Testy spotřeby automobilů budou přísnější

Rozporuplné údaje spotřeby v technických specifikacích od výrobce se výrazně liší od reality běžného provozu. V průměru až o čtvrtinu jsou nižší.

Na tuto skutečnost se nedávno zaměřil německý autoklub ADAC, který použil vlastní metodiku měření a porovnával pak získané údaje s oficiálně schválenými specifikacemi výrobců, které se udávají v tištěných katalozích i na internetu.
Metodika ADAC by měla lépe simulovat běžný provoz, součástí měření se tak mimo jiné stal rozjezd pod plným plynem, rychlejší jízda v delším časovém horizontu, jízda se zapnutou klimatizací nebo rozsvícenými světly.
Na okatý rozdíl mezi skutečnými a naměřenými údaji se upozorňuje již delší dobu a Evropská komise se nyní snaží tyto nedokonalosti při získávání normovaných hodnot spotřeby odstranit. Aktuálně se v Bruselu pracuje na legislativě, podle níž se budou hodnoty spotřeby získávat na silnicích a ne v laboratořích a vývojových centrech. Už v září by ostatně měly vstoupit v platnost nové normy, které mají přesnost výsledků zlepšit, do konce roku pak má vzniknout úplně nová metodika testování, kterou však následně budou ještě muset schválit všechny unijní země.
V současnosti automobilky využívají některé "fígle", kterými cíleně dosahují úžasných čísel. Využívá se například nerealisticky hladká silnice nebo speciální pneumatiky s extrémně nízkým valivým odporem. Nejvíce nereálné jsou naměřené hodnoty u hybridů, u nichž se spotřeba měří s plně nabitými bateriemi.
Ale vraťme se do současnosti a podívejme se, k jakým výsledkům se pracovníci německého autoklubu při svých testech dobrali. Jejich měřením prošlo zatím bezmála 350 automobilů, z nichž 137 mělo zážehový motor, 156 vznětový, 24 kombinovalo spalovací motor a elektromotor, 11 stlačený zemní plyn a benzín a pět benzín a propan-butan neboli LPG. Obecně lze vypozorovat skutečnost, že největší procentuální rozdíl mezi laboratorní - normovanou -  a reálnou - ADAC - spotřebou je u automobilů s nízkoobjemovými motory přeplňovanými turbodmychadly a hybridy. Ostatně některé automobily s pohonnými jednotkami nad 2 litry zdvihového objemu dosáhly občas i nižší spotřeby než udává výrobce.
Největším "lhářem" je švédská automobilka Volvo, které u svého hybridního modelu V60 D6 Hybrid AWD udává kombinovanou spotřebu 1,2 litru na 100 km. Pracovníci ADAC přitom naměřili 3,49 l/100 km, což představuje rozdíl 84 procent. Podobně na tom ovšem byla i Toyota Prius Plug-in Hybrid, které by podle výrobce mělo stačit 2,1 litru benzínu na 100 km. ADAC však naměřil 3,64 l/100 km, což je nárůst o 74 %. Z automobilů, které spalují benzín si nejvíce "vymýšlejí" u Fiatu Punto s revolučním přeplňovaným tříválcem 0.9 TwinAir, když uvádějí kombinovanou spotřebu 4,2 litru, zatímco ADAC naměřil 5,63 l/100 km. Rozdíl? 33 procent nebo Volvo V70 T5 Geartronic (6,4 - 8,5 - 33 %). Mezi turbodiesely se zase nereálnou spotřebou nejvíce chlubí Jeep Grand Cherokee (7,5 - 11,6 - 55 %) a opět Volvo V40 D2 (3,6 - 4,83 - 42 %).
Mezi automobily, které jejich výrobci z hlediska ekonomického provozu podceňují, patřil například Chevrolet Camaro, u něhož výrobce udává průměr 14,7 l/100 km, zatímco podle ADAC si vystačí s 11,7 l/100 km. O procento nižší spotřebu než udává výrobce má také Škoda Yeti 2.0 TDI 4x4 DSG 125 kW (6,3 - 6,2).