4. 9. 2013
Václav Loula si prošel s Benzinou již od svých
studentských let dobré i zlé časy. Dnes je jednou
z nejviditelnějších osobností v boji s podvodníky, kteří
svým brutálním diskontem deformují trh s pohonnými
hmotami.
Pumpy v Česku
před 55 lety
Benzině je letos 55 let. Jak vypadaly stanice Benziny
před 55 lety?
Před 55 lety bylo přes 1000 čerpacích stanic, různých
provozovatelů od sítě bratří Zikmundů, Vacum Oil Company přes
Benzinol a Chemu a další místní čerpací stanice v městečkách.
Ty všechny se dostaly do majetkové podstaty znárodňovacího procesu
po roce 1948. Vesměs to byly čerpací stanice dvouproduktové,
nabízející 80oktanový automobilový benzin Normal s dieselem a
oleje, které se nalévaly z konví. Čerpací stanice neměly žádný
shop, obsluhy se schovávaly do malých přístřešků. Benzina v té
době začínajícího socialismu vznikla jako národní podnik, který měl
monopolní postavení.
Zůstali na stanicích Benziny jejich původní
provozovatelé, kteří na nich pracovali ještě před
znárodněním?
Zůstali tam jako obsluhovatelé. Tehdy Benzina coby národní podnik
vybrala vždy toho nejschopnějšího a udělala z něho vedoucího
čerpací stanice, ale pořád to byli zaměstnanci Benziny.
Jaký byl rozdíl mezi původními provozovateli čerpacích
stanic a dnešními?
Já si myslím se, že v celé řadě obsluhovatelů z té doby
počátků Benziny bylo hodně baťovského. Taky se říkalo, že Benzina
se tehdy psala psacími písmeny a to B bylo jako baťovské B. Oni
byli mnohem častěji školeni a bylo jim vštěpováno ono baťovské "Náš
zákazník - náš pán". Rozdíl byl hlavně ve vřelém a osobním
přístupu k zákazníkovi. Čerpací stanice nebyly
samoobslužné, pumpař zákazníkovi otevřel víčko nádrže, natankoval,
nedílnou součástí byl putzwoll, kterým pak okolí hrdla utřel, dobře
věděl, že je potřeba dát vrchní mazání do benzinu - už ho měl
připravený, nabízel doplňování oleje. Během obsloužení
s řidičem pohovořil, nejen o počasí a jestli rostou houby, ale
někdy vyšlo najevo, že shání třeba dlaždičky, a tak mu zároveň
poradil, kde a u koho je sežene. Pumpaři měli styky, zejména
v oblasti nedostatkového zboží. Byl jsem svědkem i toho, že
čerpadlář provedl malou opravu nebo vyměnil pneumatiku.
Kdy Benzina začala starou síť stanic
modernizovat?
V 50. a 60. letech se začal rozvíjet motorismus a kapacity
nádrží byly obvykle jen 2 kubíky, 3 kubíky a to v té době už
bylo nedostatečné. Logicky přišla modernizace čerpacích stanic. To
se týkalo zejména lokalit na výjezdu z měst, protože Češi
každý víkend v sobotu po obědě hromadně odjížděli z měst
na chaty a chalupy a potřebovali tankovat. V roce 1959 Benzina
zareagovala na nové požadavky automobilového průmyslu a začala
nasazovat BA 91 Speciál, kterým doplnila stávající sortiment
Normalu a Dieselu.
Kolik byl průměrný plat občana socialistického
Československa a kolik stál v té době Benzin?
V té době stál Speciál 2,40, Normal 2,10, Nafta byla 90
haléřů za litr. Tehdy byl průměrný plat okolo 1700, 1800 korun.
Ovšem životní náklady byly poměrně nízké, například rohlík stál 20,
30 haléřů.
Pumpaři od "Zlaté podkovy"
Vy sám jste obsluhoval u čerpací stanice. Jak jste se
k tomu dostal?
Bylo to v červnu 1966, tehdy jsem studoval na gymnáziu a mou
láskou byla organická chemie. Navíc jsem si chtěl vydělat nějaké
peníze na Pionýra, a tak jsem se na čerpací stanici prostě zeptal,
a oni mě na dva měsíce vzali. Ze začátku mě posílali jen hustit,
zametat, doplnit olej, vyčistit zákazníkovi sklo, později jsem mohl
i tankovat, ale jen soukromé osoby, podniková auta ne. Samozřejmě
jsem v té době neznal to zákulisí, Důvodem bylo, že podniky
musí dostat naprosto přesné množství paliva, proto ta veliká
zodpovědnost při tankování. Socialistické podniky se nesmí okrádat,
to je trestné. Až později jsem se dozvěděl, že jim šlo o poukázky
na naftu. Pumpař natankoval 100 litrů, ale poukázek dostal za 120 a
20 litrů měl k dobru.
