7. 5. 2013
Nedostatečná péče o povinné vybavení systémů ochrany
životního prostředí na čerpací stanici může v případě kontroly
České inspekce životního prostředí přinést nemilé překvapení
v podobě finančních sankcí. Jejich výše zpravidla převyšuje
náklady na opravu nefunkčních zařízení, stejně jako odkládání
jejich včasných oprav.
Opravy se odkládají…
Většina stávajících čerpacích stanic byla postavena v 90.
letech minulého století a u nových stanic nebyly požadavky na
údržbu a opravy nijak vysoké, stačilo provádět pravidelnou údržbu,
předepsané revize a příležitostné opravy, hlavně v případech
poškození vandaly nebo bourajícími řidiči. Nyní se však životnost
mnoha zařízení blíží již ke svým mezním hodnotám. Mnoho
provozovatelů čerpacích stanic se soustřeďuje na investice do
gastronomických zařízení, vybavení kiosků, aby přilákali zákazníky
a posílili konkurenceschopnost své čerpací stanice. Investice do
údržby ale jsou velice často upozaďovány, některé opravy
poškozených zařízení čerpacích stanic se odkládají. "Z praxe
je nutno potvrdit, že poslední dobou se přístup k odstraňování
nedostatků ze zanedbané údržby zhoršuje. Je to dáno hlavně
ekonomickou situací v naší zemi a snižujícími se náklady na
údržbu," potvrzuje současný negativní trend Jiří Koutný, technický
ředitel servisní společnosti Wayne.
Stačí otevřít poklopy nádrží
Podle zkušeností servisních techniků na mnoha čerpacích
stanicích systémy ochrany spodních vod - odvodnění výdejních a
stáčecích ploch - již nevyhovuje hlavně kvůli jejich neúnosnému
stavebnímu stavu. Proto se mnoho stanic rekonstruovalo pomocí
drátkobetonu, což je z hlediska údržby nejvýhodnější, ale řada
stanic má již nevyhovující stav sběrných žlabů a kanalizačního
systému. Mnoho stanic již prošlo také úpravami v rozvodech
potrubních rozvodů při záměně produktů, rozšiřování nových
produktů, zvyšování počtu výdejních míst na stojanech při jejich
obměně, což si vyžádalo stavebně zásah do celistvých ploch, izolací
apod. Zde při neodborném provedení prací zpravidla byla narušena
celistvost izolací proti průniku ropných látek do podloží. Aby si
inspektor na čerpací stanici udělal rámcový obrázek o přístupu
jejího provozovatele, stačí zvednout poklopy nádrží. "O šachtách
zatopených vodou se toho již napsalo hodně, správné údržbě
především pojížděných poklopů šachet nádrží a jejich opravám se
věnuje pouze málo pozornosti," dodává Koutný. Víka šachet často
nejsou zcela vodotěsné a šachty zaplavené vodou (zejména po zimě)
časem udělají své, jak na zařízení uvnitř šachty, tak na šachtě
samotné. Oprava nádrže, která má dlouhou dobu trvale zaplavenou
šachtu vodou, vede často až k nutnosti nového vyvložkování
nádrže, protože oprava zkorodovaných částí vnějších plášťů je často
už zcela nemožná.
Pozor na degradaci flexibilního potrubí
Environ!
Řada stanic s potrubními rozvody Environ bohužel již musela
projít rekonstrukcí pro nefunkčnost dvouplášťového plastového
potrubí. Zpravidla došlo k postupné destrukci a deformacím
vnitřních vrstev potrubí a v důsledku se snížila průchodnost
sací větve a následně se musely postupně odstavit připojené
stojany. Navíc výrazně vzrostlo nebezpečí perforace vrchního pláště
potrubí a proniknutí ropných látek do podloží. Závadu tohoto typu
nelze dávat za vinu zanedbané údržbě.
