Amerika se chce prosadit jako ropná velmoc

Spojené státy hodlají do roku 2020 zvýšit těžbu ropy zhruba o pětinu na více než 10 milionů barelů denně. To znamená, že spolu s rostoucí těžbou zemního plynu se stanou největším světovým producentem energie místo Ruska.

Nejde však o to předstihnout Rusy. To podstatné je, aby největší světová ekonomika byla po mnoha letech nezávislá na dovozu energie, konkrétně ropy. Naposledy tomu bylo v roce 1952, tedy za vlády prezidenta Harryho Trumana.

Kongres USA z podnětu prezidenta Obamy loni zmírnil zákazy týkající se průzkumu a těžby ropy (i zemního plynu) v "citlivých" oblastech. Dokonce i v těsné blízkosti chráněných území.

Demokrat Obama se v tomto ohledu vůbec neliší od zapálené republikánky Sarah Palinové, bývalé guvernérky Aljašky. Ta svojí výzvou "Drill, baby, drill" už řadu let volá po větší energetické nezávislosti USA.

Závislost na dovozu klesá

Spojené státy nyní těží kolem osmi milionů barelů ropy denně, spotřebovávají kolem 19 milionů barelů. Závisejí tedy zhruba ze dvou pětin na dovozu (v roce 2005 činila závislost 60 procent).

"Celkový dovoz ropy se musí během necelého desetiletí snížit ze současných 11 milionů barelů denně alespoň o třetinu," prohlašuje prezident Obama.

Nová naleziště umožní zvýšit do roku 2020 produkci skoro o pětinu, tedy na více než 10 milionů barelů denně, uvádí banka Goldman Sachs. Pokud by tyto ambiciózní plány vyšly, pak by USA v roce 2020 na dovozu podle současných cen ušetřily přes 180 miliard dolarů, spočítal výzkumný ústav IHS Cara.

Těžební společnosti mohutně investují do břidlicových nalezišť, jejichž zásoby washingtonský Úřad pro energetiku (EIA) odhaduje na 24 miliard barelů.

Břidlicová ropa se získává technicky i finančně náročnou technologií hydraulického štěpení. Laicky řečeno, pomocí kapaliny obsahující různé chemikálie vháněné do ložiska. Náklady na jeden vytěžený barel dosahují 30-70 dolarů, ale díky současné ceně ropy na světovém trhu se to vyplatí.

Nejvydatnější ložiska "břidlicové ropy" objevili geologové v Monterey (jižní Kalifornie). Ale nejintenzivněji se nyní vrtá ve státech Severní Dakota, Montana a Texas. Stále více nových vrtných souprav se noří na mořské dno Mexického zálivu, ale i u východního pobřeží USA.

Národní rada USA pro ropu (NPC) odhaduje, že mořská naleziště u amerických břehů obsahují 60 miliard barelů ropy. V arktickém pásmu Aljašky to může být až 100 miliard barelů. Pro srovnání - ročně se v USA těží kolem 2,5 miliardy barelů.

Ropa láká lidi hlavně do Texasu

To, že se USA daří zmírňovat závislost na dovozu ropy, pomáhá nejen snižovat schodek v zahraničním obchodu. Investice do průzkumu a těžby ropy představují značnou vzpruhu pro jednotlivé státy americké Unie.

Hospodářský výkon Texasu vyjádřený ročním HDP již dosahuje 395 miliard dolarů, a je tak větší než například HDP Argentiny nebo Rakouska. Do texaské metropole Houstonu se každý rok stěhuje 120-125 tisíc lidí, uvádí organizace na podporu hospodářského růstu Greater Houston Partnership.

Díky ropnému boomu také přibývá pracovních míst a rostou výdělky. Průměrná nezaměstnanost ve státě Severní Dakota klesla ke třem procentům, a je tak nejnižší v celých USA.

Jak uvádí agentura Bloomberg, získat nové pracovníky je v některých oblastech Severní Dakoty tak obtížné, že společnost McDonald´s v Dickinsonu slibuje každému, kdo s ní podepíše pracovní smlouvu, nástupní bonus 300 dolarů.

Podíl na HDP - jenom procento

Pro Ameriku je rozhodně lepší, putují-li peníze od spotřebitelů třeba do Dakoty či Texasu než do Saúdské Arábie, poznamenává Jammie Webster z poradenské firmy PFC Energy.

I když těžba ropy zažívá v USA opravdový boom, obrovskou americkou ekonomiku nějak zásadně pozvednout nemůže, tvrdí Michael Feroli, hlavní ekonom JPMorgan Chase pro USA. "Produkce ropy a zemního plynu se na HDP podílí zhruba jedním procentem," upřesňuje Feroli. Američané však nejdou jenom cestou zvyšování těžby. S tekutými palivy chtějí také více šetřit.

Federální vláda proto stanovila cíl, podle kterého by měla nová auta v roce 2016 v průměru spotřebovávat 6,6 litru na sto kilometrů a v roce 2025 jenom 4,3 litru.

Autor: Václav Lavička, Zdroj: HN

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2025/06 Téma číslaVánoce a zima na čerpacích stanicích
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek