22. 1. 2013
Evropská komise v prosinci vyzvala provozovatele ruských
ropovodů Transněfť, aby bruselským úředníkům představila své plány
a objasnila otázky týkající se energetické bezpečnosti. Manažeři
ruským státem kontrolovaném molochu z toho nebyli příliš nadšení,
nicméně dnes měli v Bruselu odprezentovat svůj investiční
program.
Schůzka je významná i proto, že je to poprvé, kdy Transněfť
úřeníkům EU představí své projekty. Dosud podobná jednání probíhala
pouze s Gazpromem, monopolním vývozcem ruského plynu. V Transněfti
a v ruské vládě si z tohoto vztahu zřejmě vzali ponaučení a
rozhodli se, že bude lepší se s orgánem řídícím společnou
energetickou politiku EU domluvit. Rusové mají v živé paměti razii
antimonopolního generálního direktorátu EK ve dvacítce kanceláří
evropských dcer Gazpromu z roku 2011.
Samotná prezentace podle Transněfti nepotrvá dlouho - 10 minut
slajdů a čtvrthodinka na diskuzi s experty. K nim se připojí
náměstci ministrů odpovědných rezortů členských států EU.
Tříčlennou ruskou delegaci povede zástupce viceprezidenta
Transněfti Sergej Chodyrjev.
Investiční program Transněfti už její šéf Nikolaj Tokarev
představil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten zdůraznil,
že program kapitálových výdajů o objemu 160-180 mld. RUB (kolem 100
mld. Kč) má pro ruskou ekonomiku takový význam, že je třeba ho
projednat ještě s několika ministerstvy.
Baltický ropný systém 2 má dostat ruskou
ropu k severomořským přístavům, aby se vyhnula tranzitním poplatkům
zemím střední a východní Evropy
V centru pozornosti bruselské schůzky by měly být nové ropovody,
které Transněfť buduje k mořským terminálům na ruském území, čímž
se snaží vyhnout placení tranzitních poplatků zemím střední a
východní Evropy a také sporům o ceny dodávek. Jde zejména o ropovod
BPS-2, který odbočuje od ropovodu Družba těsně před Běloruskem a
ústí do terminálu Usť-Luga v Baltském moři. Potrubí bylo
zprovozněno na začátku loňského roku a byla do něj odkloněna značná
část (kolem 14,5 mil. tun ropy) dodávek, které dřív směřovaly do
Evropy přes Družbu.
S nedostatkem suroviny se kvůli sporům o ceny a lepšímu
vyjednávacímu postavení ruských těžařů (díky exportním
alternativám) v průběhu roku potýkaly zejména české rafinerie.
Jelikož zdroj ropy z východu na
několik měsíců téměř vyschl, odebralo Česko vůbec poprvé v historii
víc suroviny ze západního směru, přes ropovod TAL/IKL, který
přivádí ropu z italského Terstu.
Transněfť staví ropovody také do Asie. V prosinci dokončila
druhou etapu potrubí ESPO z východní Sibiře k dálněvýchodnímu
přístavu Kuzmino, z něhož může být ropa exportována do
Spojených států, Japonska nebo Číny. O jeho významu svědčí slova
Vladimira Putina, který při slavnostním spuštění ropovodu
prohlásil, že se nejedná o "pouhé potrubí, ale o geopolitický
projekt". Stavba ropovodu byla po několika odkladech zahájena v
roce 2006 a první část, končící v ruském Skovorodinu (stále tisíce
kilometrů od pobřeží), byla dokončena o tři roky později. V roce
2011 byla dobudována odbočka ze Skovorodina do čínské rafinerie v
Daqingu, čímž byly obě země poprvé propojeny ropovodem. Nyní bylo
ESPO s kapacitou 30 mil. tun položeno až ke břehům Tichého oceánu.
Hlavním zdrojem dodávek pro asijský ropovod by mělo být obří pole
Vankor v Krasnojarské oblasti, patřící státnímu těžaři Rosněfť.
Výstup Vankoru by měl letos dosáhnout 25 mil. tun ropy, oproti
loňským 18 mil. tunám.
Ruská vláda se snaží ropné společnosti k naplnění kapacity
ropovodu ESPO přimět fiskálními pobídkami. Od listopadu roku 2009 u
22 polí ve východní Sibiři, která produkují ropu s nízkým obsahem
síry, zrušil vývozní cla. Málo sirnaté ESPO (oficiální název nového
druhu ropy) je pro své kvality v Asii velmi oblíbené, jelikož se ze
směsi dá rafinací získat hodně dieselu. Transněfť si také v
přepočtu na kilometr ve východním směru účtuje mnohem nižší
tranzitní poplatky než v západním směru. Za prvních deset měsíců
loňského roku se Asie na ruském ropném vývozu podílela z 18,5 %.
Transněfť plánuje letos přes Kozmino vyvézt 25 mil. tun ropy.
Právě pobídky ruské vlády ve formě odpuštění exportního cla či
levných přepravních tarifů znepokojují bruselské úředníky. Podle
nich tak Rusko bude dotovat vývoz ropy do Asie na
úkor Evropy. Brusel se také obává možného razantního navýšení
dodávekropy do Číny přes odbočku
ESPO do Daqingu, a to zhruba o 10 mil. tun ročně na celkových 25
mil. tun ročně.
Předmětem diskuze bude zajisté i budoucnost ropovodu Družba,
který z dlouhodobého hlediska není pro Transněfť prioritou,
obzvlášť co se týče investic. Společnost spravuje 50 tisíc
kilometrů ropovodů, z nichž polovina je starší 30 let, přičemž se
neustále staví nové. V roce 2011 z celé sítě vyměnila 1000
kilometrů potrubí. Tímto tempem je včasná celková modernizace
potrubí nepředstavitelná.
Představitelé Transněfti se podle deníku Kommersant rozhodli
pro strategii "nejlepší obrana je útok" a chtějí se v Bruselu ptát
také. Třeba na tarifnísazby tranzitních zemí, hlavně
Ukrajiny. Ta prý poplatek za tunu přepravené ropy za
posledních šest let zdvojnásobila. Společnost bude také zajímat
budoucnost projektu na výstavbu ropovodu z bulharského Burgasu do
řeckého Alexandroupolisu, který zmrazila současná bulharská vláda.
Potrubí má ulevit vytížené Bosporské úžině, kterou navíc za dva
roky čeká nápor dalších tankerů kvůli rozšíření kaspického ropovodu
CPC ústícího v Černém moři.
Ropovod ESPO přivádí ropu do přístavu
Kuzminu, odkud může být transportována do USA, Japonska nebo
Číny
Zdroje Kommersantu tvrdí, že ruští ropní těžaři jsou v
mimořádně komfortní pozici, jelikož jim Transněfť po delší době
poskytla dostatek alternativních vývozních možností, z nichž
nejsnazší a nejvýhodnější jsou přístavy. Objem nadbytečných kapacit
prý činí 70-100 mil. tun ropy
ročně
Zdroj: Patria Online