Vlajková loď slovenské ekonomiky

Bratislavský Slovnaft je díky progresivní investiční politice jednou z nejkomplexnějších rafinérií s třetí nejvyšší úrovní konverze v Evropě.Tradice sahající do 19. století

Historie zpracování ropy se v Bratislavě začala psát již v roce 1895, kdy se rozjela první rafinérie v Mlýnské zahradě u řeky Dunaj. Název rafinérie získala název podle mýtické postavy Apolla. Fabrika s rozlohou7,5 hektaruzpracovávala ropu z Ruska, později pak z Rumunska, Texasu a států bývalého SSSR. Apollo vlastnila velmi moderní světové technologie a produkovala především petrolej, ligroin, benziny, ceresin, svíčky, ale i umělý led (z chladičů na parafíny) a různé tuky na mazání. Necelý rok před ukončením 2. světové války rafinérie podlehla vlně náletů a výrobu obnovila až v létě roku 1945. Nikdy však nedosáhla původní výrobní úrovně a v roce 1963 definitivně ukončila svou činnost.
To již ale v roce 1957 byla uvedena do provozu jednotka destilace nově vybudované rafinérie s názvem Slovnaft ve Vlčím hrdle v Bratislavě. Významným momentem bylo napojení Slovnaftu na ropovod Družba v roce1962 aplynulé zásobování dostatečným objemem ropy. Od začátku sedmdesátých let Slovnaft dále rozšiřuje rafinérskou a petrochemickou základnu. Sedmdesátá a osmdesátá léta se společně s pokračující expanzí výroby nesla ve znamení priority pro ekologické stavby: vybudovala se hydraulická ochrana spodních vod, mechanicko-chemicko-biologická čistírna odpadních vod, která je dodnes považovaná za jednu z nejmodernějších a nejkomplexnějších světových ekologických staveb. 

Nová doba ve znamení technologického rozvoje

V roce 1991 Slovnaft zprovoznil výrobní komplex Hydrokrak, který umožnil efektivnější a hlubší zpracování ropy v rozsahu své kapacity 800 tisíc tun suroviny ročně. Současně zavedl proces izomerizace lehkých benzinů, což umožnilo celoplošnou výrobu bezolovnatých benzinů. Projekty modernizace v 90. letech a zvyšující se technologická úroveň umožnila Slovnaftu zahájit výrobu výlučně motorové nafty s nízkým obsahem síry do 0,05 ppm, což spolu s výrobou bezolovnatých benzinů představovalo významný příspěvek k ochraně životního prostředí.
V roce 1993 vstupuje Slovnaft na trh v České republice prostřednictvím společnosti Slovnaft Moravia, buduje vlastní síť čerpacích stanic a věnuje se dovozu produktů. V roce 2004 se Slovnaft stal členem významné středoevropské ropno-plynárenské Skupiny MOL, nejrychleji se rozvíjejícího konsorcia v této oblasti průmyslu.

Kontinuální investiční rozvoj

V celosvětovém měřítku patří dnešní Slovnaft spíš mezi střední či menší rafinérsko-petrochemické komplexy, ale v Evropě se řadí dokonce mezi tři rafinérie s nejvyšší konverzí a vyniká produkční komplexitou a flexibilitou. Od roku 1995 do roku 2005 se díky cílevědomému a kontinuálnímu investičnímu rozvoji podařilo zvýšit úroveň konverze z 59 % na současných 86 %.
Slovnaft patří k největším investorům na Slovensku, v roce 2014 byl druhým největším investorem v zemi. Průměrná roční výška investic Slovnaftu za posledních 10 let dosáhla zhruba 130 milionů eur, v posledních třech letech společnost celkem proinvestovala více než 500 milionů eur. Významné sumy investuje Slovnaft také do projektů na ochranu životného prostředí, za posledních 12 let na tento účel vynaložil více než 250 milionů eur.
V současnosti Slovnaft ukončil instalaci technologie v novém provozu na výrobu nízkohustotního polyetylénu LDPE 4, jejíž součástí byla rekonstrukce etylénové jednotky a výstavba logistické infrastruktury v ceně přesahující 300 milionů eur.