Biopaliva nejsou podle Bruselu tak zelená, jak se zdálo

S podporou biopaliv to v budoucnu nebude tak žhavé, jak bruselští úředníci ještě nedávno plánovali. Nyní otáčejí. Tato paliva nejsou totiž tak ekologická, jak se původně zdálo, a Evropská komise zvažuje přehodnocení svých strategických cílů do roku 2020. Jedná se přitom o miliardový byznys a podnikatelé začínají hovořit o zmařených investicích.

"Jedná se o typický model rozhodování v EU," říká prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. "Podnikatelé a zemědělci přitom potřebují hlavně stabilní podnikatelské prostředí," dodává s tím, že rozhodování Bruselu má podobu kampaní. V současné době se při výrobě biopaliv v EU každoročně protočí okolo 17 miliard eur. Jen v Česku se na tomto byznysu podle sdružení Biom podílí zhruba deset tisíc lidí.
Pokud by se měla po roce 2020 opravdu zastavit veškerá podpora biopaliv, znamenalo by to pro odvětví těžkou ránu. V současnosti jsou totiž veškerá biopaliva osvobozena od spotřební daně - v případě čistých biopaliv úplně, u směsných paliv pak v závislosti na podílu biosložky. Ze zákona je také stanoven minimální podíl biosložky v běžných palivech - u benzinu tvoří okolo pěti procent a u nafty okolo sedmi procent. Jen za rok 2011 tak stát na daních nepřímo přispěl na biopaliva více než miliardou korun.
Evropská unie původně plánovala dosáhnout alespoň desetiprocentního podílu biopaliv do roku 2020. Podle nového návrhu by se měl tento cíl snížit na polovinu. A jelikož už dnes činí podíl biopaliv v průměru kolem 4,5 procenta, přijetí návrhu by prakticky znamenalo stop novým podnikům.
Důvodem změny postoje je hlavně to, že podle nejnovějších studií není množství oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného při výrobě a spalování biopaliv příliš rozdílné od spalování paliv fosilních.
"Rozdíl tam je velký. Při spalování vyprodukují biopaliva zhruba o 35 procent méně skleníkových plynů než fosilní paliva. Je to navíc mladá technologie a za několik let by to mělo být o 60 až 70 procent méně," oponuje předseda sdružení Biom Jan Habart.
Druhým důvodem, proč o omezení podpory biopaliv Brusel uvažuje, jsou stížnosti potravinářských firem. Podle nich se totiž kvůli většímu množství plodin pěstovaných na biopaliva pěstuje méně potravin.
Veleba s tím ale nesouhlasí. Pokud má české zemědělství nějaký problém, je to podle něj úbytek chovů dobytka. "Antipatie vůči řepce vznikají hlavně proto, že je svítivě žlutá. Zatímco když kvete obilí, pozná to jen odborník," říká s tím, že zatímco řepka zabírá maximálně 18 procent z 3,5 milionu hektarů orné půdy, obiloviny jí zabírají kolem dvou třetin. "A na rozdíl od nich je řepka pro půdu prospěšná, protože ji zúrodňuje," dodává Veleba.
"Je mi jasné, že se potravinářským firmám nelíbí rostoucí ceny komodit. Ale to, že se pěstuje méně potravin, je problém spíše evropské zemědělské politiky, nikoliv biopaliv," říká Habart.
Nejvíce biopaliv se v Česku vyrábí z řepky olejky, částečně ale také z cukrové řepy, a místy dokonce i z pšenice. Dohromady se k jejich produkci využívá zhruba pět procent veškeré zemědělské půdy.
Rozmach biopaliv pomohl i českým cukrovarům, které byly předtím často ztrátové. "Lihovar jsme vedle cukrovaru postavili v roce 2006 a určitě nám v následujících letech pomohl," říká mluvčí firmy Tereos Jakub Hradiský. A přiznává, že pokud by stát zrušil biopalivům osvobození od spotřební daně, jeho firma by to určitě pocítila.

Biopaliva v Česku

5 % veškeré zemědělské plochy zabírají v Česku plodiny určené na výrobu biopaliv. Řepka olejka se sice pěstuje zhruba na 18 procentech orné půdy, velká část se jí ale spotřebovává k výrobě potravin.
10 000 lidí zaměstnává v Česku byznys spojený s biopalivy.
1 MILIARDA KORUN Tolik činila v roce 2011 suma, kterou nemuseli motoristé kvůli biopalivům zaplatit státu na spotřební dani z pohonných hmot.