Súdán přichází o ropné firmy kvůli bojům

Firmy, které chtěly vydělat na těžbě ropy v Jižním Súdánu, zažívají zklamání. Nejmladší stát světa, který vznikl před dvěma lety a letos měl zaznamenat nejvyšší růst HDP na světě - podle vyhlídky časopisu Economist 35 procent - sužují vnitřní konflikty.

To se projevuje i na ropném průmyslu. Ropné koncerny, které tam investovaly peníze, se dočasně stahují. Malajsijský Petronas, indická ONGC Videsh, Čínská národní ropná korporace a další investoři pozastavili práce na ropných polích a evakuovali stovky cizinců, kteří pro ně v Súdánu pracovali, především Číňanů a Pákistánců.
Od poloviny loňského prosince se totiž v zemi rozpoutaly boje mezi jihosúdánskou vládou a povstalci vedenými bývalým viceprezidentem Riekem Macharem. Mezi objekty, o jejichž kontrolu povstalci usilují, jsou i ropná pole.
Produkce této suroviny již poklesla z 240 tisíc barelů denně o pětinu. Súdán je přitom po Nigérii a Angole třetím největším producentem ropy v subsaharské Africe. A ropný sektor tvoří 60 procent jihosúdánského HDP a vytváří 98 procent státních příjmů.
Nynější boje mezi prezidentem Salvou Kiirem z kmene Dinka a vzbouřencem Macharem z kmene Nuerů, kterého Kiir podezírá z pokusu o převrat, však už stály život přes tisíc lidí a dalších 200 tisíc donutilo k útěku z domova.
Dočasné zavírání vrtů a politická nestabilita může ohrozit vyhlídky ropného sektoru na mnoho let dopředu, varují analytici.
Příkladem je klíčová jihosúdánská ropná provincie Unity (Jednota), kde se v roce 2004 těžilo 288 tisíc barelů denně, v roce 2011 už ale jen 125 tisíc barelů.

Investice se nehrnou

Aby bylo možné objem těžby oživit, potřeboval by region investovat odhadem 300 milionů dolarů do nových technologií, a to na každé pole.
"Ropné firmy ale budou váhat, zda směrovat takový kapitál do politicky nestabilního prostředí, kde rostou bezpečnostní rizika," uvádí ve své studii Luke Patey, analytik Dánského institutu pro mezinárodní studia.
V příští dekádě podle něj může naopak jihosúdánská těžba poklesnout pod 100 tisíc barelů denně.
Do sporu se proto chce vložit i severní Súdán, od něhož se jih v roce 2011 odtrhl. Stát s metropolí v Chartúmu je totiž také závislý na jihosúdánské ropě, kterou transportuje přes své území a rovněž ji zde zpracovává. Po rozdělení sever přišel o většinu ropných polí: 75 procent těch, která bývala na území sjednoceného Súdánu, se totiž po rozdělení ocitlo na jihu.
Severosúdánský prezident Umar Bašír již zahájil jednání s Jižním Súdánem o vyslání jednotek, které by obnovily bezpečnost polí.
Jihosúdánská vláda mezitím bojuje i s tím, jak získat peníze, o které přichází kvůli omezení těžby. Bude si muset znovu brát půjčky. Jen ropným firmám operujícím v zemi však dluží už zhruba 1,6 miliardy dolarů. Ty si vypůjčila loni na pokrytí rozpočtu pro fiskální rok, který končí letos v červnu.
"Ekonomický dopad této krize bude obrovský," oznámil ministr financí Agrey Sabuni.

Dluhy nového státu

1,6 MILIARDY dolarů je částka, kterou již jihosúdánská vláda dluží ropným firmám podnikajícím v zemi. Půjčila si ji loni, aby pokryla mezery ve státním rozpočtu. Kvůli vnitřnímu konfliktu ale nyní shání další půjčky.