5. 11. 2012
O miliardy korun na daních z prodeje zhruba 800
milionů litrů nafty přichází ročně český stát přesunem tankování
kamionů k lacinějším pumpám v zahraničí. Z toho přibližně polovinu
natankovali čeští dopravci v cizině a o druhou polovinu přišlo
Česko tím, že zahraniční dopravci omezili u nás tankování na
minimum. Těch 800 milionů litrů je přitom zhruba pětina celkové
roční spotřeby nafty v Česku.

Vyplývá to z údajů samotných firem a kartové společnosti
AS 24, přes jejíž karty nakupují kamiony naftu v Česku a po celé
Evropě. Čísla popisují situaci za poslední tři roky, zejména od
roku 2010, kdy stát zvedl spotřební daň o deset procent a ta
hodnotou necelých 11 korun z litru nafty převýšila průměr v
Evropské unii. Úměrně tomu zdražilo i palivo u čerpacích stanic,
nafta je u nás od té doby dražší než v okolních zemích - s výjimkou
Německa.
Odchod kamionů od českých pump dokládají i další čísla. V roce
2009 před zvýšením daně tankovalo v Česku 55 procent tuzemských
dopravců a 45 procent kupovalo naftu v cizině. Letos doma tankuje
jen 37 procent dopravců (v podstatě jen v rámci vnitrostátní
přepravy) a 63 procent v cizině.
Přestože stát daň z paliv zvýšil v očekávání vyšších daňových
příjmů, kleslo její celkové inkaso od roku 2009 do loňska o 1,5
miliardy korun na necelých 81 miliard. "Jde jednoznačně o důsledek
vyšší daně. Stát se úbytkem tankování u českých pump připravil o
miliardy," říká ředitel českého a slovenského zastoupení AS 24
Josef Paumer.
"Naši řidiči mají za hranicemi přesně určená místa s nejvýhodnější
cenou. Nikdo jim nebrání tankovat jinde, ale rozdíl v ceně by pak
museli doplatit ze svého," říká spolumajitel dopravní firmy M+L
Logistik Josef Melzer. Společnost má 150 kamionů, které měsíčně
tankují 350 tisíc litrů nafty. Z toho 65 procent v cizině (v roce
2009 v cizině tankovaly 35 procent nafty). Kdyby toto množství
nakoupila firma u nás, zaplatila by z toho státu ročně 30 milionů
korun na spotřební dani (další miliony na DPH). Ty nyní odevzdává
zahraničním pumpám. O peníze tím přicházejí i zdejší čerpací
stanice. "To, že kamiony teď tankují víc za hranicemi, pociťují u
nás nepříjemně hlavně stanice, které leží na dálnicích a
tranzitních trasách. Je to boj o každého zákazníka, který je
ochoten tady ještě tankovat," uvedl Václav Loula, expert České
asociace petrolejářského průmyslu, která sdružuje největší firmy,
jako je Benzina, Shell nebo OMV.
Česko má přitom výhodné podmínky k tomu, aby dopravce ke zdejším
pumpám znovu přilákalo. Republikou totiž projíždí stále víc kamionů
- výběr mýtného vzrostl letos zatím o 400 milionů, tedy o sedm
procent, na 6,5 miliardy korun. Praha zároveň patří mezi největší
dopravní křižovatky v Evropě. K tomu, aby kamiony jen neprojížděly,
vrátily se zas k českým pumpám a vyšší spotřeba pak obrátila daňové
inkaso státu do plusu, tak stačí podle ekonomů Aleše Roda a
Miroslava Ševčíka z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, aby stát
snížil spotřební daň alespoň o 1,8 koruny. Jejich rozsáhlá a
nedávno aktualizovaná analýza vychází z podkladů od pumpařů,
provozovatelů tankovacích karet, celní správy, vývoje kurzů koruny
a dalších statistik.
Ministerstvo financí tuto kalkulaci měsíce odmítalo. "Jestli něco
nehrozí nepřímým daním, tak je to jejich snižování," říkal před
časem ministr Miroslav Kalousek. Dnes jeho náměstek Ladislav Minčič
nadále varuje, že nižší daň nemusí automaticky znamenat stejné
zlevnění nafty u pump, vyšší prodeje, a tedy ani lepší výběr daní.
Nicméně vláda se však podle Minčiče bude situací ještě znovu
zabývat.
Česko a nafta
37 PROCENT nafty pro své kamiony tankují letos
čeští dopravci u českých pump. V roce 2009 to bylo 55 %.
10,95 KORUNY je spotřební daň z jednoho
litru nafty v Česku. Sousední země s výjimkou Německa vybírají
spotřební daň nižší, Česko je nad průměrem Evropské unie.
37 KORUN stojí dnes u pump litr nafty
(dopravce vyjde po slevách a odpočtu DPH až o 7 Kč laciněji).
Sousední země s výjimkou Německa mají naftu levnější.
Kam češi přesunuli tankování
Země Nárůst 2009-11 (%)
1.
Polsko
332
2.
Slovensko
327
3.
Slovinsko
265
4. Lucembursko 259
5. Rakousko
141
6. Nizozemsko
67
7.
Belgie
51
8. Španělsko
30
Autor: Miroslav Petr, Zdroj: Economia