Z levné ropy těží i Unipetrol

Klesající cena ropy je dobrou zprávou pro ty, kteří ji zpracovávají a prodávají jako palivo či chemické produkty. V horší situaci jsou těžaři, kteří za energetickou surovinu dostávají méně peněz. Potvrdily to výsledky tuzemského petrochemického koncernu Unipetrol a jeho matky, polské společnosti PKN Orlen, za poslední kvartál loňského roku.

Unipetrol ve sledovaném období vykázal skvělé marže, jelikož surová ropa zlevňovala mnohem rychleji než zpracovaná rafinérská i petrochemická produkce. Navíc sám ropu ve svých provozech spotřebovává, takže mu klesly náklady na energie. Díky těmto faktorům v uplynulém kvartálu vykázal čistý zisk ve výši 598 milionů korun, čímž překonal očekávání analytiků. Je to také výrazně lepší výsledek než předloni, kdy hospodaření skončilo ztrátou 690 milionů korun.

Konsolidace rafinerií

V rafinérském segmentu Unipetrolu po celý rok pomáhaly větší objemy zpracované ropy, plynoucí z přikoupení 16procentního podílu v České rafinérské, která ovládá rafinerie v Kralupech a Litvínově. Balík akcií Unipetrol koupil od společnosti Shell, která u nás provozuje stejnojmennou síť čerpacích stanic. I po očištění o tuto akvizici nicméně objem zpracované ropy ve čtvrtém kvartálu meziročně vzrostl o devět procent. Bylo tomu tak ale hlavně proto, že v posledním kvartálu roku 2013 proběhla odstávka Kralup, což snížilo srovnávací základ.
Ve výsledku je patrné, že klesající ceny pohonných hmot se zatím na poptávce projevily jen mírně, a to v rámci celého sektoru. Svědčí o tom fakt, že růst prodaných objemů sítě Benzina, která spadá pod Unipetrol, se na jejím provozním výsledku podílel jen nepatrnou částí. Drtivou většinu ze slušného provozního zisku Benziny zajistily vyšší pumpařské marže.
Podle posledních dostupných odhadů spotřeba nafty v Česku ve čtvrtém kvartálu vzrostla meziročně o tři procenta, zatímco u benzinu ke změně nedošlo.
Pumpaři, kteří chtějí prodat výrazně větší objemy pohonných hmot, tak musí brát tržní podíl ostatním. To se podle všeho Unipetrolu dlouhodobě daří. Zatímco před dvěma lety mělo 338 jeho čerpacích stanic na trhu 13,6 procenta, loni v říjnu podíl dosáhl 15 procent. Podle mluvčího Unipetrolu Mikuláše Dudy benzinky společnosti v posledních měsících zaznamenaly nárůst prodeje benzinu i nafty, což přičítá nižším cenám, oživení ekonomiky a také mírné zimě, díky níž je cestování po silnicích snazší.
Letos ale Benzině vyroste silný konkurent v podobě maďarského koncernu MOL, jenž by měl v dohledné době v Česku provozovat přes 300 stanic, které chce zásobovat přednostně ze své rafinerie v Bratislavě. To by pro Unipetrol znamenalo nutnost soustřeďovat se na obranu domácích klientských vazeb, případně na vývoz benzinu za hranice, což už vzhledem k vyšším zpracovaným objemům pravděpodobně dělá. "Navýšenou produkci ve čtvrtém kvartálu musel asi umístit nejen na tuzemském trhu," spekuluje nad obchodní strategií Unipetrolu Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities.
Příležitostí k tomu má řadu. Jeho matka PKN Orlen vlastní v Německu a Polsku přes 2300 benzinek. Vývoz zpracovaného paliva za hranice však není tak rentabilní, upozorňuje analytik skupiny J&T Michal Šnobr.
Případný přebytek paliva by mohl být o to vážnější, jelikož má Unipetrol brzy zcela ovládnout Kralupy i Litvínov. Zbylých 32,5 procenta v České rafinérské by měl od italského koncernu ENI získat do několika týdnů.
Ani slušný výsledek v posledním kvartálu nedokázal Unipetrol dostat do černých čísel za celý rok. Viníkem ztráty ve výši 556 milionů (v roce 2013 byla skoro 1,4 miliardy) je gigantický odpis hodnoty rafinérských aktiv za téměř pět miliard korun. Bez něj by podle Hlinomaze firma vykázala provozní zisk poblíž úrovní úspěšných předkrizových let 2006-2007.

Nevyzpytatelná ropa

Levná ropa však Unipetrol nebude podporovat věčně. "Předpokládáme, že příznivý efekt nízkých cen ropy bude postupně oslabovat s tím, jak klesnou i ceny paliv a s nimi i marže," říká Petr Sýkora, analytik Patria Finance.
Podle slov svého šéfa Marka Świtajewského by Unipetrol mohl díky lepším výsledkům více investovat. Vyplácení dividendy je ale stále v nedohlednu. Naposledy ji akcionáři viděli v roce 2007.
Odvrácenou stranu poklesu cen ropy zažil PKN Orlen. Jeho loňské hospodaření skončilo nečekaně velkou ztrátou 5,81 miliardy zlotých (38 miliard korun).
V průběhu roku musel odepsat část hodnoty ložisek v Kanadě, nakoupených v dobách vysokých cen ropy. Negativně působil i slábnoucí zlotý, kvůli němuž skokově narostly splátky dluhu v cizích měnách.
Ještě horší ale byla nutnost snížit hodnotu velkých zásob ropných produktů ve skladech, což jen v posledním čtvrtletí zhoršilo výsledek o 1,6 miliardy zlotých. Většina zásob je umístěna v Polsku a tamní vláda společnosti letos umožní vyvést část z nich, aby pohyb cen tolik nezatěžoval výsledky.