Těžba ropy na Jadranu rozděluje Chorvaty

Chorvatská vláda očekává, že již brzy začnou na moři působit firmy, které získaly licenci k průzkumu nalezišť. Po pěti letech by pak mohly začít se samotnou těžbou. Otázka, zda těžit ropu na moři, nebo dát raději přednost turismu, ale rozděluje chorvatskou společnost.

"Chorvatsko se ještě nerozhodlo, zda chce rozvíjet svůj ropný prů- mysl, nebo jestli chce žít ze svých přírodních krás," uvedl expert na těžbu ropy Igor Dekanić ze Záhřebské univerzity. "Myslím si, že úroveň nebezpečí je nízká, a pokud se najdou naleziště ropy a zemního plynu, tak by přínosy mohly rizika vyvážit." Podobný názor ale nesdílí lidé, kteří jsou závislí na příjmech z cestovního ruchu. Ti tvrdí, že v sázce je příliš mnoho a země by neměla zbytečně riskovat. Podpora sdružení "SOS za Jadran", které proti těžbě protestuje, tak roste."Mohlo by to být dobré, pokud by to pro nás znamenalo možnost získat práci na ropné plošině," připouští sice Ivan Dominiš, který turistům pronajímá jachty na ostrově Dugi otok, jenž leží poblíž národního parku Kornati. I u něj ale obavy převažují. "Stačila by jen jedna nehoda. Všichni tady žijeme z cestovního ruchu a rybolovu. Jedna ropná skvrna, a už nikdy nebudeme schopni moře pořádně vyčistit," dodal. Odpůrci požadují, aby vláda o této otázce vypsala referendum. To ale stejně jako obavy z katastrofy odmítá premiér Zoran Milanović. "Pokud to není nebezpečné pro Norsko nebo Skotsko, tak to není nebezpečné ani pro nás," řekl. Podle průzkumů je zhruba 45 procent Chorvatů proti těžbě, zatímco 40 procent lidí - převážně z vnitrozemí - ji podporuje. 
Záhřeb vypsal tendr na průzkum nalezišť na Jadranu už loni. Letos v lednu pak vláda vybrala konsorcia, která by měla získat licence. Konkrétně se jedná o sdružení texaské společnosti Marathon Oil a rakouské OMV, italské ENI a londýnské Medoilgas a také chorvatského podniku INA, který ovládá maďarský koncern MOL. Vláda původně chtěla podepsat dohodu o udělení licencí s těmito podniky v dubnu. Už dvakrát ale tento termín odložila. Naposledy kvůli námitkám okolních zemí, tedy Itálie, Slovinska a Černé Hory, které se obávají ekologických dopadů. Nyní tyto země získaly od chorvatské vlády dodatečný čas, aby své výtky a komentáře zaslaly Záhřebu. Přesto chorvatský ministr hospodářství Ivan Vrdoljak očekává, že během průzkumu nalezišť na Jadranu firmy utratí až miliardu eur a vytvoří na několik tisíc nových míst.