Venezuela zanedbala investice do ropy. Potřebuje přilákat miliardy dolarů

Venezuela má největší zásoby ropy na světě. A tamní geologové ještě zdaleka neřekli poslední slovo. Břidlice v oblasti kolem řeky Orinoco v centrální části země skrývají větší bohatství než pouště Arabského poloostrova. Produkce se tam ale rozbíhá velice pomalu. Koncem minulého roku se mělo těžit 195 tisíc barelů barelů denně, ve skutečnosti to je pouhých 6000 barelů denně.

"Těžební plány ztroskotaly, neboť v oblasti stále chybí dostatek ropovodů," vysvětluje agentuře Bloomberg Thomas O'Donnell, nezávislý berlínský analytik. Klade otázku, zda bude nový venezuelský prezident schopen pozvednout ropný sektor, povzbudit zahraniční investory a získat ty nejlepší odborníky, které ze země vyhnalo Chávezovo znárodňování.
Jisté to není. "Nevíme, kterým politickým směrem se Venezuela vydá. Podmínky pro zahraniční investory se s velkou pravděpodobností příliš nezmění," komentuje pro agenturu Reuters Oswald Clint z londýnské výzkumné firmy Sanford C. Bernstein & Co.

Čína zatím vyčkává

Nejistota nyní panuje v Číně, jež je dosavadním největším spojencem Venezuely a klíčovým investorem v jejím ropném sektoru. Státní Čínská rozvojová banka od roku 2008 do současnosti poskytla Venezuele půjčky v celkové výši 46,5 miliardy dolarů, což je zhruba polovina veškerých půjček, které země ze zahraniční obdržela, uvádí zpráva Tufts University (americký stát Massachusetts).
Venezuela za půjčky ručí dodávkami ropy do Číny. Loni tam vyvezla kolem 15 milionů tun. "Číňany velice zajímá, zda bude Chávezův nástupce pokračovat v ostrém protiamerickém kurzu, či naopak. Politická změna by mohla velice rychle utlumit čínské investice ve Venezuele," říká Laban Jü z hongkongské firmy Jefferies Group. Podle něj se ale Čína nemusí o své peníze ve Venezuele obávat. Většinu investic totiž představují půjčky ropnému sektoru a venezuelský stát za ně ručí dodávkami ropy.
Největší část investic by měla zamířit do oblasti řeky Orinoco v centrální Venezuele. Na území o rozloze přes 55 tisíc čtverečních kilometrů se v bituminózních horninách skrývají zásoby ropy, které studie U.S. Geological Survey odhaduje na 500 miliard až bilion barelů. Nelze je však těžit běžnými metodami.

Rusové plánují další miliardy

Ruský prezident Vladimir Putin označil Cháveze za "vynikajícího státníka a blízkého přítele Ruska". Na Chávezův pohřeb vyslal delegaci vedenou Igorem Sečinem, šéfem státního koncernu Rosněfť. Ten ve spolupráci s dalšími ruskými firmami, včetně Gazpromu, hodlá ve Venezuele během pěti, šesti let investovat 17,6 miliardy dolarů a v roce 2019 tam těžit 930 tisíc barelů ropy denně. Zhruba čtyřnásobek toho co dnes a tolik, kolik nyní těží Ázerbájdžán, třetí největší producent na území bývalého SSSR.

Špatně řízená "dojná kráva"

Chávez neustále "bojoval" se státním ropným koncernem PDVSA. Přitom hlavně ten plnil vládní pokladnu. V roce 2011, kdy jeho výnosy dosáhly 125 miliard dolarů, z něho stát v podobě dividend a daní vytáhl 24 miliard. Dalších 30 miliard směřovalo do zvláštního fondu přímo kontrolovaného Chávezem, uvádí americký časopis Forbes ve své ruské verzi. PDVSA podle něj Chávezovi sloužil jako "dojná kráva", která živila jeho velkorysé sociální programy. Koncernu se ale nedostávalo na investice. Konflikt mezi Chávezem a PDVSA vyvrcholil v roce 2003, kdy zaměstnanci vyšli do ulic na protest proti vládní hospodářské politice. Ale skončilo to propuštěním několika tisíc "nepohodlných" zaměstnanců.
Na jejich místa přišli lidé loajální režimu, ale efektivně koncern řídit nedokázali. Celková venezuelská produkce ropy v letech 1998-2012 klesla zhruba o sedminu na 2,5 milionu barelů denně.

Tabulka 1. Geologicky ověřené zásoby ropy jsou 1652,6 mld. barelů, z toho podíly na procentech mají:

*Bez kanadských ropných písků, jejichž zásoby se začátkem roku 2012 odhadovaly na 169 miliard barelů. Zdroj: BP (Statistical Review, 2012)