Víc než česko-vietnamská spolupráce

Už je to více než patnáct let, kdy šestnáctistránkové vydání PETROLmagazínu přineslo úplně první reportáž z benzinové pumpy o radostech a strastech Milana Prokopa, jejího majitele a provozovatele.

Čerpací stanici získal jako jeden z prvních nezávislých pumpařů v Česku v malé privatizaci. Hned se pustil do díla a stařičkou čerpací stanici za plného provozu přestavěl do dnešní podoby. Tehdy stanici provozoval společně s manželkou. Podnikání se jim dařilo a Milan se brzy pustil do revitalizace typově podobné čerpací stanice ve Slapcích na Křivoklátsku. Když jsme po sedmi letech s PETROLmagazínem sondovali, jak si manželské páry vedou společně na čerpací stanici, Prokopovi měli před rozvodem. Na rozdíl od mnoha jiných stanic, které měnily své majitele a barvy, vypadá dnes pumpa Milana Prokopa na první pohled jako před patnácti lety. Co se zde za ty roky změnilo?

Rozvod a následné chřadnutí stanice

Zásadním zlomem byl rozvod, při němž manželé čerpací stanice rozdělili. Milanovi majetkově připadl Mšec a manželka si vzala Slapce. Pět let ale ještě provozovala pumpu ve Mšeci, protože Milan byl v té době vytížen ještě dalšími aktivitami a vykonával funkci místostarosty městyse Mšec. Po definitivním odchodu manželky zde měl nájemce, ale s čerpací stanicí to šlo od desíti k pěti. Nakonec nezbylo nic jiného, než převzít provoz plně do svých rukou. Skomírající stanici rozhýbali společně se švagrem a přibrali ještě jeho syna. Ten si ale našel jinou práci a švagr se brzy rozhodl, že skončí také. Asi tři měsíce marně sháněli nájemce nebo alespoň obsluhu, ale nenašel se nikdo z místních ani z okolí, kdo by Milanovi byl schopen pomoci hlavně s obchodem čerpací stanice.

Šťastná náhoda?

"Nad prodejnou v podkroví stanice je pěkný byt. Hlásili se sem lidi hlavně kvůli bydlení, neměli kde bydlet, ale pro obchod se vůbec nehodili," říká Milan. Švagr končil koncem června a blížil se začátek hlavní sezóny. Situace byla pro Milana stresující - sezóna na krku, obsluha žádná. Sedl do auta, vyjel ze Mšece a prvního Vietnamce, kterého potkal, se zeptal, jestli nechce krám. Ten řekl, že ano. Zoufalý krok se brzy ukázal být jedním z nejlepších rozhodnutí, které Milan ve své podnikatelské dráze provozovatele čerpací stanice učinil. Dnes na čerpací stanici vede obchod mladičký vietnamský manželský pár, Sony a Jen, kteří zde i bydlí a starají se o dvouletou dcerku. Prodejna čerpací stanice se nejdřív zdála Sonymu malá, ale Milan mu slíbil, že když obchod bude dobře fungovat, tak ho zvětší. Prvního července společně se Sonym začali psát novou etapu společného provozování a budování čerpací stanice.

Vytrvalost, inteligence a obchodní nadání

Obchod na čerpací stanici se postupem času proměnil. Milan se snaží v rámci možností následovat nové trendy. Změnil se sortiment zboží, z nabídky ustoupily autodoplňky a potřeby pro auta ve prospěch potravin a rychlého občerstvení. "Z toho vyplývá i rozšíření o posezení s výčepem, a brzy nabídneme vynikající asijskou kuchyni," plánuje Milan.
Rychle zjistil, že se na Sonyho může bez obav plně spolehnout. Vietnamci jsou proslulí pracovitostí, vytrvalostí a především jsou velmi šikovní obchodníci. "Sony se rychle zaučil a zvládl úplně všechno od skladového programu přes platební karty a uzávěrky po terminál Sazky. Stačily mu na to pouhé dva dny!" chválí uznale svého partnera Milan. Sonymu do nákupů a vedení obchodu nijak nezasahuje, stará se o technické záležitosti a zásobování pohonnými hmotami. Součástí čerpací stanice je ještě kadeřnický salón, který vede Milanova přítelkyně.

Vlídné i nemilé přijetí

Jak mladé Vietnamce za pokladnou přijali místní zákazníci? Zpočátku byly trochu rozpaky, ale po určité době vstřícnost, slušnost nové obsluhy a také na potraviny orientovaný obchod místní klientelu přilákal k častějším návštěvám. Mladý pár brzy překonal ostych z nového a neznámého prostředí malého městečka na venkově, kde se všichni znají navzájem. Sony a jeho paní díky veselé a velmi přátelské povaze postupně zapadli do místní komunity. Napomohlo tomu i malé útulné posezení s výčepem plzeňského piva, jehož cena je i na totemu. "V pátek to tu žije. Večer se tu scházejí místní "babičky", upečou něco dobrého, přijdou i chlapi, zábava je pokaždé tak do jedné hodiny," popisuje Milan společenské večery, kterých se prý pravidelně účastní i jeho sedmdesátiletá maminka.
Na druhou stranu hned několik dodavatelů Milana doslova zaskočilo svým vulgárním a agresivním vystupováním vůči Sonymu. "A to jen proto, že je Vietnamec. Dva nebo tři dodavatele jsem musel odsud vyhodit. Zavolal jsem jejich šéfům na centrálu, ať se buď příště zklidní, nebo ať sem už nejezdí. Věci se urovnaly, omluvili se a dnes vystupují korektně," popisuje negativní začátky spolupráce se Sonym na čerpací stanici.

Splněný slib

V současnosti postupně rozjíždějí asijskou kuchyni - připravenou rodilým kuchařem, žádné polotovary, vše čerstvé a vařené hned na počkání. "Zkoušíme, jak to půjde, co nám chybí, dovybavujeme kuchyň s přípravnou. Koupili jsme čínská kamna, čínský hořák, gril, pánve wok a další věci. Byl bych spokojený, když pojede kuchyně s shopem tak, jak si představuji," říká Milan. Chtěli by to mít na sezónu připravené. Čerpací stanice opět ožila, vrátila se sem pohodová a pozitivní atmosféra a s ní se v Milanovi probudil dřívější entusiasmus a nadšení. V budoucnu bude nutné vyměnit výdejní stojany za nové, stejně jako kompresor s vysavačem. "Deset let jsem do toho nezasahoval, takže teď to musíme vzít z gruntu. Sešlo se nám toho hodně najednou, takže vše budeme provádět postupně," tvrdí Milan. Obchod jde dobře, a tak ještě letos z jara dojde na splnění slibu, který na začátku dal Sonymu, a rozšíří prodejnu o 50 m².
Milanovi se Sonym a jeho manželkou společné provozování čerpací stanice více než klape."Neměli jsme sebemenší problém," říká Milan. Jejich spolupráce v současnosti dokonce přerostla v pevné a velice osobní přátelství.