Západ Česku utíká v přípravě na elektromobilitu

Česká republika v porovnání s jinými evropskými zeměmi zaostává v budování infrastruktury pro elektromobilitu. Vyplývá to z posledního vydání analýzy EV Readiness Index, kterou zveřejňuje společnost LeasePlan. Průzkum odhalil narůstající rozdíl mezi vývojem na Západě a v zemích bývalého východního bloku.

Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech. Na nástup elektrických vozidel jsou dnes nejlépe připraveny Nizozemsko, Norsko a Velká Británie. Naopak nejnižšího skóre dosáhly Česká republika, Rumunsko a Slovensko, tyto tři země zároveň vykazují nejpomalejší míru zlepšení, což jen podtrhuje rozdíly mezi západní a východní Evropou z hlediska připravenosti na elektromobilitu.

EV Readiness Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet registrací nových elektromobilů v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a rozsah vládních pobídek. Právě úroveň vládních pobídek je v ČR a také na Slovensku vůbec nejslabší. Zatímco většina vyspělých ekonomik pracuje se systémem dotací na nákup elektromobilů, v Česku zatím řidiči s takovým stimulem počítat nemohou.

Analýza EV Readiness Index mapovala, jaká situace byla v jednotlivých státech v roce 2020. Například v Rakousku činila dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5000 eur, cena vozu přitom neměla překročit 60 000 eur. U plug-in hybridů (vyjma vozů s dieselovým agregátem) byla dotace 2000 eur. V Německu u elektromobilů s cenou pod 40 000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. V kategorii vozů s cenou od 40 000 do 65 000 eur se tyto částky snižovaly na 5000 eur, respektive 3750 eur. Česká republika žádné přímé dotace na nákup vozidel s elektromotorem neposkytuje.

Právě vysoké ceny vozidel v ČR jsou největší překážkou pro razantnější nástup elektromobility. Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste hlavně ve firemní sféře. Výrazně přibývá společností, které vyžadují konkrétní informace a analýzy ohledně elektromobility a jednotlivých typů elektromobilů i jejich provozu. Podle ředitele LeasePlanu Martina Brixe dokonce některé firmy začaly elektromobily zařazovat do svých vozových parků, protože se prý ukazuje, že se jedná v některých případech o ekonomicky zajímavou volbu. Týká se to třeba rozvážkových firem působících v městských aglomeracích. "Jestliže stát přijde s atraktivními pobídkami na nákup elektromobilů, jejich prodeje začnou růst výrazně rychleji než dosud. Zároveň to bude další impuls k rozšiřování nabíjecí infrastruktury," dodává Martin Brix. Loni podle SDA dosáhl v České republice podíl vozidel poháněných úplně anebo částečně elektřinou na celkových registracích nových vozů 2,4 %.

Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru to znamená 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Hůře je na tom pouze Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.

O něco lépe si ČR vede v počtu rychlonabíjecích stanic umístěných na dálnicích. V průměru je zde na každých 100 km dálnice 40 rychlonabíjecích stanic, což je více než v Dánsku, Finsku nebo Francii. Největší komfort mají v tomto ohledu k dispozici Norové se 789 rychlonabíjecími stanicemi na každých 100 kilometrech dálnic a Britové s 218 rychlonabíječkami, v Rakousku jich mají 68 na každé stovce dálničních kilometrů.

Nabíjecí infrastruktura v Evropě však stále zaostává, přičemž právě ta je klíčem ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu. Ačkoli v roce 2020 došlo k dalšímu pokroku v oblasti nabíjecí infrastruktury, míra zlepšení ve skutečnosti poklesla - zatímco v roce 2020 analýza zaznamenala 43% nárůst nabíjecích stanic napříč kontinentem, v roce 2019 došlo k 73% navýšení jejich počtu. Podle studie ani v nejlépe hodnocených zemích ještě není nabíjecí infrastruktura zdaleka dostatečná.