Západním ropným baronům klesají zisky, musí omezit smělé projekty

Přes půl bilionu dolarů do průzkumu a těžby paliv za posledních pět let investovala čtveřice západních koncernů v čele s americkým ExxonMobilem. Ale ani to nezabránilo poklesu celkové produkce, neboť nová naleziště nestačí nahradit úbytek těch starých. Právě obrovským investicím, které nepřinášejí potřebný efekt, připisují experti fakt, že "ropní baroni" vydělávají stále méně.

Americké společnosti ExxonMobil a Chevron, britsko-nizozemský Royal Dutch Shell a britský BP si loni dohromady přišly na zhruba 84 miliard dolarů čistého, což bylo meziročně o 21 procent méně.

Rosněfť vydělává skvěle

Vedle stoupajících nákladů je za tím také mírnější tempo růstu poptávky po ropě, kterou často nahrazuje břidličný plyn těžený v USA. Spojené státy rovněž dovážejí ze západoevropských rafinerií méně benzinu než v minulosti.
Sílí také konkurence státních těžebních společností z Venezuely, Saúdské Arábie a samozřejmě z Ruska. Tamní Rosněfť, která dokončila převzetí společného podniku TNK-BP, loni v průměru těžila skoro 4,2 milionu barelů paliva. Její čistý zisk stoupl o 51 procent na 15,6 miliardy dolarů.

Příliš drahé megaprojekty

Nečekaně vysokou finanční zátěž pro západní ropné koncerny představují "megaprojekty". Na prvním místě je to obří naleziště Kašagan v kazachstánském sektoru Kaspického moře. Bylo objeveno v roce 2000 a jeho zásoby ropy se odhadují na 13 miliard barelů.
Konsorcium západních firem zahrnující například italskou Eni francouzský Total nebo Shell se spolu s kazašským partnerem hodně přepočítalo. Výstavba umělých ostrovů, na nichž bude těžební zařízení i ubytovny pro dělníky, měla původně přijít na 10 až 20 miliard dolarů. Dnes se však mluví o 50 miliardách.
V Austrálii se zase americkému Chevronu a dalším společnostem notně prodražil projekt Gorgon spojený s výrobou zkapalněného plynu. Podle agentury Reuters už spolkl 54 miliard dolarů, tedy o 45 procent více, než činil původní plán.
Soukromé západní společnosti se pustily do těchto (a dalších) obřích projektů v naději, že jim umožní v následujících letech zvýšit těžbu. Regiony, kde je to možné s nižšími náklady, si totiž střeží státní společnosti například z Venezuely nebo Saúdské Arábie.

Shell chce být štíhlejší

Britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell se rozhodl z úsporných důvodů zrušit ambiciózní geologický průzkum v Arktidě i těžební program na americké Aljašce.
"Priority, na které klademe důraz, se mění. Musíme zlepšit finanční výsledky a efektivněji využívat kapitál," říká Ben van Beurden, který na počátku letošního roku v čele Shellu vystřídal Petera Vosera. Shell zeštíhlí. Zbaví se méně výnosných aktivit za 15 miliard dolarů.
Západní těžební společnosti s výjimkou Chevronu tedy letos investice omezí. Nejvíce Shell, který uvádí 37 miliard dolarů proti loňským 46 miliardám.