Vláda Alijeva pokračuje, ale časy rychlého ropného růstu jsou pryč

Překvapení se nekonalo. Ilham Alijev se potřetí stal prezidentem Ázerbájdžánu a prodloužil tak panování rodinné dynastie o dalších pět let. Podle prvních odhadů získal přes osmdesát procent hlasů. Opozice sice zdokumentovala případy falšování výsledků voleb, na oficiální výsledek to ale nemá žádný vliv. Starosti ale staronovému prezidentovi dělá klesající těžba ropy, kvůli které ekonomika roste pomaleji, než bylo zvykem.

Hlavní město Baku je dnes dynamicky rostoucím městem s moderní architekturou, které zbohatlo hlavně na těžbě ropy

Jednapadesátiletý Ilham Alijev ve volbách neměl konkurenta. Opozice se sice dokázala tentokrát shodnout na jednotném kandidátovi, historikovi Džamilu Hasanlimovi, nepodařilo se ho ale dostat do širšího povědomí.
"Původně měl kandidovat jeden populární filmař, ten ale měl i ruské občanství, takže ho k volbám nepustili. Hasanli neměl žádný přístup do televize kromě povinných pěti minut v rámci předvolební agitace - proto se o něm nikdo nedozvěděl," řekla HN investigativní novinářka a kritička režimu Chadídža Ismailovová.
Během televizních debat se ostatní protikandidáti proti Hasanlimu ostře vymezovali, když se snažil mluvit o korupčním skandálu v Alijevově okolí, jeden z nich po něm mrštil lahev s vodou. "Opozice nedokázala přijít s nikým, kdo by opravdu mohl vyzvat prezidenta Alijeva. Lidé prostě nevidí žádnou reálnou alternativu," řekl agentuře Reuters Šahin Sajíd-zade z provládní Národní rady mládeže, který vedl kampaň Můj prezident.
Ilham Alijev tak pokračuje v rodinné tradici. Jeho otec Hejdar totiž vládl Ázerbájdžánu ještě v dobách Sovětského svazu. Byl tajemníkem místní komunistické strany v letech 1969-1982. V roce 1993 se vrátil již jako prezident nezávislého Ázerbájdžánu a o deset let později ho v tomto křesle vystřídal jeho syn Ilham.
Dynastii drží u moci ropa. Například ropovod Baku-Ceyhan, na jehož vybudování se výrazně podílel Hejdar Alijev, přinesl zemi hospodářský růst a tím i popularitu jeho syna. V roce 2003, kdy mladý Alijev nastoupil do úřadu, dosahoval roční HDP na hlavu 850 dolarů. Letos to již bylo 7850 dolarů. V letech 2003-2007 ekonomika v průměru rostla o astronomických 21 %.
To umožnilo Ilhamu Alijevovi vypořádat se s opozicí. Část jejích předáků přijala lukrativní nabídky a přešla na jeho stranu, další se stali terči represí. Ty se rozjely i před letošními volbami. Podle bakinské lidskoprávní organizace Human Rights Club je v zemi 142 politických vězňů, což je více než dvojnásobný počet oproti loňskému roku.
Peníze z prodeje ropy, strategická poloha na Kavkaze a také role země při přepravě amerických vojáků do Afghánistánu výrazně tlumí západní kritiku stavu lidských práv. Baku také aktivně ovlivňuje zákonodárce v jiných zemích, dokázalo přesvědčit členy Parlamentního shromáždění Rady Evropy k odmítnutí kritické rezoluce o stavu lidských práv v zemi.
Špatnou zprávou pro staronového prezidenta je ale fakt, že ekonomika se zadrhla. Loni vyrostla jen o 2,2 procenta, nezávislí ekonomové tvrdí, že i tato čísla jsou nadsazená. Důvodem je pokles těžby ropy, což vedlo Ilhama Alijeva k tomu, že obvinil operátora ropných polí, nadnárodní koncern BP, z "prázdných slibů". Režim si slibuje příliv peněz z naleziště plynu Šah Deniz, odkud poteče do Evropy. To ale začne až za několik let, prozatím se Azerové, zvyklí na dvouciferný růst, budou muset uskrovnit.

2,2 procenta O tolik v loňském roce rostla ázerbájdžánská ekonomika, ačkoli vláda předpokládala růst okolo šesti procent. Nezávislí ekonomové tvrdí, že růst byl ještě menší, jen 1,65 procenta.