prodejní doby i dočasnému uzavření stanic. Přes přijatá hygienická opatření se našly i případy karantény nebo nemoci u obsluhujícího personálu. K uzavírání čerpacích stanic docházelo především v příhraničních oblastech a v menších obcích s nízkou mobilitou. Výpadek hotovosti vedle propadu prodeje pohonných hmot způsobil i propad tržeb za zboží a služby z prodejen či uzavřených restaurací. 

Potvrdilo se, vývoj jeho spotřeby se otočil také v důsledku poklesu výkonnosti ekonomiky. Zhruba ze 40 % HDP ovlivňuje růst výdajů domácností na dopravu. Lidé necestovali v rámci individuální motorizace a to jak turistické tak do zaměstnání v řadě odvětví. Služební cesty podnikových flotil byly také výrazně omezeny.  Příhraniční styk, který často sloužil k nákupům levnějších pohonných hmot v ČR (zejména oproti SRN, Rakousku Slovenska) se zejména ve druhém čtvrtletí 2020 prakticky zastavil. Z celoročního pohledu se růst poptávky ve spotřebě automobilových benzinů projevil pouze v letních měsících červenec, srpen a v září. Jen pro ilustraci: V září, kdy nebyl nouzový stav, byla měsíční spotřeba automobilových benzinů v ČR 188 mil. litrů a v dubnu, kdy byl nouzový stav, jen 124 mil. litrů. To je rozdíl 64 mil. litrů!

Motorová nafta

Celkový objem dodávek motorové nafty v roce 2020 na trh v ČR dosáhl 4789 tis. tun (5,701 mld. litrů). Proti stejnému období roku 2019 (5025 tis.tun - 5,982 mld. litrů) klesla meziročně spotřeba o 4,7 %.

Pokles spotřeby nafty byl oproti benzinům nižší především z důvodů mezinárodní kamionové dopravy a veřejné nákladní tuzemské dopravy pro zajištění zásobování trhu důležitými komoditami. Přispěly k tomu také zvýšené aktivity integrovaného záchranného systému (hasiči, armáda) při zajišťování ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků a dalších úkolů v souvislosti s nouzovým stavem. Pokles spotřeby nafty byl ale jinak ovlivněn poklesem ekonomiky, protože vývoj ukazatele HDP má 80 % vliv na spotřebu nafty. Ta od poloviny března, v dubnu, v květnu a částečně i v červnu byla citelně ovlivněna poklesem přepravních výkonů v důsledku řady omezení v průmyslové výrobě, stavebnictví, omezení ve veřejné silniční osobní dopravě a dalších odvětvích. V individuální osobní dopravě se pak projevil nouzový stav a omezený pohyb osob či absence zahraničních turistů.

K určitému zlepšení ve spotřebě motorové nafty došlo pouze v září (nárůst o 2 %), ale ve čtvrtém čtvrtletí, kdy došlo ke druhé vlně pandemie, se trh opět propadl. V období říjen až prosinec 2020 byla spotřeba nafty v ČR o 3 až 6 % nižší oproti roku 2019. Průměrná měsíční spotřeba nafty v ČR v roce 2020 byla 475 mil. litrů, zatímco o rok dříve se vyšplhala na téměř 500 mil. litrů.

Samozřejmě, že bez pohonných hmot se neobejdeme ani letos. I nadále se jedná o strategickou komoditu a je prioritou zajištovat dostatek zdrojů, plynule zásobovat trh ČR a plnit ekologické cíle. Zpracování ropy a výroba pohonných hmot i nadále patří do kritické infrastruktury státu.

Ve struktuře vozového parku i nadále jednoznačně převažují spalovací motory, jejích podíl se stále pohybuje nad 97 procenty. I přes současný pokles poptávky po nových osobních automobilech si petrolejářský obor v ČR udrží i do budoucna strategickou pozici a v rámci nových výzev se může soustředit na snižování uhlíkové stopy včetně rozšiřování nabídky alternativních paliv.

Bohužel, vzhledem k současné epidemiologické situaci lze očekávat, že i v prvním čtvrtletí roku 2021 dojde k poklesu spotřeby proti roku 2019 u benzinu o 15-20 a u nafty o 10-12 %. Vyšší spotřebě nepomůže ani skutečnost, že pohonné hmoty jsou začátkem března stále levnější proti roku 2020 (u benzinu o 1.50 Kč/l, u nafty o 2,30 Kč/l).      

Letecký petrolej

V souvislosti s pandemií řada států přijímala opatření k zabránění šíření pandemie, která vedla k historicky největšímu omezení mezinárodní letecké dopravy v současném moderním světě. Tento stav měl dopad i na spotřebu v ČR.  V roce 2020 se spotřebovalo 147 tisíc tun leteckého petroleje, což představuje pokles o 67 % ve srovnání s rokem 2019 (448 tisíc tun). Přitom roky předtím vykazovala spotřeba leteckého petroleje meziroční nárůst okolo 4 %.