Přišla sedmdesátá léta a s nimi kultovní film Pumpa
U Zlaté podkovy. Děj filmu se odehrával na čerpací stanici Benziny,
která byla střediskem černého obchodu se vším nedostatkovým zbožím,
valutami včetně onoho fenoménu machinací s talony na
naftu…
Pamatuji si, když se ten film natáčel, tak tehdejší ředitel
Benziny podal proti natáčení a obsahu stížnost. Problém byl
v tom, že zdaleka ne všichni pumpaři - zaměstnanci Benziny
byli podvodníci. Byla zde celá řada poctivých čerpadlářů.
Scénář filmu ale popisuje skutečnou
kauzu…
Ano, v té době, když se film natáčel, tak kauzy tohoto typu
byly a exemplárně je řešila tehdejší kriminálka Sboru národní
bezpečnosti jako rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví. Tito lidé, kteří takto podváděli, neznali míru, a jak
se říká - s jídlem roste chuť, tak okrádali stále ve větším
měřítku.
Nová doba: Po pádu návrat na výsluní
Po revoluci v listopadu 1989 se Benzina rozdělila
na menší podniky, ale dokonce přišla i o část své sítě čerpacích
stanic...
Na konci 80. let byla Benzina skutečným gigantem - dodávala ropu
rafineriím, provozovala produktovody a sklady, kde ochraňovala
státní hmotné rezervy, a provozovala celostátní síť čerpacích
stanic. Ta nejdříve byla zasažena malou privatizací v 90.
letech, kdy okresní privatizační komise prostě některé pumpy daly
do dražby, aniž by to konzultovaly s tehdejším vedením
Benziny a během několika dnů byla pumpa prodaná soukromé osobě.
Pravidla malé privatizace nedovolovala účast velkých zahraničních
firem, přesto za několik měsíců soukromá osoba převedla tuto pumpu
na velké zahraniční společnosti. Takže na řadě obchodně velmi
zajímavých míst dnes stojí pumpy velkých konkurentů. Dalším
handicapem bylo rozdělení sítě čerpacích stanic na červenou Benzinu
a zelenou Benzinu - státní podnik v likvidaci (dnes
EuroOil).
Jak se dařilo Benzině přeorientovat se na nové
tržní prostředí s otevřeným konkurenčním bojem nejen s dravými
soukromníky, ale hlavně se silnými zahraničními společnostmi, která
na český trh expandovaly?
Bylo to hodně těžké… najednou Benzina ztratila postavení
dominantního hráče, byť se silnou historií na domácím trhu a
s poměrně uznávanou značkou stanula tváří v tvář značkové
zahraniční konkurenci silných hráčů Aral, Agip, Shell, DEA, Conoco,
BP, OMV, Tamil, Total, kteří měli zkušenosti ze západoevropského
trhu. Navíc se musela přizpůsobit novým evropským normám především
v oblasti životního prostředí. Svých 280 stanic musela
v letech 94 - 98 zrekonstruovat a při tom se pořád střetávala
s konkurencí úplně nových čerpacích stanic. Pumpy přece jen
nezářily novotou a neměly gastro, nebylo tolik peněz na komunikaci,
na marketing, jako měla zahraniční konkurence. Benzina za nimi
stále v 90. letech pokulhávala. Konkurenceschopná byla jedině
v kvalitě paliv, zavedla brzo aditivovaná paliva, stejně jako
Aral a Shell. V letech 2000 - 2003 vlivem nevhodné obchodní
politiky dokonce ztratila tržní podíl, který klesl z 12
procent pod 10.
S privatizací státním polským PKN ORLEN přišel zlom
a Benzina se během několika let dostala na čelo.
S prodejem celé skupiny Unipetrol silnému středoevropskému
hráči PKN Orlen přišla nová krev, nová strategie, rebranding
čerpacích stanic, prémiová paliva, gastro programy. Benzina se
vrátila v letech 2006 až 2011 zpátky na výsluní a vydobyla si
zpátky pozici leadera se 14% podílem na trhu. Stala se tak
uznávanou společností na trhu s palivy.
Podvodníkům se zmenšuje pole působnosti
Benzinu a společně s ní všechny poctivé prodejce
sráží nerovné podmínky na trhu, kdy vlivem podvodů s DPH musí
odolávat nekalé konkurenci extrémně levných pohonných hmot
z dovozu. Myslíte si, že se dá současný rozměr krize přirovnat
k podvodům s topnými oleji v devadesátých
letech?
Já si myslím, že je to obdobně, dal bych tam skoro rovnítko. Tehdy
také utíkaly desítky miliard ročně. Legislativa nebyla dobře
udělaná a tlak celních orgánů byl slabý. Dnes jsou celníci daleko
zkušenější, přibyla k tomu i větší aktivita České obchodní
inspekce, i když si stále myslím, že by mohla odebírat více vzorků.
Jen silnou kontrolou se zjistí, jaký je skutečný stav věci. Dnes
jsme tak asi ve dvou třetinách cesty, protože malá novela zákona o
pohonných hmotách zatím zcela nepromluvila do praxe.
Celní správě se podařilo omezit podvodné dovozy a to se
promítlo do poklesu zdrojů s nápadně nízkými
cenami…
To je první krok. Ale neklesl počet distributorů, neklesl počet
prodejců. Oni se jakoby nadechují. Teď je potřeba, aby přišel druhý
krok - zpřísnění podmínek působení na trhu: kauce, bankovní záruky,
koncesované živnosti, nutné vzdělání, bezúhonnost, bezdlužnost
atd.
Do jaké doby si slibujete, že malá novela zákona 311
přinese určité pozitivní hmatatelné a citelné výsledky
v podobě razantnějšího pročištění trhu?
Já si myslím, že by se to mělo projevit při hodnocení vývoje za
rok 2014. Uvědomte si, že účinnost novely bude zřejmě od září nebo
od října, obchodníci mají zhruba měsíc na to, aby vše zajistili
podle nových podmínek. To znamená, že v listopadu by se měl
rekrutovat první seznam nových distributorů, kteří začnou
obchodovat v nových podmínkách. Když budu takovým seriózním
optimistou, možná už při hodnocení pololetí roku 2014.
Jako indikátor pro rozsah zdrojů levných pohonných hmot
na trhu lze vzít rozdíl cen nejsilnějšího extrémně levného diskontu
Tank ONO k celkového průměru cen. Lze si vysvětlit podle skokového
navýšení cen Tank ONO v dubnu a květnu o více než korunu na
litru, že zdroje daňově ošizených pohonných hmot z dovozu
značně vyschly?
Jestliže ONO dříve z větší části prodávalo za nápadně nízké
ceny dovezené levné zboží, tak tento zdroj dnes vysychá, končí.
Proto muselo ONO sáhnout a myslím, že to i komentovalo, že museli
využít domácí zdroje případně legální dovoz ze Slovnaftu. Tyto
zdroje už samozřejmě v sobě nemohly mít onu výhodu 2 korun pod
Čepro. Pokud si chtěli zachovat nějakou marži, museli se přiblížit
průměru a zvedli cenu pohonných hmot. Myslím, od května pak
začalo ONO najednou mnohem častěji reagovat na pohyb cen na
maloobchodním trhu České republiky, což dříve nebylo obvyklé. Svoji
roli sehrává i upravená legislativa a zavedení pojmu "nespolehlivý
plátce" s důsledkem doplacení DPH.
Říká se, že podvodníci za několik let vydělali miliony a
nashromáždily dostatečný kapitál, takže v blízké budoucnosti
budou dále deformovat trh?
Jestliže byli tito rádoby soutěžitelé zvyklí na nějakou
úroveň příjmu, tak krátkodobě jim to možná vydrží, ale
z dlouhodobého hlediska spíš budou hledat jinou cestu, což už
bude daleko složitější. Ta smyčka díky zpřísnění podmínek na trhu
se ještě více utáhne, bude se jim ztenčovat manévrovací prostor,
budou se jim ztenčovat jejich historicky nashromážděné finanční
objemy a očekávám, že spíše trh s pohonnými hmotami
opustí.
Hrozí vlna pančování?
Nehrozí, že se začne ve větší míře
pančovat?
Když máte příjem 6 korun z litru nezaplacením DPH, někteří se
těch peněz nebudou chtít vzdát. Takto velkou výhodu můžete pak
získat jedině nezákonně pančem. Vzhledem k počtu kontrol České
obchodní inspekce 2800 vzorků za rok, kdy je tady 3700 veřejných
čerpacích stanic, 400 poloveřejných a 2500 neveřejných, je možné,
že ten kanál pro daňové podvody se přestěhuje. Když to nepůjde přes
neplacení DPH, budou si hledat jiný kanál, kdy látky (podobné
příbuzné uhlovodíky ze zahraničních zdrojů) nezatížené spotřební
daní použijí jako substituci do zdaněných paliv.
To ale lze odhalit pouze prostřednictvím kontrol České
obchodní inspekce a Celní správy.
Mělo by se pro příští rok nalézt více finančních prostředků na
kontroly pro Českou obchodní inspekci, včetně využití rychlé
mobilní laboratoře o sobotách, o nedělích - překvapuje mě, že je
v ČR jen jedna mobilní laboratoř. Zároveň by se mělo
v připravovaných novelách prosadit vyšší zajištění spotřební
daně. Další cestou je lépe a jasněji veřejnosti ze strany ČOI
identifikovat typ a závažnost závady, aby se v tom řidiči lépe
orientovali. Je rozdíl mezi sezónní nedbalostní odchylkou, kdy to
jasně není panč nebo daňový únik, a hrubou odchylkou
s podezřením na manipulaci s palivem nebo jiné závažné
pochybení.
Myslíte, že by jako preventivní způsob ochrany mohl
zapůsobit třeba stejný model jako v Belgii? Zde se společnosti
skládají do fondu, ze kterého se plošně kontroluje celý trh se
srovnatelnou četností jako v případě komerčního monitoringu
SGS v rámci programu Pečeť kvality.
Já jsem toho názoru, že každá firma, která chce hrát vůči
zákazníkovi, by si měla ve svých zdrojích najít takový prostor, aby
si sama kvalitu paliv odkontrolovala a v systému využívala jen
prověřené seriózní firmy.
Například vstoupit do systému Pečetě
kvality?
To určitě. Na čerpacích stanicích Benziny v rámci Pečetě
kvality SGS ročně odebere 1900 vzorků. Porovnejte to
s monitoringem kvality ČOI celého trhu. Přitom ČOI odebere za
rok v naší síti 200, 250 vzorků. Pokud bych se mohl pochlubit,
tak letos za pololetí nás ČOI nechytla ani jednou.
Bylo by logické při tak malém objemu odebraných vzorků,
kdyby ČOI zohlednila kontroly v rámci Pečeti kvality a na místo
odběru 250 vzorků z vašich pump by odebrala 250 vzorků na
podezřelých pumpách.
Souhlasím s vámi, ale já jsem pro spravedlnost. Ona nemůže
Benzinu s tak velkou sítí stanic vyjmout, i když má Pečeť kvality.
Stejně jako 1200 pump ČAPPO, na kterých když za měsíc nalezne ČOI
jeden nevyhovující vzorek navíc s drobnou odchylkou, tak to je
všechno.
Myslíte si, že nastává obrat u českého zákazníka
v tom, že více vnímá kvalitu před cenou?
Určitě ano. My to vidíme na příkladu motorové nafty. V zimním
období, od 15. října nebo začátku listopadu nám narůstá prodej
motorové nafty a jakmile mrzne, tak se nám denní prodeje zvyšují
dvojnásobně. Zákazníci si uvědomují, že se u nás kvalitě věnujeme.
Poměrně dobrý zvuk mají u motorkářů i 100oktanové benziny, to
vidíme zase ve zvýšené poptávce od dubna nebo i v zájmu o prémiovou
naftu. To ukazuje, že sílí zájem řidičů v první řadě o
kvalitu.

ing. Václav Loula (1949)
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a
Vysokou školu ekonomickou v Praze.
1972-1978: technik ve Vývojovém středisku paliv a maziv, n. p.
Benzina
1979-1981: vedoucí odboru řízení a kontroly jakosti Chemopetrol -
k. p. Benzina
1982-1992: specialista pro národohospodářskou koncepci v oblasti
ropy a petrochemie Státní plánovací komise / Federálního
ministerstva hospodářství
1992-1993: vedoucí odboru marketingu a tiskový mluvčí státního
podniku Benzina
1993 po transformaci na Benzina a. s. až do roku 2000 obchodní
ředitel, místopředseda představenstva a v dalším období několik
manažerských funkci
od roku 2005 ředitel jakosti
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia