Dny OPEC jsou sečteny. Nekonvenční ložiska zlomí jeho moc

Éra ropného kartelu OPEC se blíží ke konci. Dobývání nekonvenčních ložisek ropy a plynu na západní polokouli nejen sníží cenu těchto komodit a volatilitu dodávek, ale přispěje k zániku Organizace zemí vyvážejících ropu, napsal v odvážně spekulativním článku pro Financial Times Roger Altman, šéf společnosti Evercore Partners a bývalý náměstek amerického ministra financí.

Technologický pokrok způsobil revoluci v energetických distribučních řetězcích. Pokročilé seizmické mapování a moderní techniky hloubení vrtů lidstvu otevřely dosud neznámá nebo nedostupná ložiska. Spojené státy mají díky nekonvenčním ložiskům zásoby zemního plynu na 100 let. Co se ropy týče, těžba v Kanadě, Spojených státech, Brazílii a možná i v Mexiku by měla dramaticky vzrůst. Produkce ropy na Západě by se tak podle Altmana mohla poprvé od roku 1952 vyrovnat spotřebě.

Trhy ropy a plynu se ve výsledku stanou likvidnější, stabilnější a méně náchylné k politicky motivovanému přerušení dodávek. Nebude se už opakovat situace z roku 1973, kdy byly západní ekonomiky ochrnuty arabským ropným embargem, stejně tak zeslábne dopad válek v zemích jako Libye nebo Irák.

Změny na mapě ropných producentů povedou k reorganizaci světového pořádku k lepšímu, tvrdí Altman. Geopolitický význam Blízkého východu klesne. Za 10 nebo 20 let už nebude záležet na tom, jestli Irák vyprodukuje o milion barelů denně víc nebo míň, nepostradatelný bude pouze vklad Saúdské Arábie. OPEC se rozpadne a staré bezpečností uspořádání v regionu zanikne. Dlouhodobá americká vojenská přítomnost v Perském zálivu, odpradávna provokující, bude zmenšena. Jedinou zbývající prioritou Washingtonu bude stabilita Saúdská Arábie a Izraele.

Dále oslabí vliv revizionistických ropných států typu Ruska. Nárůst produkce na Západě a třeba i v Indonésii povede k oslabení jejich pák v mezinárodní aréně, zejména při využívání energetiky jako politické zbraně. Schopnost Ruska zavřít Evropě kohoutky bude omezena díky dodávkám zkapalněného plynu ze Spojených států a z Kataru. To spolu s prohlubující se demografickou krizí a jednostranným zaměřením ekonomiky povede k dalšímu úpadku ruského státu.

Americká energetická politika se bude podle Altmana stále víc zaměřovat za západní polokouli, zejména Brazílii, což by mohlo vyústit ve vznik zóny volného obchodu na celém americkém kontinentu. Čína, jejíž závislost na blízkovýchodní a africké ropě v budoucnu jen poroste, bude muset v těchto regionech od Spojených států převzít roli garanta stability.