7. 9. 2020
Za první pololetí 2020 klesla celková spotřeba pohonných
hmot o 9 %. Výraznější pokles byl u automobilových benzinů.
Za hodnocené období klesla jeho spotřeba o 14 %, zatímco nafta
pouze o 7 %. Pokles poptávky po pohonných hmotách koresponduje s
poklesem HDP (minus 8,7%) a také se skutečností, že v první
polovině roku 2020 klesl nákup nových osobních automobilů o 23,6 %,
u nákladních automobilů dokonce o 41 %. Výrazný byl také pokles
výkonů u veřejné autobusové dopravy.
Hluboký propad v prvním pololetí
Ještě v únoru 2020 byla měsíční spotřeba benzinu o 5 %
vyšší než za srovnatelné období února 2019, konkrétně 155 mil.
litrů. U nafty byla spotřeba v únoru 451 mil. litrů tj. o 4 %
vyšší než v roce 2019. I když se jedná o nejkratší měsíc
v roce tak spotřeba benzinu byla vyšší než v březnu a
dubnu (139 mil. litrů nebo v dubnu jen 121 mil. litrů).
Od března 2020 se výrazně změnila epidemiologická a následně
ekonomická situace v souvislosti šířením pandemie koronaviru.
Došlo k výrazném poklesu spotřeby pohonných hmot od
vyhlášeném nouzovém stavu v březnu, jeho pokračování v dubnu a
květnu a s tím související přijatá opatření s negativním
dopadem do ekonomiky řady podniků tedy i do výrazného poklesu
poptávky a spotřeby pohonných hmot na trhu v ČR.
V březnu došlo po letech mírného oživení poptávky
(2017-2019 ) k výraznému poklesu poptávky po automobilových
benzínech o 19 %. Průměrná denní spotřeba benzinů v březnu
2020 byla jen 4,5 mil. litrů, proti průměrné denní spotřebě za rok
2019, která byla 5,6 mil. litrů, klesla v březnu denně o 1,2
mil. litrů. U motorové nafty za březen klesla poptávka o 11 %.
Průměrná denní spotřeba nafty v březnu byla jen 14,4 mil.
litrů, proti průměrné denní spotřebě v roce 2019 16,4 mil.
litrů se snížila o 2 mil. litrů denně. Za březen 2020 spotřeba
benzinu dosáhla 139 mil. litrů (pokles o 19%), spotřeba nafty
klesla o 11 % na 446 mil litrů.
V dubnu byl pokles poptávky ještě vyšší. U automobilových
benzinů o 33 %. Průměrná denní spotřeba automobilových benzinů
v dubnu byla jen 3,9 mil. litrů. U motorové nafty za duben
klesla poptávka o 20 %. Průměrná denní spotřeba nafty v dubnu
byla také nižší než v březnu a to 13,2 mil. litrů, březen
14,4mil. litrů).
Pokles poptávky pokračoval i v květnu a červnu, ale
v menším objemu než v dubnu. U automobilových benzinů
dosáhl objem prodej 160 mil. litrů (meziroční pokles o 19 %). U
motorové nafty dosáhl objem prodeje 469 mil. litrů (- 9 %). Za
červen dosáhla spotřeba autobenzinů objemu 179 mil. litrů (- 7 %),
u nafty to bylo 487 mil. litrů (- 4 %).
Souvislost s propadem spotřeby pohonných hmot má i propad
celého automobilového trhu. V roce 2019 bylo registrováno za 6
měsíců 150 813 nových osobních vozů (6485 nákladních),
v letošním roce to bylo za stejné období jen 114 800
(3804).
Automobilové benzíny
Celkový objem dodávek automobilových benzinů na trh ČR za první
pololetí roku 2020 dosáhl 679 tis. tun (905 mil. litrů), což
představuje meziroční pokles o 15 %. Hlavní důvodem poklesu bylo
vyhlášení nouzového stavu z cílem zabránit šíření koronaviru a
s tím úzce související přijímaná opatření s negativním dopadem do
ekonomiky a tedy i spotřeby pohonných hmot. I když došlo od
poloviny ledna k výraznému snížení cen pohonných hmot o cca
šest korun za litr, byl tento pozitivní faktor zcela eliminován
právě nouzovým stavem a v jeho důsledky.
Především je třeba zdůraznit rozhodující vliv v podobě omezeného
volného pohybu osob, zastavením domácí rekreační turistiky,
omezením průmyslových odvětví (výroba automobilů), osobní veřejné
dopravy a částečně i nákladní dopravy. V příhraničních
regionech kvůli uzavření hranic docházelo často k propadům
prodejů pohonných hmot u čerpacích stanic o více jak 60 %. Některé
tyto stanice pak byly dočasně uzavřeny. Zatímco v tradičně
slabším lednu byla vyšší spotřeba autobenzinů (151 mil. litrů ),
než v dubnu (121 mil. litrů ) a teprve od května se
začala poptávka zvyšovat. Stále však nedosahoval srovnatelné úrovně
za stejné měsíční období úrovně roku 2019.
Motorová nafty
Celkový objem dodávek motorové nafty na trh ČR dosáhl za 1.
pololetí 2260 tis. tun (tj. 2,689 mld.
litrů). Proti stejnému období roku 2019 (2431 tis. tun tj. 2,894
mld. litrů) klesla spotřeba o 7 %. Pokles spotřeby nafty byl
oproti benzinům nižší především z důvodů mezinárodní kamionové
dopravy a veřejné nákladní tuzemské dopravy pro zajištění
zásobování trhu důležitými komoditami. Také integrovaný záchranný
systém především pak úkoly hasičů armády při zajišťování ochranných
pomůcek a dezinfekčních prostředků a dalších úkolů
v souvislosti s nouzovým stavem. Vývoj v poklesu spotřeby
nafty pak byl ovlivněn poklesem ekonomiky, ostatně vývoj ukazatele
HDP má 80 % vliv na spotřebu nafty. Ta od poloviny března,
v dubnu, v květnu a částečně i v červnu byla citelně
ovlivněna poklesem přepravních výkonů v důsledku řady omezení v
průmyslové výrobě, stavebnictví a dalších odvětvích náročných na
spotřebu nafty. A projevilo se to také v individuální dopravě kvůli
nouzovému stavu a omezenému pohyby osob (Obliba služebních dieselů
a SUV, práce z domova, zastavení turistiky atd.)
Prodej nepalivového zboží
Kvůli nízké poptávce po pohonných hmotách a uzavření
restauračních zařízení na ČS docházelo k částečnému omezení
prodejní doby nebo i dočasnému uzavírání stanic. Navíc přes přijatá
hygienická opatření byly i případy karantény u obsluhujícího
personálu na čerpacích stanicích. Vedle propadu prodeje pohonných
hmot se výrazně snížily i tržby za zboží a služby z prodejen a
uzavřených restaurací.
Potvrdilo se, vývoj jeho spotřeby se otočil také v důsledku
poklesu výkonnosti ekonomiky. Zhruba ze 40 % HDP ovlivňuje růst
výdajů domácností na dopravu. Lidé necestovali v rámci
individuální motorizace a to jak turistické tak do zaměstnání
v řadě odvětví. Služební cesty podnikových flotil byly také
výrazně omezeny. Příhraniční styk, který často sloužil
k nákupům levnějších pohonných hmot v ČR (zejména oproti
Německu, Rakousku a Slovensku) se zastavil.
Výraznější zlepšení ve spotřebě pohonných hmot lze očekávat až
v závěru 3. čtvrtletí (srpen- září) a ve 4. čtvrtletí, pokud
nedojde k druhé vlně a dalšímu omezování pohybu v zasažených
oblastech. Jen postupné uvolňování restrikcí povede k návratu do
lepší kondice ekonomiky v ČR i dalších zemí, což by mělo
postupně zvyšovat spotřebu nafty, benzinů i leteckých paliv.
Současná nízká cena pohonných hmot bude poptávku
podporovat.
I nadále se bez pohonných hmot neobejdeme. I když důraz na
alternativní energie v dopravě mediálně upozaďuje klasické
pohonné hmoty, stále se jedná o zásadní strategickou
komoditu. Proto je i v dnešní době prioritou potvrzení
dostatku zdrojů a plynulé zásobování celého trhu ČR. Nižší ceny
pohonných hmot v ČR v průběhu letního období
v porovnání s okolními státy (např. SRN, Rakousko, Slovensko a
další destinace jako je Itálie, Chorvatsko) a očekávaná vyšší
poptávka kvůli turistice mohly být důležitými faktory zvýšení
spotřeby pohonných hmot ve 2. pololetí.
Autor: Václav Loula, Zdroj: TZ ČAPPO