29. 10. 2013
"Já jsem skálopevně přesvědčen o tom, že nová
legislativa bude fungovat," říká v rozhovoru Martin Durčák,
jednatel společnosti Unipetrol RPA.

Nový zákon v platnosti
Začala platit novela zákona 311 o pohonných hmotách a
čerpacích stanicích, kde se úpravy týkaly hlavně eliminace
podvodníků, kteří dováželi pohonné hmoty a tím způsobovali ztráty
společnostem, které na trhu podnikají poctivě, a samozřejmě i státu
v podobě daňových úniků. Co byste chtěl na úvod k tomu
říci?
Novela začala formálně platit od 1. 10. Firmy mají 30 dní na to,
aby složily kauci, což je ta největší změna. Samozřejmě rozhodné
období a vliv tohoto zákona se začne projevovat až během listopadu,
kdy se ukáže, jak je tento filtr účinný a které společnosti chtějí
seriózně setrvat na českém trhu.
Dnes je registrováno více než 1900 distributorů pohonných hmot.
Velká většina z nich jsou jen podvodníky v pozadí účelově
založené firmy připravené pro uskutečnění karuselových obchodů. To
svědčí o aktivitě podvodníků, kteří se jen tak nevzdají a zaručeně
budou v novém zákoně hledat skuliny…
Lze jen těžko předvídat, jak se bude dařit některým podvodníkům
nový zákon obcházet. Nemá cenu dnes vymýšlet desítky scénářů. Bude
hodně záležet na účinnosti, na odvaze a na rozhodnosti státních
orgánů, jak budou s výkladem zákona pracovat, respektive, jak
důsledně se bude uplatňovat.
Věříte, že státní správa najde dostatek odvahy a
rozhodnosti?
Státní správa se v posledních měsících zaktivovala a dává nám
velkou sebedůvěru v tom, že zákon bude opravdu vymáhán, že
nebude fungovat jen na papíře. Já pevně věřím, že nový zákon bude
účinný a že opravdu pomůže eliminovat daňové úniky v České
republice. Pro slušné podnikatele je nadějí, že trh
s pohonnými hmotami se konečně začne chovat
standardně.
Dopad na výrobu v rafineriích
Daňové úniky se týkaly hlavně dovozů a pokud se omezí,
může dojít k určitému přeskupení objemů mezi importem,
exportem a dodávkami z českých rafinerií. Jaké změny
v tomto smyslu predikuje Unipetrol jako hlavní výrobce
pohonných hmot v Česku - myslíte, že omezení dovozů bude mít
nějaký pozitivní dopad na objem výroby?
Já si nejsem jistý, zda bude mít zákon výrazně pozitivní vliv na
objem výroby, spíše se podle mne projeví v přesměrování našich
dodávek z exportu zpět na tuzemský trh. Teď nemluvím jen za
Unipetrol, ale i za ostatní procesory v České rafinérské. Dnes
je absurdní situace, kdy jsme nuceni některé produkty vyvážet za
náklady nebo dokonce pod náklady do zahraničí jen proto, aby byla
udržena rafinerie v provozu. Všichni víme, že rafinerii nelze
provozovat pod určité procento využití kapacit. Provoz je tím více
ekonomický, čím více se rafinerie využívá, jde o rozmělnění fixních
nákladů. My se snažíme rafinerii ekonomicky udržet na určitém
stupni výroby, ale potom musíme vyprodukované výrobky uplatnit.
Když to není možné na českém trhu, tak musíme vyvážet.
Lidem neobeznámeným se situací u nás na trhu pak musí přijít
divné, proč rafinerie vyváží produkty za velmi nízkou cenu, aby
udržely provoz a současně se velké objemy pohonných hmot ze
zahraničí do Česka dováží…
Já už jsem tuto absurdní situaci několikrát popisoval. Naše
zboží, které vyvážíme z České rafinérské, se potkává na
hranicích s Německem s dodávkami, které putují protisměrně. Do
tuzemska se dováží hmota například ze skladů za Berlínem nebo
dokonce z Hamburku. Tady vidíte tu absurditu, kdy my počítáme
s každým kilometrem, kam až do Německa můžeme naše
pohonné hmoty zavézt, aby to bylo ekonomicky únosné. Přitom sem bez
problémů nějakým zázrakem proudí hmota, která pochází až od
Severního moře! Takže to je značně netypická situace.
Myslíte si, že se k vašemu levnému zboží
v Německu mohly dostat firmy, které ho vzápětí dovezly zpátky
do Čech?
Nemyslím si to. Primárně jsme v kontaktu v Německu
s obchodníky, kteří mají určitou reputaci, kteří jsou
orientováni na německý trh. Nemyslím si tedy, že by se naše hmota
vyrobená v Litvínově dostávala nějakým způsobem zpátky. Pokud
jsou naše informace správné, tak dovážené zboží jde z jiných
zdrojů a z jiných skladů.
Přijde vlna pančování?
Celá řada odborníků očekává v návaznosti na změnu legislativy
ve zvýšené míře výskyt pančovaných pohonných hmot na
maloobchodním trhu.
Je to logické očekávání. Ten, kdo léta vydělával na pohonných
hmotách a na krácení DPH, se ze dne na den nevzdá a bude se snažit
najít alternativy, jak podvodně podnikat nadále. Tady se nabízí
nejjednodušší alternativa, a tou je právě pančování. Co se týče
veřejných čerpacích stanic, tak tady je poměrně silný instrument,
který by tomu měl zabránit a to je kontrolní činnost České obchodní
inspekce. Dnes se jednak zdokonaluje technika, kdy zkoušky samotné
netrvají dlouho, dají se přímo provádět na místě, existují
přístroje, kterými změříte obsah biokomponentů velice rychle a
průkazně. Technika jde dopředu a umožňuje České obchodní inspekci
zlevňovat zkoušky a zefektivňovat je.
Na jedné straně je kontrolní činnost ČOI, která zjistí na dané
čerpací stanici manipulace s palivem, ale pak je zde účinnost
těchto kontrol v podobě vymožitelnosti práva a zamezení další
činnosti lidí, kteří za pančováním stojí…
V Česku jsme z tohoto pohledu v ultra liberálním
státě a dochází často k absurdním situacím. V Praze jedna
z čerpacích stanic dostala několikrát pokutu, řádově miliony
korun, a díky tomu, že se opakovaně změnil vlastník čerpací
stanice, tak vlastně není jasné, zda byla pokuta vůbec někým
zaplacena. V tuzemském liberálním prostředí existuje
nebezpečí, že když je někdo přichycen při nekalé činnosti, tak
rychle změní aktiva a je pak velmi nesnadné ho vystopovat a vymáhat
zaplacení. To je první problém. Druhý problém, to jsou do jisté
míry neveřejné čerpací stanice, protože tam Česká obchodní inspekce
ne úplně může zasáhnout nebo zasahuje. Oblast neveřejných čerpacích
stanic není dostatečně zmapována.
Myslíte, že by provozování čerpacích stanic mohlo být
podloženo určitou kvalifikací, jak je tomu v případě
velkoobchodu s pohonnými hmotami? Před zhruba deseti lety tato
podmínka byla zrušena.
Myslím si, že Osoba odpovědná je dobrý instrument. Nakonec,
z pohledu obchodníků s pohonnými hmotami je tento
institut zaveden. Je to běžné i ve vyspělých západních zemích. Já
si myslím, že jsme v rámci liberálního přístupu zašli příliš
daleko, kdy si tady může každý dělat, co chce, prodávat bez
jakékoli kontroly. Institut Osoby odpovědné by určitě pomohl, na
druhou stranu bych zase nechtěl být zastáncem úplného sešněrování
trhu. Konkurence je dobrá úplně pro všechny. Jako se učí
soukromníci od velkých zahraničních společností, tak i my se od
soukromníků učíme, v řadě případů mají dobré nápady. Dle mého
názoru by spíše měla být posílena již zmíněná vymahatelnost práva.
To znamená, že by Česká obchodní inspekce měla mít možnost a měla
by být finančně dostatečně vybavená na provádění dostatečného počtu
průkazných kontrol. V takovém případě bychom nemuseli trh
omezovat a uvádět restrikce na samotné provozovatele.
Myslíte i kontroly neveřejných stanic, i těch
s tzv. s omezeným přístupem?
Určitě. To je opět nestandardní situace, kdy v České
republice existují neveřejné čerpací stanice, přičemž některé
z nich jsou de facto veřejné. Jen kolem Prahy jich najedete
spousty. Kdokoliv k nim může zabočit a natankovat si tam, i
když by to z jejich podstaty neveřejné stanice být možné
nemělo. Mohu v této souvislosti uvést jednu zajímavost.
Dceřiná společnost Unipetrolu zajišťující přepravu pohonných hmot
byla poptávaná v minulosti právě na realizaci některých
podezřelých dovozů, importů ze zahraničí. Jako cílové destinace
těchto transportů byly uváděny převážně neveřejné čerpací stanice,
třeba v okolí Benešova. Na seznamu bylo zhruba 20 čerpacích
stanic, z čehož hned 18 neveřejných. Tady je příklad toho, kde
pohonné hmoty takzvaně "osvobozené" od DPH končí.
Nemyslíte si, že ČOI odebírá málo vzorků na to, jaké se
obecně očekává nebezpečí?
Když to porovnám s četností zkoušek, které si platí a provádí
Benzina v rámci programu Pečeť kvality, tak je to samozřejmě málo.
Jen Benzina samotná na svých zhruba 340 čerpacích stanicích odebere
kolem 1800 vzorků. Kontroly si platí z vlastních prostředků u
nezávislé společnosti SGS. Já důvěřuji v tomto ohledu státu,
dnes víme, kam kontroly nasměrovat, a víme, co kontrolovat. Víme,
že ten problém se většinou zužuje na čerpací stanice, které jsou
v soukromých rukou, které mají omezenou přístupnost apod. Těch
je v tuzemsku zhruba 3100. V porovnání s 3700
veřejnými čerpacími stanicemi tak tvoří 45 % trhu - tedy si myslím,
že cíleným nasměrováním zkoušek, kterých ČOI ročně provede kolem
3000, lze zvýšit jejich účinnost a význam.
Start očistného procesu
V současnosti činí odhadovaný podíl černé sféry na
trhu s pohonnými hmotami hrozivých 20 %. Myslíte si, že se
v souvislosti s přijetím nové legislativy trh
v dohledné době očistí?
Já si myslím, že dříve nebo později se nová legislativa na trhu
musí projevit. Dnešní status je naprosto neudržitelný, uváděných 20
% černého trhu je naprosto brutální číslo. Dnes se dostáváme
do situace, kdy je ohrožena samotná energetická bezpečnost
státu. Musíme si uvědomit, že pokud české rafinerie nebudou mít
odbyt pro své zboží v Česku, tak nikdo nebude v Česku
produkovat pohonné hmoty jen proto, aby je tzv. vyprodukoval,
vyvezl za nulu nebo se ztrátou do zahraničí. To žádná společnost
nebude dlouhodobě dělat.
Doufejme, že k takovému scénáři
nedojde…
Já jsem skálopevně přesvědčen o tom, že nová legislativa bude
fungovat. Pracovalo se historicky i s takovými odhady, kdyby
se vliv podvodů zredukoval o 50 %, že by to byl velký úspěch. To
znamená z dvaceti procent na deset. Já si osobně myslím, že
pokud ten zákon bude dobrý a bude fungovat, tak jeho účinnost by
měla být podstatně vyšší než oněch 50 %. Zákon není psán na to, aby
postihl 50 % podvodů, ale je strukturovaný tak, aby tady nebyly
žádné podvody.
Účinnost je ale pojem relativní a možná by opravdu bylo
úspěchem zredukovat podvody alespoň na polovinu.
My bychom se neměli spokojovat s tím, že budeme říkat, že 10
% nelegálního trhu budeme tolerovat. Já si myslím, že každý podvod
je ztrátou pro tuto zemi a pro tuto ekonomiku. Opakuji, že věřím
tomu, že podvodníky zákon postihne a bude fungovat.
Senát před měsícem nejprve schválil poslaneckou novelu zákona o
pohonných hmotách, a sotva začala platit, skupina 18 senátorů
podala ústavní stížnost kvůli dvacetimilionové kauci, jelikož tato
částka diskriminuje část podnikatelů a odporuje Listině základních
práv a svobod.
Pokud vím, tento druh kaucí nebo reverzní daňové postupy se běžně
používají v mnoha zemích včetně EU s cílem ochránit trh. Tento
model státu a ekonomiky zaručuje, že podnikání v určitém odvětví je
legitimní.
Chápu, že nový zákon podvodníkům vadí, hrozí nebezpečí,
že by se rozhodnutím Ústavního soudu jeho účinnost
omezila?
My všichni usilujeme o dosažení situace na trhu, která je
efektivní a srozumitelná pro podnikání i státní správu. To se
samozřejmě neslučuje se situací na trhu, kdy stovky či dokonce
tisíce firem mají možnost fungovat nelegálně mimo platnou
legislativu. Věřím, že nový zákon toto eliminuje. Pokud bude jeho
účinnost omezena, tak se pravděpodobně ze současného stavu nikam
neposuneme.

Martin Durčák je jednatelem společnosti Unipetrol
RPA od 5. června 2013. Spučasně je od září 2011 členem
představenstva společnosti HC Verva Litvínov a od října členem
představenstva společnosti Unipetrol. Od září 2006 do srpna 2011
byl jednatelem společnosti Benzina. V letech 2004 až 2006 působil
ve společnosti Aral jako generální ředitel.
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia