Tři nejčastější kriminální rizika na čerpací stanici

V minulém čísle byla nastíněna oblast možných rizik. Nyní si uvedeme několik důležitých informací, které se vztahují ke třem nejfrekventovanějším kriminálním rizikům v souvislosti s provozem benzinových čerpacích stanic. Pojem kriminální riziko zde nezahrnuje pouze oblast trestního práva, ale kriminalita je pojímána i jako přestupkové jednání či sociálně patologické jevy, které nemusejí být právem postižitelné. 

Krádeže zboží v oblasti shopu

Zkusme nejdříve odpovědět na otázku, zda se dá poznat osoba, která přišla krást. Odpověď je jednoduchá: Bohužel nedá. Zde pracují zejména předsudky vůči různým druhům osob. Do určité míry je tato reakce správná, ale může být i zavádějící. Takový špatný odhad může vést k tomu, že si obsluha bude dávat pozor na lidi dle osobních kritérií (možná na základě předchozí zkušenosti), a skutečný zloděj žádnou pozornost nevyvolá.

Na to, jak vypadá typický zloděj, ani nelze jednoznačně odpovědět. Důležité je nenechat se zmást. Může jít například o mladé, dobře situované lidi. Jeden odvede pozornost a ostatní kradou. Zlodějské fígle a finty se mění, vylepšují. Vycházejí z poznatků psychologie a jsou velmi účinné. Obsluha čerpací stanice se často mylně soustředí na osoby neproblémové, ale přicházející riziko nedokáže odhadnout. Takové postoje se nazývají labelingem (etiketováním). Určité osobě přiřknete mylně jisté vlastnosti jen na základě vzhledu.  

Může se stát, že pachatel krádeže utekl a není záznam z kamer. Obsluha si ho přitom všimla. Při vyšetřování se používá komparativní (srovnávací) metoda, tedy popis osoby. Zde je důležité, zapamatovat si, jak pachatel vypadá. Úspěšnost je vyšší, podaří-li se popsat nějakou zvláštnost osoby včetně tetování, jizev apod. Popis osoby rozhodně není metodou, která je mrtvá.

Jestli je možnost pachatele zadržet, musíme si nejdříve vyhodnotit, zda jsme schopni zadržení provést, aniž bychom ohrozili své zdraví nebo život. A druhou, stejně zásadní věcí je, zda způsob zadržení není protiprávní. To znamená, že musí vyhovovat zásadám nutné obrany. Pachatele drobné krádeže například nelze praštit přes hlavu a způsobit mu zranění nebo na něj při útěku střílet.

Když se však pachatele nakonec podaří zadržet, musíme ihned přivolat pomoc (další zaměstnanec, ochotný zákazník, policie…). S pachatelem již dále nevyjednávejte a nehovořte s ním o tom, co udělal, nedejte na city a hlavně nedovolte, aby se hovor stočil k vaší osobě.

Újezdy bez zaplacení

Právní kvalifikace skutku vždy závisí na okolnostech jednání, na stopách, výpovědi svědků i výpovědi zjištěného pachatele a na jeho trestní minulosti. Pro trestný čin krádeže musí vzniknout škoda nad 5000 Kč nebo musí jít o pachatele v posledních třech letech pravomocně odsouzeného za obdobný skutek. Nicméně, od října 2016 byl zaveden centrální registr přestupků, který mimo jiné eviduje přestupky proti majetku. Za jasně daných podmínek se tak tzv. "neplatičům" nebo "újezdářům" může zvyšovat riziko odpovědnosti za trestný čin. To byl ostatně hlavní účel této nové evidence. Pokud má být nezaplacení PHM přestupkem, musí být prokázáno, že přestupce jednal v úmyslu pohonné hmoty nezaplatit. S ohledem na obvyklou výši škody se pak opravdu většinou jedná o jednání mající znaky přestupku.

Jestliže se přestupky nezaplacení za pohonné hmoty opakují, dostáváme se k pojmu kriminální motivace. V tomto případě je důležitý pojem "vytváření příležitosti". Většina ČS totiž nemá účinná opatření k zamezení ujíždění. Zpětné dohledatelnosti pachatelů napomáhá například dobrý technický stav kamerového systému, daktyloskopické a trasologické stopy i paměťové stopy svědků ujetí. Největší úspěšnost dopadení je u pachatelů, kteří se ujetí dopouští opakovaně.

Přenos problému na jiné subjekty

Jde v podstatě o přenos rizik na jiné subjekty, jako jsou pojišťovny, zaměstnanci, stát. Tento postup může vést i k tomu, že konkrétní odpovědný subjekt bezpečnostní rizika a ztráty s tím spojené nepociťuje jako problém nebo možnosti řešení nejsou v souladu s obchodní politikou firmy. Dochází k ignorování nebezpečí, nejsou volena účinná řešení, která spočívají především v použití prostředků situační prevence.

Řešení musí vycházet z dokonalé znalosti problematiky od motivů přes formy jednání až po možnosti zajištění důkazů. Navíc je vhodné znát, jak vysoké jsou ztráty a jak vysoké budou náklady na řešení nežádoucího stavu, co říkají data o účinnosti jednotlivých typů opatření a zda tato opatření jsou na konkrétním místě opravdu vhodná. Předcházet kriminálně motivovanému jednání lze vhodnými opatřeními, která ujetí minimálně znesnadňují. Mohou to být nejrůznější mechanické zábrany, platba předem, tankautomat nebo i placař.

Loupežná přepadení

Trestný čin loupeže je definován v ustanovení § 173 z. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve znění pozdějších změn a doplňků: "Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let." Další odstavce příslušného paragrafu udávají podmínky pro možnost uložení vyššího trestu. Pachatel útočí na dva chráněné zájmy v jednom okamžiku: na osobní svobodu a cizí věc. Je zajímavé, že trestní zákon nepoužívá v tomto ustanovení pojem zbraň, ačkoliv použití zbraně je víceméně předpokládaným, ne však nutným prvkem. Přičemž za zbraň je považováno vše, co učiní útok proti tělu důraznějším.

Nejčastější motivací loupeže je hmotný zisk (finanční hotovost, cigarety, kupony, lístky, alkohol…). Vyšší výskyt loupežných přepadení je v době kolem adventu, zde bývá motivací udělat radost svým nejbližším na Štědrý den. Jde o silnou emocionální motivaci, která může vycházet i ze zoufalství, a nelze ji tedy podceňovat. Motiv má určitou sílu, trvání a cíl. U těchto typů pachatelů je motivace vysoká a intenzivní, takže v případě odporu neváhají použít hrubou sílu. Podle síly motivace jsou tito lidé různě nebezpeční. Pachatele, který užívá brachiální (ruční) násilí, lze zařadit do kategorie pachatelů s instrumentální motivací. Při instrumentální motivaci jde nejčastěji o rychlý materiální zisk bez ohledu na následky.

Za posledních 18 let bylo zhruba při každém sedmém loupežném přepadení na čerpací stanici způsobeno různě závažné poranění. Přitom ale nesmíme zapomínat ani na různé psychické následky, které se projeví během činu nebo ihned po jeho skončení. A ještě daleko zákeřnější jsou posttraumatické stresové poruchy, které se mohou objevit i s odstupem poměrně dlouhé doby. Má se za prokázané, že pachatele loupeže zajímá v naprosté většině případů především zisk. Často je pro pachatele i důležitý pocit, že v době probíhající loupeže je anonymní, že má situaci "pevně v rukou". Např. stržením kukly, punčochy nebo jiného maskování velmi riskujete. Tímto jednáním narušujete pachatelovy "jistoty" a další vývoj situace je nejistý. Menší míra rizika je u velkých čerpacích stanic, kde je pohyb lidí, a také tam, kde je obsluha početnější, tedy na těch místech, kde jsou uplatněny zásady situační prevence, a to ať již cíleně zavedené, nebo nevědomky praktikované. Větší riziko přinášejí místa odlehlá, osamocená a zejména ta, kde je obsluha čerpací stanice sama.

Základní bezpečnostní zásady

• Pokud možno nebýt na čerpací stanici sám, zejména v nočních hodinách, při zahájení nebo ukončení směny, zvláště pokud je čerpací stanice umístěna mimo obytnou zónu na odlehlém či málo frekventovaném místě, mít možnost úniku z prostoru čerpací stanice

• vytvořit takové podmínky, aby pachatel neměl delší časovou možnost být s obsluhou čerpací stanice osamocen, kritický čas je doba okolo ukončení provozu na ČS s časově omezeným provozem

• mít možnost nějakým technickým prostředkem vyslat nouzový signál (mobil, telefon, světlo apod.)

• využívat napojení na PCO s možností vyhlášení signálu PANIC

• naučit se režimu bezpečného odchodu z pracoviště, mít sjednaný odvoz nebo určitý způsob komunikace.

Při přepadení dodržujte tyto zásady:

• Nikdy se nepokoušejte bránit organizované skupině. Jejich pokyny poslechněte. Nepokoušejte se odhalit jejich totožnost, to může být spouštěcím mechanismem jejich agrese.

• Pokuste se odhadnout vážnost hrozby.

• Nebraňte se v situacích, kdy nemáte možnost uspět (to neplatí, jde-li vám o život).

• Pokud to jde, volte místo obrany útěk.

• Při obraně využijte momentu překvapení.

• Pokud se bráníte, paralyzujte útočníka a z místa činu utečte, poté ihned zavolejte pomoc, uvědomte si, že na čerpacích stanicích je již skoro všude instalován kamerový systém se záznamem. Tento zaznamená nejen jednání útočníka, ale i vaši obranu.

• Dojde-li k tomu, že útočníka zraníte nebo usmrtíte, nejste povinni ihned policii detailně popisovat svoje jednání a subjektivní pocity. Výpověď lze odmítnout s odkazem na silné rozrušení nebo na zákonná ustanovení trestního řádu s tím, že výpověď poskytnete později. Vaše neznalost terminologie a nevhodně zvolené formulace vás mohou dostat do vážných problémů.

• Pokud naopak pachatel loupeže z místa činu uteče, poskytněte neodkladně popis jeho osoby, popis oblečení, pokuste se vzpomenout si, čím by pachatel mohl být zvláštní, čím by se mohl odlišovat od normálu, co na něm bylo neobvyklého.

Nutná obrana

• Jedná se o jednu z forem jednání vylučující protiprávnost. Připomínám, že v mnoha případech je kamerovými systémy instalovanými na čerpacích stanicích monitorována nejen činnost pachatele, ale i vaše jednání, tedy způsob obrany.  Je proto dobré znát níže citované ustanovení trestního zákoníku.

• § 29 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.

1. Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem.
2. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Pokud vaše obrana bude v mezích tohoto ustanovení, nemusíte se bát dalších problémů. Rozborem tohoto ustanovení je zřejmé, že platí tyto zásady:

-    Obrana může být silnější než útok - nesmí být zcela zjevně nepřiměřená (přehnaná, neadekvátní), dnes se již naštěstí přihlíží i k té okolnosti, jak napadený útok vnímal, jaké v něm vyvolával obavy.

-    Napadený k obraně může použít takové prostředky, které má náhodou po ruce.

-    Napadený může použít k obraně zbraň, i když ji útočník nemá, např. je-li zde fyzický nepoměr apod.

-    Na pozici oběti je nezbytně nutné pečlivě evidovat a přesně popsat konkrétní způsoby jednání.

Autor: Mgr. Vladimír Oliberius, Zdroj: PETROLmagazín č. 2/2017