27. 4. 2015
Kvalita pohonných hmot se v loňském roce zlepšila, ale o
14 procent vzrostl podíl odchylek závažnějšího charakteru, které
nasvědčují kontaminaci pohonných hmot. Odborníci apelují na ČOI,
aby změnila strategii kontrol.

Benziny a nafty v roce 2014 s minimem závad
jakosti
Jak vyplynulo ze statistiky sledování a monitorování jakosti
pohonných hmot, v roce 2014 odebrala Česká obchodní inspekce
ke kontrole jakosti 2663 vzorků benzinů, naft, B30, E85, LPG, CNG.
Z toho celkem 81 odebraných vzorků paliv nevyhovělo příslušným
technickým normám (tj. 3 %). O 14 procent ale v meziročním
srovnání vzrostl poměr odchylek závažnějšího charakteru, které
nasvědčují kontaminaci pohonných hmot - zejména nejakostního LPG
pro pohon na trhu.
Nejčastější sankce - bod vzplanutí nafty
Tradičně se ukazuje, že tzv. bod vzplanutí nafty je nejvíce
frekventovaným pochybením. SČS ČR opakovaně poukazuje na fakt, že
výše udělených pokut orgány ČOI za téměř totožnou odchylku
v bodu vzplanutí se případ od případu mnohdy výrazně liší v
řádu desítek tisíc korun a navrhuje vytvoření jasného sazebníku,
který by disproporce a z nich plynoucí pochyby o srovnatelném
přístupu jednotlivých regionálních inspektorátů eliminoval.
Stanovisko ČOI k disproporcím v pokutách za bod
vzplanutí nafty citujeme celé: "Pokud se jedná o ukládání pokut za
nedodržení požadavků na složení a jakost pohonných hmot, je potřeba
zmínit skutečnost, že ty jsou ukládány ve správním řízení, kde
sehrává důležitou roli správní uvážení. V rámci tohoto uvážení
správní orgán zvažuje jak přitěžující, tak i polehčující okolnosti
konkrétního případu a přihlíží zejména k závažnosti správního
deliktu, způsobu jeho spáchání, následkům deliktního jednání a
dalším okolnostem, za kterých byl spáchán. Ředitelé jednotlivých
regionálních inspektorátů, kteří plní funkci prvostupňového
správního orgánu, mají v současné době k dispozici celou škálu
informací, které mohou v rámci svého rozhodování využít. Jedná se
zejména o možnost porovnání navrhované výše pokuty s již uloženými
pokutami za obdobné deliktní jednání v prvním stupni rozhodování a
možnost porovnání navrhované výše pokuty s pokutami, o kterých bylo
rozhodnuto na základě odvolání druhostupňovým orgánem, tedy
Ústředním inspektorátem ČOI."
Report chybovosti EU bez bodu vzplanutí
Evropská unie reportuje zjištěné závady u benzinu a nafty
v rozsahu téměř 25 000 vzorků odebraných napříč všemi zeměmi
EU. Brusel předepisuje jak kontrolované parametry, tak minimální
množství vzorků odebraných jednotlivými členskými zeměmi. Pro
Českou republiku je předepsáno minimální množství 50 vzorků v
každémo z obou kontrolovaných paliv v obou sezónách, tedy
celkem 200 vzorků ročně. Už tento fakt naznačuje, že u nás
uplatňovaný celoplošný monitoring je do jisté míry plýtváním a je
zde prostor jej mnohem lépe zacílit.
Z údajů uvedených v tiskové zprávě SČS vyplývá, že do
výsledků monitoringu kvality pro Evropskou unii za rok 2014 Česká
obchodní inspekce do výpočtu zahrnula pouze v EU kontrolovaná
paliva a parametry (tedy benzin a naftu s vyloučením bodu
vzplanutí). V takovém srovnání totiž dosahuje Česká republika
závadovosti pouze 0,6 %, což je hluboko pod celoevropským průměrem.
To mimo jiné odhaluje další slabinu plošného monitoringu, který
nezahrnuje výdejní místa "za plotem" - čerpací stanice
s vymezeným přístupem.
Argumenty pro změnu strategie kontrol
Čím dále častěji z odborných kruhů zaznívají návrhy, které
by měly vést či alespoň inspirovat ČOI k revizi stávající
strategie monitoringu motorových paliv prodávaných u veřejných
čerpacích stanic. Ten je v současnosti víceméně plošný
s výjimkou kontrol vykonaných na základě občanských
upozornění. Hlavním těžištěm kritiky je pak kontrola čerpacích
stanic, kde je zaveden komerční program monitoringu jakosti paliv
Pečeť kvality, který provádí akreditovaná laboratoř společnosti SGS
ČR. Právě tato pobočka nadnárodní společnosti SGS mimo jiné
vyhodnocuje vzorky odebrané inspektory ČOI.
Dalším kamenem úrazu je četnost kontrol. Pokud je v ČR
registrováno více než 6000 čerpacích stanic, pak při celkovém počtu
odebraných vzorků do 2800 (kdy na jedné čerpací stanici je odebráno
v průměru více než dva vzorky) je tedy za rok kontrolována
méně než jedna čtvrtina stanic. Pro srovnání - v programu
Pečeť kvality je přihlášeno 1021 čerpacích stanic, na nichž bylo za
pouhé dva měsíce (k 28. 2. 2015) odebráno 1123 vzorků
s celkovým podílem neshod 0,7 %. Ještě lepší výsledky jakosti
vykázaly členské společnosti ČAPPO - jen 0,2 % neshod.
Odborná veřejnost proto dlouhodobě apeluje na ČOI a MPO, aby byla
lépe, efektivněji a účinněji zajištěna ochrana trhu, spotřebitelů a
ve výsledku i fiskálních zájmů státu. Vše je samozřejmě o penězích,
a přesto by se uvedeného zlepšení dalo v případě kontrol
jakosti pohonných hmot dosáhnout i bez navýšení prostředků, které
MPO na kontroly motorových paliv každoročně České obchodní inspekci
přiděluje.
Koncept efektivnější ochrany trhu a
spotřebitelů
Jednou z variant efektivnější a vysoce účinné kontroly
kvality prodávaných pohonných hmot je celkem jednoduchý.
Plošný monitoring omezit na "povinný" rozsah kontrol daný EU
a náklady na takzvaný monitoring jakosti prodávaných paliv. Dle
vyhlášky č. 133/2010 Sb. (o jakosti a evidenci pohonných hmot) a
v souladu se zákonem č. 311/2006 Sb., o kontrole paliv by se
kontroloval pouze EU předepisovaný minimální roční objem
vzorků a parametr jakosti bod vzplanutí nafty by se po vzoru
metodiky EU z hodnocení zcela vyloučil.
Tím by se ušetřily prostředky na primární účel činnosti ČOI,
kterým je ochranu trhu a spotřebitelů. ČOI by mohla takto velmi
efektivně zvýšit efektivitu a účinnost kontrol takzvaným
screeningem. Prostřednictvím mobilních laboratoří umožňujících
aplikací nové unikátní metodiky vyvinuté SGS ČR by mohla provádět
operativní kontroly předem vytipovaných čerpacích stanic.
V případě zjištění neshody (kontaminace) novou metodikou by
byly následně odebrány vzorky a podrobeny standardnímu (ale i
mnohem nákladnějšímu) vyhodnocení podle příslušných norem. To by
při stávajícím objemu financí alokovaných na kontrolu paliv
umožnilo mnohonásobně zvýšit roční četnost kontrol (dle odhadu cca
na 10 000 vzorků ročně).
Jak daleko je od úvah k realitě?
Tiskový mluvčí Jiří Fröhlich nás v písemné odpovědi
ujistil, že se ČOI velmi vážně zabývá vývojem v oblasti pohonných
hmot a možnostmi, jak zefektivnit činnost monitorování jejich
kvality. Na druhou stranu vzápětí ale konstatuje: že případné změně
systému monitorování kvality pohonných hmot v rozsahu upraveném
vyhláškou by musela předcházet její novelizace.
Podle vyjádření tiskového odboru ČOI se problematikou systému
monitorování kvality pohonných hmot přesto zabývá a v rámci svých
předběžných úvah zohledňuje stav vědy a techniky v daném odvětví.
"V těchto úvahách má jistě své místo i případné využití "mobilní
laboratoře" pro arbitrážní a screeningové zkoušky, jejich výsledky
by mohly zakládat důvod k provedení laboratorních zkoušek. Součástí
úvah je využití služeb dalších odborně způsobilých subjektů,
popřípadě navázání spolupráce s těmito subjekty na vyšší úrovni.,"
uvádí ČOI.
Budeme proto dále se zájmem sledovat, zda zodpovědní pracovníci
ČOI nezůstanou pouze v oblasti akademických diskusí a zda
v dohledné době promění své úvahy v realitu. Příkladem pro ČOI
budiž Celní správa, která na PETROLsummitu v minulém roce
avizovala operativní využití nové metodiky SGS a objednávku na
pořízení hned dvou mobilních laboratoří. Celníci prokázali,
že i v případě státní správy rychlost od myšlenky k činu
může být srovnatelná s akceschopností rozhodování právě těch
obchodníků, kteří na trhu nesoutěží férově.
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia