10. 9. 2014
Firmy Žabka a Billa jako první v České republice
otevřely své první minimarkety na čerpacích stanicích společností
Lukoil respektive Shell. Do České republiky tak přinášejí nejen
novou obchodní strategii, ale i nový rozměr
nakupování.
Prodejna potravin na čerpací stanici není v Česku až tak
horkou novinkou - příkladem za všechny je prodejna stanice Václava
Cihelky v Dolních Břežanech, která zde úspěšně navzdory nástupu
supermarketů funguje téměř dvacet let. Novinkou na českém retailu
je vstup silných mezinárodních potravinářských společností na trh
čerpacích stanic. V rámci pilotního provozu se první dvě
prodejny Žabka objevily na pumpách Lukoil v Praze na Bohdalci
a v Horních Počernicích, první Billa byla otevřena na stanici
Shell Vídeňská v Praze 4.
Poslední trendy v retailingu -
minimarkety
Proč se velcí potravináři zaměřují na malý formát prodejen u
čerpacích stanic? Retailingový trh České republiky byl donedávna
typický stále rostoucí popularitou velkých obchodních formátů.
Čeští zákazníci ale postupně mění svůj životní styl
a s tím také nákupní chování,což se promítá do rostoucí
preference dalších obchodních konceptů většinou menších rozměrů.
Sílí tendence tříštit pomyslný nákupní košík a realizovat
pravidelně spíše menší nákupy v místě bydliště či po cestě do
nebo z práce. To vede k rostoucí poptávce právě po
menších prodejnách.
Prodejní formát v podobě minimarketu je v zahraničí
dlouhodobě velmi populární a v podstatě představuje to,
co na českém trhu zatím chybělo. Důležitým kritériem se stává
vzdálenost, respektive požadavek na umístění prodejny "po cestě",
jež zajistí, že nákup proběhne rychle a efektivně. Minimarkety
jsou pro obchodní potravinářské řetězce zajímavé také
z hlediska marže. Na rozdíl od hypermarketů totiž nemusí lákat
zákazníky na slevové akce, ale sází na dlouhou otevírací dobu, za
niž si zákazník připlatí.
Cíl potravinářů - prodejny čerpacích stanic
Rozšiřování sítě malých prodejen u nás spadá do Tesco strategie,
kterou v nedávnémrozhovoru pro HN nastínil generální ředitel
řetězce David Morris. Ten uvedl, že Tesco celkově zmenší plochy
svých obchodů a vsadí na malé obchody na rohu. Tesco koupilo síť
prodejen Žabka (a také Koruna) před třemi lety od investiční
skupiny Penta, za zhruba 130 obchodů zaplatilo přes miliardu korun.
Celkem britský řetězec v Česku vlastní na 350 obchodů, sto padesát
z nich dosud byly menší prodejny značky Žabka. Míří nejen na
čerpací stanice, ale třeba i do nemocnic. Dnes testuje svůj
franšízový koncept na dvou čerpacích stanicích Lukoil.
U jiného konceptu malých obchodů stojí v tuzemsku také řetězec
Makro sdružující nezávislé vlastníky obchodů s potravinami. Od
loňska sdružil pod značkou Můj obchod už více než 250 prodejen.
Letos by jich mělo být až 400. Vzhledem k současnému trendu je
jen otázkou času, kdy nabídne provozovatelům čerpacích stanic
podobný koncept jako ostatní řetězce už jen proto, že segment
čerpacích stanic není pro Makro neznámý, jelikož celá řada
provozovatelů benzinových pump zde pravidelně nakupuje.
V zahraničí na konceptu minimarketů pro prodejny u čerpacích
stanic připravují všechny řetězce a řada z nich je ve
spolupráci s petrolejářskými společnostmi už několik let
v provozu. Příkladem je například koncept prodejen "BILLA
express" na rakouských čerpacích stanicích JET společnosti
Conoco-Phillips. Na nedávné výstavě Uniti Expo ve Stuttgartu
dokonce ve svých expozicích nabízely i jednotlivým provozovatelům
čerpacích stanic jako novinku franšízové koncepty pro minimarkety
na čerpacích stanicích společnosti SPAR, EDEKA nebo švýcarské
sdružení COOP. Jak může průměrná benzinová pumpa se zastaralou
prodejnou po podpisu franšízové smlouvy na provoz minimarketu
doslova rozkvést, je patrné několik kilometrů za našimi hranicemi
v rakouském Freibergu. Provozovatel tamní diskontní čerpací
stanice Turmol již zvažoval uzavřít obchod a převést
pumpu na bezobslužný provoz. Dnes nový, moderně
zařízený a bohatě zásobený obchod SPAR express přitáhl nejen
původní, ale i zcela novou klientelu.
Potravináři - expanze na trhu
Snaha rozšířit svoji prodejní síť prostřednictvím umístění
minimarketů na čerpací stanice je pro potravinářské řetězce logická
a skýtá hned celou řadu výhod. Čerpací stanice na rozdíl od
prodejen potravin mají neomezenou provozní dobu - ve velkých
městech nonstop a v menších lokalitách a na vesnicích patří
k obchodům s nejdelší provozní dobou. Výhodnost
minimarketu provozovaného v rámci čerpací stanice se pak
násobí v zemích, kde je provozní doba klasických prodejen státem
regulována, například je zakázán prodej o sobotách, nedělích a
svátcích nebo je zakázáno mít otevřeno nepřetržitě přes noc.
Další výhodou realizace minimarketu na čerpací stanici je
především vstup na zavedené obchodní místo s vybudovanou
stálou klientelou a také snadná dostupnost prodejny pro zákazníky
autem i pěšky. Nezanedbatelnou výhodou je i zkušený a konsolidovaný
personál, který je schopen po krátkém tréninku u potravinářského
retailera zavedení a prodej nového sortimentu bez větších problémů
zvládnout.
Petrolejáři - zvýšení počtu zákazníků
Petrolejářská společnost, popřípadě provozovatel čerpací stanice
získá zkušeného a velmi profesionálního partnera se silným jménem,
který zaručuje určitou kvalitu. Navíc u nás v současné době po
odchodu Lekkerlandu není zatím na poli logistiky adekvátní náhrada
a čerpací stanice zaváží hned několik firem, zaměřených na různé
kategorie potravinářského a drogistického sortimentu. Spojenectvím
s velkým řetězcem s fungující vlastní logistikou odpadá
provozovateli čerpací stanice poměrně velká porce starostí.
Velkou předností je také vysoká úroveň znalostí o prodejnosti
všech artiklů, což umožňuje ideálně formovat skladbu nabídky pro
minimarket. Jednou z hlavních předností díky centralizované
obchodní politice potravinářského řetězce jsou nízké nákupní ceny,
které otevírají prostor pro optimalizaci prodejních marží. Ani
provozovatelé největších sítí čerpacích stanic vzhledem
k daleko menšímu celkovému obratu nemohou dosáhnout úrovně
vstupních cen v daném segmentu suchého zboží.
Významným přínosem spojení čerpací stanice a minimarketu je
zvýšení počtu zákazníků, jak dokazuje příklad z Polska, kde
spolupracuje Lukoil již dva roky se společností Carrefour. Na 22
čerpacích stanicích počet zákazníků vzrostl přibližně o
čtvrtinu.
Provedení prodejen je funkční a moderní
Pokud srovnáváme koncepty minimarketů Billa/Shell a
Žabka/Lukoil, pak na rozdíl od téměř shodné sortimentní skladby
zboží lze nalézt určité odlišnosti ještě před vstupem do prodejny
v přístupu k venkovní komunikaci. Facing Lukoilu a Žabky
je díky výrazné odlišnosti na první pohled patrný a standardy obou
značek si vzhledem k franšízovému vztahu zachovávají svůj
individuální prostor. Naopak partnerský smluvní vztah Shellu a
Billy umožňuje vzájemné sdílení shodných firemních barev obou
společností - žluté a červené. Logo BILLA stop&shop je umístěno
na totemu a dalších poutačích vně čerpací stanice a ostatní
vizuální prvky obou společností do sebe harmonicky zapadají.
Plnohodnotné a přitom efektivní zavedení minimarketu vyvolá
potřebu provést nutné úpravy stávající prodejny. Jelikož koncept
miniprodejen Žabka se všeobecně velice podobá běžnému standardu
prodejen na čerpacích stanicích, nemusel Lukoil přistoupit
k nákladné rekonstrukci. Obecně starší prodejny na stanicích
Shell prošly rozsáhlejší speciální rekonstrukcí. Zásadní odlišnost
je pak v případě provedení a zejména výšky regálových gondol.
Na Lukoilu Žabka jednoduše navýšila regálovou plochu jejich
zvýšením a přidáním jedné až dvou regálových polic. Ve výsledku
prodejna konverguje k typicky potravinářskému charakteru.