Nefunkční odvětrání parního prostoru nádrží
V oblasti ochrany ovzduší se setkávají servisní technici
poměrně často s případy, že se neprovádějí kontroly
přetlako-podtlakových pojistek. Zanedbaná péče se projeví
v jejich zanesení, zareznutí a stávají se tak zcela
nefunkčními. Pokud se závada projevuje tím, že se nedá stočit
produkt, protože vytlačovaný vzduch nemá z nádrže kam uniknout
a provozovatel se snaží zjistit závadu a následně nechá provést
kontrolu pojistných armatur a závadu odstranit, je to ještě
v pořádku. V řadě případů se ale bohužel řeší tento
problém jinak: "Obsluha nejen při stáčení, ale trvale povolí
některá šroubení na víku nádrže (např. šroubení na trubce pro ruční
měření tyčí) a umožní tak stáčet produkty jakoukoliv rychlostí. Tím
je ale zaděláno na malér!" upozorňuje Koutný. Milosrdnějším trestem
je případná pokuta za nezabránění úniku karcinogenních par do
ovzduší. Inspektor ČIŽP zpravidla jako první na čerpací stanici
kontroluje právě parotěsné uzavření veškerých armatur. Horší než
sankce od inspekce je potencionální zahoření a následný výbuch
koncentrovaných benzinových odplynů v prostoru dómové
šachty.
Při záměnách produktů, např. při zrušených produktech Special nebo
Super a zavádění nových dieslových produktů, se často zanedbává
změna propojení odvětrávacích potrubí z jednotlivých nádrží.
Často proto, že nádrže jsou odvětrávacími trubkami propojené a nové
propojení nádrží pod vozovkou nebo výdejní plochou znamená náročné
stavební práce a tím i z jeho pohledu možná zbytečné
investice. "Návratnost" takovéto úspory si může pak provozovatel
spočítat přesně v okamžiku, kdy obdrží výsledek kontroly
kvality ČOI společně s výší sankce za prodej nafty
s bodem vzplanutí mimo normu.
Zanedbaná prevence
Odkládání odstranění byť zdánlivě malých a nedůležitých závad
může vyústit v rozsáhlou závadu a v důsledku vyvolat
mnohem dražší opravu. "Více jak dvacetiletá praxe v oboru nám
dává dostatečnou zpětnou vazbu, abychom mohli dobře poradit všem,
kteří o naši radu stojí," říká František Ošlejšek.
Příkladů z praxe lze podle něj uvést nespočet, snad jen
několik nejfrekventovanějších. V "hitparádě" zanedbaných oprav
jasně vítězí odvodňovací žlaby zaolejované kanalizace podél výdejní
plochy. Necháte-li je poškozené bez opravy, časem se vydrolí a
rozlámou se v daleko větším rozsahu a rázem jdou škody do
desítek někdy i stovek tisíc. K tomu ještě lze připočítat
sankci ČIŽP ve srovnatelné výši za nefunkční ochranu spodních vod
před úkapy.
Pokud pravidelně nevyvážíte a ekologicky nelikvidujete obsah
úkapových jímek, může dojít k jejich přeplnění a následné
kontaminaci půdy nebo v lepším případě k poškození
plamenojistek instalovaných na víku nádrže.
Zanedbávání periodické prohlídky technologie často vede
k následnému poškození výdejních stojanů a dalších
technologických zařízení. Nevěřili byste, jakou roli může sehrát
třeba jen prokluzující řemen ve stojanu. Zkuste si sáhnout na
prokluzující řemenici po natankování, byť jen jednoho auta… Její
teplota je potenciálním iniciátorem požáru ve spojení
s netěsností hydrauliky stojanu.
Nebo třeba taková banalita, jako je ucpaný střešní svod spadaným
listím. "Viděl jsem již mnoho poškozených fasád a zamokvaných stěn
pouze z důvodu zanedbání prevence," dodává Koutný.
Stokrát opakovaná pravda
Obecně platí, že veškerým závadám lze předcházet prevencí. Je to
podobné jako u zubaře nebo v autoservisu. Každé následné
odstraňování zanedbaných problémů nás stojí vždy větší peníze než
náklady na prevenci, a v prostorách v zóně
s nebezpečím výbuchu to platí dvojnásob," tvrdí František
Ošlejšek ze společnosti ACIS.
Podle Jiřího Koutného je řešení jednoduché: "Roční prohlídky
technologie, které odhalí všechny závady a zhoršující se stav
zařízení a provádění tlakových zkoušek potrubí a nádrží
v rámci pětiletých kontrol, případně při podezření na závadu
v kratších intervalech, hlavně u již dvacetiletých stanic."
Odborné firmy na našem trhu dokážou diagnostikovat blížící se
závady, například při defektoskopické kontrole vnitřků podzemních
nádrží, a včas tak navrhnout nejlepší řešení pro opravu.
Preventivní odstranění závad pak stojí daleko méně nákladů.
Situace je čím dál horší
Zatím se servisním firmám většinou dařilo přesvědčit
provozovatele čerpacích stanic, že zjištěné nedostatky mohou vést
k daleko větším škodám a nákladům na jejich odstranění.
V poslední době se ale řada nutných oprav odkládá
z ekonomických důvodů. Je na provozovatelích čerpacích stanic,
aby zpytovali svědomí. "Provozování nádrží nebo potrubních rozvodů
sání a stáčení jako jednoplášťových, i když jsou do provozu
schválené jako dvouplášťové, nesvědčí o dobrém vztahu
k technologickým zařízením, ochraně životního prostředí a
bezpečnosti provozu čerpacích stanic. A že i malá chybička při
práci na technologii nádrží nebo potrubí má za následek fatální
následky, to jsme se mohli dočíst z našich sdělovacích
prostředků v poslední době bohužel již několikrát," zdvihá
varovně ukazovák Koutný.
Kompromis mezi bezpečností a úsporou
nákladů
Přední firmy zabývající se údržbou a opravami čerpacích stanic
jsou v dnešní době součástí celosvětových společností a od
svých mateřských společností dostávají v rámci interních
informačních systémů řadu informací o případech havárií, úrazech i
skoroúrazech a mimořádných opatřeních, která jsou globálně zaváděna
do pracovních postupů, vybavení pracovníků ochrannými prostředky a
nářadím, bezpečnostních školení a celé řady dalších opatření. Ta se
přenáší i do činnosti těchto firem na tuzemském trhu a vede
k dalšímu zlepšování pracovních postupů, vybavení a
bezpečnosti na samotných čerpacích stanicích. To vše ale stojí
další peníze, které se musí servisním firmám vrátit v podobě
finančního ocenění jejich práce. Servisní firmy se
s provozovateli čerpacích stanic s jejich snahou šetřit na
údržbě a opravách ocitají v jakémsi začarovaném kruhu. "A tak
hledáme neustále rozumný kompromis, který se ale v některých
případech již nedá dosáhnout z hlediska zajištění bezpečnosti
provozu a dodržovaných zákonných předpisů," uzavírá Koutný.
Ochrana ovzduší - Nejčastější závady a
sankce
Nejčastější a nejzávažnější závady na zařízeních ochrany
životního prostředí na čerpacích stanicích v oblasti
působnosti zákona o ochraně ovzduší a příslušné sankce udělované
ČIŽP.
- neúčinné nebo špatně seřízené odsávání par
- neprovádění periodických kontrol sekundární rekuperace včetně
vedení evidence
- nefunkční přetlako-podtlakové pojistky odvzdušnění parního
prostoru nádrží
- armatury na nádržích nejsou (záměrně) parotěsně uzavřeny
- neodborné zásahy do systému odvzdušnění (při neodborné záměně
produktů)
- vyteklé ropné látky a nečistoty na dně šachet (pod stojany,
zejména stáčecí šachta)
Jelikož kontrolní orgán ČIŽP zatím nemá rok 2012 zcela ukončen,
uvádíme údaje z roku 2011, kdy Českou inspekcí životního
prostředí bylo projednáno (a pokutami pravomocně ukončeno) celkem
25 deliktů u 20 provozovatelů, a to:
- 5 deliktů za provozování čerpací stanice bez povolení
orgánu ochrany ovzduší
- 8 deliktů za nefunkční systém sekundární rekuperace
benzinových par
- 3 delikty za nezajištění kontroly funkce sekundární rekuperace
odbornou firmou
- 9 deliktů za nepředání souhrnné provozní evidence.
Možné sankce (výše pokut) naleznete v platných právních
předpisech pojednávajících o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.
o ochraně ovzduší - obecně povinnosti provozovatelů středních
stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Výše pokut stanovuje
vyhláška MŽP č. 337/2010 Sb. - kategorizace čerpacích stanic
společně s podrobněji rozvedenými povinnostmi jejich
provozovatelů.
Za závažnější delikty se považuje provozování čerpací stanice
bez povolení orgánu ochrany ovzduší, dále nefunkční systém
sekundární rekuperace a nezajištění kontroly její funkce. Výše
pokut za nepředání souhrnné provozní evidence se pohybují v
tisících Kč, za provozování bez povolení, nefunkční a
nekontrolovaný systém sekundární rekuperace v desítkách tisíc
Kč.
Příklady udělených pokut:
- Tesco Stores a. s., pokuta 60 000 Kč za nefunkční systém
sekundární rekuperace
- Dušan Suško, pokuta 50 000 Kč za provozování zdroje bez
povolení
- UNICORN - čerpací stanice a. s., pokuta 45 000 Kč za
provozování zdroje bez povolení
- NICOTRANS a. s., pokuta 30 000 Kč za provozování zdroje
bez povolení
Ochrana spodních vod - Nejčastější závady a
sankce
- nefunkční odvodňovací systém zaolejované kanalizace (zanesený,
rozlámaný)
- přeplněná havarijní bezodtoková jímka
- částečně nebo zcela nefunkční odlučovač ropných látek
- narušení celistvosti izolace výdejní plochy (neodborné zásahy
při rekonstrukci či úpravách)
V roce 2012 byly ČIŽP z pohledu vodního zákona
kontrolovány hlavně menší čerpací stanice v areálech podniků,
zemědělských družstev, přepravců nebo čerpací stanice
v obchodních centrech. Mezi nejčastější delikty patřilo
provozování čerpací stanice bez schváleného havarijního plánu a
v případě menších subjektů nebyly vždy řádně vodohospodářsky
zabezpečeny manipulační plochy (narušený povrch) či nebyly
instalovány kontrolní systémy. V ne zcela vyhovujícím stavu
byly i některé skladovací nádrže. Pokuty byly ukládány ve výši
desítek tisíc nebo bylo uloženo rozhodnutím opatření k nápravě
závadného stavu, jehož splnění bylo následně kontrolováno.
Maximální sankce, které může kontrolní orgán ČIŽP udělit
provozovateli čerpací stanice na základě kontroly dle zákona č.
254/2001 Sb. o vodách, mají opravdu vysoké limity v případě
porušení následujících povinností:
§ 39, odst. 1 - učinit taková opatření, aby závadné látky
nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich
prostředí, zejména vodohospodářsky zabezpečené (manipulační) plochy
a udržovat je v neporušeném stavu
Sankce do výše 1 000 000 Kč
§ 39 odst. 2 - mít zpracovaný a vodoprávním úřadem schválený
plán opatření pro případy havárie, tzv. "havarijní plán" a vést
záznamy o provedených opatřeních a záznamy uchovávat 5 let
Sankce do výše 500 000 Kč
§ 39 odst. 4 - stanovuje povinnost pro provozovatele učinit
odpovídající opatření, aby závadné látky nevnikly do podzemních
nebo povrchových vod nebo do kanalizací, které nejsou součástí
zařízení, a to zejména
- umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,
skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno
nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu
smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, srážkové vody
z manipulační plochy mají být svedeny do nepropustné bezodtoké
jímky udržované v řádném stavu a s pravidelně a řádně
likvidovaným obsahem nebo čištěny přes odlučovač ropných látek
- při skladování pohonných hmot používat vhodné nádrže
zabezpečené proti havarijnímu úniku ZL - např. dvouplášťové nádrže
nebo jednoplášťové nádrže umístěné v záchytné vaně udržované
v neporušeném stavu
- nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně
výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných
látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy
- sklady musí být zabezpečeny nepropustnou (a neporušenou)
úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod
- provádět zkoušky těsnosti skladovacích nádrží v četnosti
1x za 5 let odborně způsobilými osobami, jejichž seznam zveřejňuje
MŽP
- řádně provozovat kontrolní systém pro zjišťování úniku
závadných látek a výstupy z něj předkládat při kontrole
Sankce do výše 1 000 000 Kč
§ 59 odst. - odlučovač ropných látek
- udržovat v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování
bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů, a mít
zpracovaný provozní řád a dodržovat jej
Sankce do výše 1 000 000 Kč
§ 8 - povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod
z odlučovače do vod povrchových nebo podzemních a dodržování
konkrétních podmínek daných v povolení
Sankce do výše 5 000 000 Kč - vypouštění odpadních vod
bez povolení.
Sankce do výše 500 000 Kč - vypouštění odpadních vod
v rozporu s povolením.
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia