13. 9. 2012
Strach z malého dojezdu postupně klesá se zahušťující se
sítí nabíjecích stanic a také s možností rychlého nabíjení. Nově se
v ČR a na Slovensku objevují i flotilová řešení s výměnným systémem
baterií. Uvedl to Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D. MBA z Asociace
elektromobilového průmyslu na konferenci E-Mobilita: vývoj a trendy
2012 - 2015, která se uskutečnila v pondělí při MSV v
Brně.
Nabíjení střídavým proudem většinou používá běžnou 16A zásuvku
230V, pro třífázové nabíjení 400V se postupně prosazuje oboustranný
konektor IEC 62196-2 (Mennekes) a pro stejnosměrné nabíjení
konektor pro CHAdeMO. Německé automobilky se snaží prosadit i
kombinované AC/DC konektory pro DC nabíjení a ušetřit vysoké
licenční poplatky, ale zatím většina vozidel pro rychlé DC nabíjení
používá japonsko-francouzské konektory CHAdeMO od společnosti
YAZAKI. "V současnosti v České republice iniciativa na budování
nabíjecích míst přešla z nadšenců na profesionály, zejména
energetické společnosti. Lídrem je pochopitelně velká elektrická
trojka ČEZ, E.ON a PRE. Ze začátku se tyto společnosti vůči sobě
vymezovaly, odlišovaly se ve svých strategiích i modelech. Nyní
však ve spolupráci s Asociací elektromobilového průmyslu probíhá
diskuse nad prosazováním zvýhodněného odběratelského tarifu pro
majitele elektromobilů a o možnostech roamingu (sdílení nabíjecích
karet) mezi nabíjecími místy jednotl ivých společností,"
konstatoval Marušinec.
Podle něho elektromobily již nyní mění myšlení řidičů. Ti již
vědí, že tato alternativa existuje a jsou připraveni na ni
reagovat. Češi mají schopnost rychleji akceptovat technologické
inovace, a proto zde nebude problém elektromobily prodávat.
Elektrická síť je již na první stovky tisíc elektromobilů
připravena. V ČR dosud platí obdoba Moorova zákona, každé dva roky
se prodá dvojnásobek. Ačkoli mnozí prosazují výstavbu nových
elektráren s odkazem na předpokládaný rozvoj elektromobility, ve
skutečnosti není požadavek na elektrickou energii nijak
závratný.
"Jeden milion elektromobilů bude v ČR nejdříve v roce 2035. Toto
množství bude ročně potřebovat pouze méně než pět procent
elektrické energie, která se u nás vyrobí dnes.
Tvrzení je založeno na těchto vstupech: V ČR se vyrobí a
spotřebuje kolem 87 TWh ročně, z toho se vyváží až 17 TWh. Průměrný
elektromobil najede 20 000?km ročně a jeho průměrná spotřeba bude
20 kWh/100?km (15 osobní, 30 nákladní). Pro milion elektromobilů
včetně nákladních a elektrobusů pak bude potřeba pouze 4 TWh
elektrické energie ročně, tj. méně než pět procent současné výroby.
Nebude tedy nutné stavět nové zdroje pro potřebu výkonu, ale spíše
pro snížení emisí z vyrobené energie. "Problém lokální potřeby
příkonu je však významnější. Mohou existovat lokality, kde tisíce
současně nabíjených elektromobilů mohou způsobovat problémy. Proto
se energetiky snaží prosazovat tarifní řízení pro elektromobily, a
to včetně wallboxů pro domácnosti, za jejichž použití nabízejí
levnější elektřinu," dodal Marušinec.
Zatímco v současné době jsou elektromobily prodejné pouze pro
malou část zákazníků, v budoucnosti mohou oslovit až 85 procent
uživatelů bez významnějšího technologického skoku. "Nadšení pro
elektromobily sice začalo u jednotlivců, ale přeneslo se v roce
2010 na energetiky, výrobce vozidel, a nyní se přidávají i tradiční
naftařské společnosti jako Benzina/PKN Orlen či Agip/Eni, které
vidí potenciál v nové komoditě, jež přiláká zákazníky do jejich
prodejen a restaurací. Tyto společnosti se připravují na inovace v
pohonu tak, aby se přeměnily z petrolejářských společností na
energetické, které poskytují motoristům také plyn a elektřinu,"
doplnil Marušinec.
Elektoromobilitu v praxi si mohou návštěvníci veletrhu užít i při
jízdě elektrobusem SOR EBN 10,5 českého výrobce SOR Libchavy, který
jezdí v areálu. Na využití v praxi jsme se zeptali obchodního
ředitele pana Jindřicha Chudého.
"Výrobu elektrobusů jsme začali testovat na základě jednání s DP
Ostrava v roce 2009 a dnes jsou v Ostravě už 4 tato vozidla v
běžném provozu a plánují se další dodávky. Většina komponentů
autobusu pochází z naší výroby v Libchavech, trakční systém pak od
francouzsko-české společnosti Cegelec. K hlavním výhodám těchto
vozidel pro městskou dopravu patří jejich bezemisní a tichý provoz.
V letošním roce naše elektrobusy testovala v reálném provozu
většina krajských měst. Uvidíme, zda i mimo Ostravu najdeme odbyt.
Je pravda, že pořizovací hodnota je proti klasickému naftovému
vozidlu vyšší, ale náklady na spotřebu, které se u naftové verze
pohybují kolem 15-16?Kč na km, jsou u ebusu jen na úrovni 2-2,50?Kč
na km. Celkově pak vychází při průměrné životnosti 8 let ebus již
ekonomicky výhodněji. S dnes používanými bateriemi se dojezdová
vzdálenost pohybuje od 160 až do 210 km na jedno nabití. A nabíjecí
systém umožňuje jak rychlonabíjení - cca 1 hodinu -, tak standardní
6-8hodin ové, které lze využít při delších přestávkách ve
vozovnách. Ve výrobě elektrobusů vidíme budoucnost zvláště pro
městskou dopravu, která by jejich zapojením přinesla jak snížení
hlukové hladiny ve městech, tak také přispěla k nižšímu emisnímu
znečištění. Náš e bus však můžete vidět i v Tatrách, kde slouží k
dopravě turistů v oblasti obcí Vysoké Tatry," odpověděl Jindřich
Chudý.
Autor: mop, Zdroj: Economia