Billa na Shellu naopak použila zcela nové regály s hlubšími
policemi, středové gondoly ale mají zhruba stejnou velikost a
prodejna si tak uchovala charakter typický pro shop čerpací
stanice. Toto řešení jde sice na úkor masivnějšího navýšení
regálové plochy, ale zachovává obsluze přehled o nakupujících a
zaručuje snadnou orientaci zákazníků v aktuální nabídce.
Sortiment pro každého na každý den
Šířka sortimentu minimarketů na čerpacích stanicích přesahuje
1000 nejprodávanějších prodejních položek a měla by uspokojit
požadavky téměř každého, kdo potřebuje udělat běžný nákup či rychle
doplnit chybějící zásoby v domácnosti.
Stávající sortiment zboží na čerpacích stanicích je výrazně
rozšířen a obohacen hlavně o čerstvé potraviny jako mléka a
mléčné výrobky, jogurty, sýry, balené masné produkty, uzeniny,
pečivo i ovoce a zelenina. Kromě toho jsou v prodejnách
k dostání i další potraviny, jako například mouka, sůl, rýže,
těstoviny, oleje a další nezbytnosti pro přípravu oběda či rychlé
večeře. V nabídce lze najít jak české, tak i světové značky
zboží, Billa i v této maloformátové prodejně uplatňuje celou
řadu vlastních privátních značek zboží. Kromě čerstvých potravin
zahrnuje typický sortiment minimarketů i položky, které čerpací
stanice standardně nabízejí: cukrovinky (oplatky, čokolády,
bonbony, bonboniéry, žvýkačky), víno, sekty, slané pochutiny,
nealkoholické nápoje a pivo. Nechybí ani základní drogerie,
kosmetika či krmivo pro zvířata nebo běžný sortiment autodoplňků
pro řidiče.
Původní skladba sortimentu čerpací stanice se nutně zužuje ve
prospěch nových potravinářských artiklů na nejprodávanější položky
jak u nápojů, tak i u potravin. To je dáno především kapacitou
chladicích boxů, které byly dříve plně využity pro zpravidla velice
rozsáhlou nabídku nápojů. Zhruba polovina regálové kapacity
chladicího boxu či vitríny je nově osazena potravinářskými artikly.
Další regálová kapacita v čerpací stanici pro nabídku
potravinářského sortimentu jde zpravidla na úkor zúžení nabídky
kategorie automotive, zůstávají většinou vysokoobrátkové položky
(voda do ostřikovačů, sezónní nabídka autopotřeb a autokosmetiky)
nebo jsou v nabídce čerpací stanice nezbytné pro ambulantní
nákupy (základní provozních kapalin a žárovek na doplnění).
Kategorie hraček a dárkového zboží je výrazně omezena, většinou je
dokonce zcela zrušena.
Součástí prodejny je vždy minibistro, jehož základem je prodej
kávy rozšířený podle prostorových možností o nabídku jídel
k okamžité konzumaci. Gastroúsek ideálně zahrnuje minipekárnu,
ve které se dopéká pečivo ze zmražených polotovarů, panini, hotdog
a mikrovlnnou troubu nebo malý konvektomat pro ohřev chlazených
nebo mražených jídel. Zde se potravinářské společnosti naopak
inspirovaly u čerpacích stanic a podobně koncipované bistro
implementují do minimarketů mimo čerpací stanice.
Budoucí trend: nástup minimarketů
Bude zajímavé sledovat, jak se zavedení zatím dvou konceptů
minimarketů na čerpací stanice osvědčí provozovatelům benzinových
pump a potravinářským řetězcům. Stejně zajímavé bude sledovat osud
již rozjetého pilotního projektu Žabka s Lukoilem, který své
čerpací stanice v Česku nedávno prodal společnosti MOL. Při pohledu
za hranice se ale tento trend zdá být silný a obecně za předpokladu
správné volby příslušné lokality přináší prospěch jak petrolejářům,
tak potravinářům. Proto se dá do blízké budoucnosti očekávat
masivnější nástup minimarketů i na výrazně saturovaný český trh
čerpacích stanic.
Miroslav Průša: C-store se vším všudy
Tento trend, kdy nadnárodní petrolejářské společnosti
pronajímají své prodejny řetězcům, se praktikuje v zemích jako
Velká Británie, Rakousko a jiné již řadu let. Zejména ve Velké
Británii je často prodejna potravinářského řetězce k vidění na
řadě čerpacích stanic Shell, BP a ESSO. Zkušenosti jsou pozitivní,
neboť tento trend má rostoucí tendenci a počet takových čerpacích
stanic roste. U nás jsou prvními průkopníky tohoto trendu již
zmiňovaný Shell, který má zkušenosti s tímto konceptem prodeje
ze zahraničí a poněkud překvapivě a dokonce jako vůbec první
v Česku přišla společnost Lukoil s prodejnou potravin
Žabka. Touto myšlenkou se rovněž zaobírají i jiné společnosti jako
např. OMV, takže uvidíme, zda se do budoucna na našem trhu
k této dvojici Shell/Lukoil přidá.
Lukoil si zvolil jako partnera zkušenou společnost Tesco,
respektive její koncept miniprodejen Žabka, který nasadili do
pilotního provozu hned na dvou čerpací stanicích. Žabka je klasický
C-store koncept a jeho implementace na čerpací stanice je ideální.
Není toho potřeba mnoho měnit, snad jen přizpůsobit umístění
kategorií a položek sortimentu, který je v klasické prodejně
čerpací stanice omezený či v mnoha případech zcela chybí.
S tímto problémem si Tesco ve spolupráci s Lukoilem
úspěšně poradilo.
Shell si zvolil jako partnera společnost Billa, která formát
C-store u nás neprovozuje, ale mohla již ověřený koncept přenést
z Rakouska.
Nepřísluší nám hodnotit, který koncept je lepší, každopádně oba
jsou velmi zajímavé a jsou ukázkou, kam může v našich
podmínkách obchod na určitém druhu čerpacích stanic směřovat. Je to
vše otázka řádově několika let budoucnosti, nicméně jde o trend
velice zajímavý, zejména z pohledu spotřebitele. Tímto se
totiž obchod na čerpací stanici stává opravdovým C-storem se vším
všudy.
Ing. Miroslav Průša od roku 1995 do roku
2010 pracoval jako Shop manažer, později vedoucí oddělení Shop a
Gastro v OMV Česká republika. Stál u zrodu konceptu VIVA pro
shop a následně se podílel na vývoji všech stupňů gastrokonceptu
v rámci OMV AG. Od roku 2010 do roku 2011 pracoval jako
obchodní ředitel společnosti Žabka, kde stál u zrodu několika
prodejen konceptu Convenience store a podílel se na rozšíření sítě
těchto obchodů.
BILLA a SHELL
Společnosti Shell a Billa otevřením obchodů pod brandem
stop&shop zahájily pilotní projekt spolupráce s cílem
rozšířit a zkvalitnit servis dostupný pro zákazníky obou
společností.
Oba partneři patří k nejsilnějším hráčům na českém trhu
v oblasti prodeje paliv a potravin. Vždy kladou důraz na
vysokou kvalitu nabízených produktů i špičkový servis.
Nabízejí tady možnost nákupů a tankování s vysokým komfortem a
důrazem na úsporu času. Kvalitní paliva Shell , jež natankuje
vyškolená obsluha, se nyní potkávají s širokým sortimentem
čerstvých potravin Billa na jednom místě a k dispozici
jsou 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Budovaná síť obchodů
stop&shop by měla poskytnout "pohodlné, prostorné a přátelské
nakupování".
Zákazníkům je i nadále k dispozici vyškolený personál
u stojanů, který jim poradí s výběrem paliva a natankuje.
V prodejně zůstávají přímo zaměstnanci čerpací stanice Shell ,
jež ale absolvovali speciální trénink v prodejnách Billa , aby
byli schopni informovat zákazníky o nabízeném sortimentu
potravin.
Obě značky jsou součástí velkých nadnárodních korporací, které
určují trendy ve svých oblastech podnikání, využívají zkušenosti ze
svých zahraničních poboček a snaží se tak na každém trhu, kde
působí, přinášet zákazníkům to nejlepší. Formát spojení čerpací
stanice a obchodního řetězce zaměřeného na prodej potravin je
u nás novinkou. Shell a Billa v něm chtějí propojit své
dlouholeté zkušenosti z těchto segmentů doma
i v zahraničí se společně sdíleným důrazem na kvalitu
a špičkový servis pro maximální pohodlí svých zákazníků.
V průběhu plánovaného šestiměsíčního pilotního projektu
společností Shell a Billa se koncept Billa stop&shopu postupně
zavádí na dalších čerpacích stanicích v Praze, Brně, Zlíně a
Měříně. Cílem je představit tento nový prodejní formát zákazníkům a
získat od nich zpětnou vazbu, na základě které se bude odvíjet
rozsah a intenzita další budoucí spolupráce. Obě firmy
očekávají od konceptu stop&shop oboustranně výhodnou
spolupráci, která vyústí ve spokojenost zákazníků obou
společností.
LUKOIL, Žabka
Společnost Lukoil, která na konci března uzavřela smlouvu
o spolupráci s obchodním řetězcem Tesco Franchise Stores
a jako první společnost v České republice otevřela první
prodejny Žabka na čerpacích stanicích na pražském Bohdalci a v
Horních Počernicích.
"S konceptem propojení našich čerpacích stanic o potravinové
pobočky máme zkušenosti již z Belgie a Polska, kde bylo rozšíření
velmi kladně přijato," řekl Radim Špůrek, generální ředitel českého
Lukoilu.
"Obchody Žabka svým malým formátem vyhovují prostorům, které jsou
na čerpacích stanicích k dispozici. Nabídka zboží bude uzpůsobena
tak, aby vyhovovala jak řidičům, tak dalším zákazníkům," řekl
Richard Svoboda, obchodní ředitel sítě Žabka.
V případě Lukoilu se jedná o první dvě vlaštovky společného
projektu českého zastoupení ruské ropné společnosti se společností
Tesco Franchise Stores. Vzájemná spolupráce bude probíhat formou
franšízingu.
"Jsme rádi, že právě obchody Žabka přinášejí zákazníkům
v České republice novou nákupní příležitost. Věřím, že
zákazníci čerpacích stanic ocení možnost nákupu čerstvých potravin
jako v kterémkoliv jiném menším kamenném obchodě. Nabídka
zboží bude uzpůsobena tak, aby vyhovovala jak řidičům, tak dalším
zákazníkům," doplňuje Richard Svoboda, obchodní ředitel sítě
Žabka.
"Jsme velmi potěšeni, že můžeme jako první síť čerpacích stanic
nabídnout našim zákazníkům tuto nadstandardní službu. Naši nabídku
kvalitních pohonných hmot rozšiřujeme ještě o čerstvé
potraviny, což umožní motoristům u nás nejen natankovat, ale
ušetřit si také čas na nakupování," řekl Ladislav Béres,
marketingový manažer společnosti Lukoil Czech Republic.
Čerpací stanice s novými pobočkami Žabka jsou otevřeny 24
hodin denně, 7 dní v týdnu. Kromě nabídky čerstvých potravin
naleznou zákazníci čerpacích stanic Lukoil i nadále
v nabídce své oblíbené hotdogy nebo lahodnou kávu Jacobs.
Studie Incoma GfK Supermarket-Diskont-Hypermarket 2014
Hypermarkety zůstávají nejsilnějším formátem českého obchodu.
Podle aktuální studie Incoma GfK Supermarket-diskont-hypermarket z
června 2014 jsou prodejny Albert Hypermarket, Globus, Interspar,
Kaufland a Tesco Hypermarket dohromady hlavním místem nákupu
potravin pro 43 % českých domácností. Jedna čtvrtina (25 %) českých
domácností má jako své hlavní nákupní místo diskont (Lidl nebo
Penny Market), dalších 17 % domácností tvrdí, že nejvíce utrácí v
supermarketech (Albert Supermarket, Billa, Tesco Supermarket).
Zbývajících 15 % dává přednost menším prodejnám (malým samoobsluhám
nebo pultovým prodejnám).
Diskontní řetězce na českém trhu v posledních letech získávají
více zákazníků. Tomuto vývoji pomáhá vynikající cenová image
diskontně orientovaných řetězců. Obavy z ekonomické krize sice na
českém trhu pozvolna odeznívají, ale diskontní řetězce rostou dál.
Asi nejdůležitější příčinou je, že z původního "čistého diskontu"
se stále víc posouvají do oblasti supermarketů či hypermarketů. Jak
ukazuje studie, "diskontní" řetězce si udržují vynikající cenovou
image, ale přitom zlepšují své vnímání v kvalitě. Tím stále silněji
konkurují "nediskontním" řetězcům. Tento trend bude pravděpodobně
pokračovat i v následujících letech a pro situaci na trhu bude
rozhodující, jakou taktiku vůči sílícím diskontům přijmou ostatní
konkurenční řetězce.
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia