20. 12. 2012
Blíží se konec roku 2012 a ani měsíc před účinností
chystané novely zákona o dani z přidané hodnoty není jasné,
jaká sazba daně bude schválena k 1. lednu 2013. Novela by však
měla přinést i další dlouho očekávané změny, které by měly mít vliv
na boj s daňovými úniky.
Daňové úniky u DPH
Daňové úniky u daně z přidané hodnoty jsou věčným tématem,
které nutí zákonodárce reagovat na trend v této části
ekonomiky. Jsou to právě pohonné hmoty, které v minulosti
přinesly úpravy zákonů, a je tomu tak i nyní. Jednalo se např. o
ručení za nezaplacenou daň, (neúspěšný) návrh na zavedení přenesené
daňové povinnosti, úprava v možnosti uplatnění nároku daně na
vstupu (od okamžiku, kdy má kupující doklad od dodavatele) aj. Přes
tyto změny se princip podvodů nemění. Při dodání zboží
z jiného členského státu Evropské unie nezaplatí (nepřizná)
první subjekt v řetězci zdanitelného plnění v tuzemsku. Úhradu
z plnění pak pomocí různých bankovních účtů v tuzemsku
vyvádí mimo společnost. Po konci zdaňovacího období v lepším
případě vyplní daňové přiznání, ale oznámí správci daně, že na
zaplacení nemá dostatek finančních prostředků. V horším
případě se společnost stane zcela nekontaktní a zcela nemajetnou a
peníze někde zmizí. V obou případech je to pro státní rozpočet
katastrofa vyjádřena v částce 5-8 mld. Kč.
§96 Povinný registrační údaj
Dle této úpravy budou muset všichni plátci povinně zveřejňovat
své bankovní účty. Jedná se o reakci na vyvádění peněz ze
společností přes různá inkasní místa, na které správci daně nemohli
dosáhnout. Zpřísnilo se tak již účinné opatření u §109, kdy
příjemce zdanitelného plnění (kupující) ručil za nezaplacenou daň
v případě, že uhradil platbu na účet mimo tuzemsko.
§99 Zdaňovací období
Od 1. ledna 2013 by měli mít všichni nově registrovaní plátci
povinné měsíční zdaňovací období. Přestože čtvrtletní období nebylo
zrušeno, zpřísní se přechod z měsíčního na čtvrtletní období.
Pokud plátce nebude nespolehlivým plátcem, zůstává podmínka
nepřekročení obratu za předchozí kalendářní rok
10 000 000 Kč (§99 odst. 1 písm. a). Změnu je nutné
nahlásit správci daně nejpozději do konce měsíce ledna příslušného
kalendářního roku. Nelze ji však provést v roce, kdy byl
plátce registrován a ani v roce následujícím. V praxi to
znamená: Registruje-li se nově plátce k 1. lednu 2013, může o
změnu požádat nejdříve 1. ledna 2015. Proto, aby byl režim platby
DPH změněn již pro rok 2015, musí podat žádost nejpozději do 31.
ledna 2015.
Jak se to může projevit (nejen) na trhu s pohonnými
hmotami?
Všechny fyzické a právnické osoby, u kterých je riziko
překročení sledovaného obratu pro registraci 1 000 000
Kč, se možná budou registrovat k platbě daně z přidané
hodnoty. Výhled do roku 2015 by měl přinést snížení obratu pro
registraci na 750 000 Kč. Pro splnění podmínky povinné
registrace (mimo překročení limitu) jim postačí přijmout mj. službu
v jiném členském státě, např. si nechají umýt firemní vozidlo
na Slovensku. Stanou se tak čtvrtletními plátci, registrují-li se
do konce roku 2012.
Na místě je i předpoklad, že podvodníci s DPH budou kupovat
již fungující společnosti, které jsou čtvrtletními plátci.
V zákoně proto postrádám ustanovení, které by se dotýkalo i
převodů vlastnických práv. Řešení by mohlo znít: "Dojde-li ke změně
(přechodu) vlastnických práv ve společnosti, příp. ke změně na
pozici jednatelů nebo společníků, nechť je na takovou společnost
pohlíženo jako na nově vznikající s povinným měsíčním
zdaňovacím obdobím.
Další prostor pro využití (zneužití) podvodné společnosti ve
čtvrtletním období je založit společnost v roce 2013. Během
následujících dvou let ji nechat tzv. spící a probudit ji
v roce 2015. Aby společnost nepřišla o registraci k DPH a
nebyla vymazána z obchodního rejstříku, stačí jednou za rok
mimo přijetí služby nakoupit alkoholický nápoj podléhající
spotřební dani v jiném členském státě a tento prodat
v tuzemsku. O registraci přijít nemůže a v roce 2015
požádá o čtvrtletní období a "probudí se k životu".
Rychlejší variantou je koupit již fungující společnost (ready made
company). Za úpravu by tak mohl stát i registr distributorů.
Přibližně 70 % registrovaných distributorů jsou kvartální plátci.
Lze vyslovit hypotézu, že průměrný distributor prodá nejméně 12
cisteren/rok, čímž překročí limit pro povinné měsíční období
(10 000 000 Kč). Je-li tomu tak a má-li stát snahu
zjednodušovat podnikání, mohla by vzniknout povinnost měsíčního
plátce při registraci distributorem automaticky. Je to však jen
kontroverzní řešení odporující zákonu o dani z přidané
hodnoty. Dalším vítaným opatřením je zpřísnění podmínek zápisu
v registru distributorů. Pokud bude úspěšně prosazeno, mohli
by být z registru vymazáni distributoři, kteří za určitou dobu
neprodali žádné pohonné hmoty. Oživení spícího distributora by tak
bylo ztíženo.
§106a Nespolehlivý plátce a §109 Ručení příjemce
zdanitelného plnění
Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se
ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je
nespolehlivým plátcem (§106a odst. 1). Na jeho žádost může správce
daně rozhodnout, že již není nespolehlivým plátcem. Platí to však
v případě, že po dobu 1 roku závažným způsobem neporušuje své
povinnosti.
Informace o tom, zda společnost je/není nespolehlivým plátcem,
bude zveřejněna dálkovým přístupem nejspíše na stránkách
MFČR.
Návaznost je u §109 Ručení příjemce zdanitelného plnění (dříve též
"Ručení za nezaplacenou daň"). Nově zavádí v odst. 3 ustanovení,
podle kterého příjemce ručí za nezaplacenou daň z plnění
s uveřejněnou osobou jako "nespolehlivý plátce". Odst. 4
přenáší ručení také na plátce, který pořídí pohonné hmoty od
neregistrovaného distributora.
§108a Ručení oprávněného příjemce
Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň
přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných
výrobků z jiného členského státu, ručí za nezaplacenou daň z
dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila
z jiného členského státu, ledaže prokáže, že přijal veškerá
opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že
daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena (§108
odst.1).
Ověření obchodních partnerů
Ověření obchodních partnerů má oporu v judikatuře Nejvyššího
správního soudu České republiky např. v kauze L. Ž. a
Finančního ředitelství v Hradci Králové 9 Afs 61/2010. "Pro
podnikatele to znamená věnovat zvýšenou pozornost interním
kontrolním mechanismům, aby v případě odhalení podvodného jednání
nevznikly pochybnosti, že o podvodu věděli či se zřetelem ke všem
okolnostem vědět mohli. Je totiž věcí podnikatelského subjektu, aby
v zájmu minimalizace podnikatelského rizika přizpůsobil svou
obchodní činnost konkrétním podmínkám a při sjednávání obchodních
kontraktů (zvláště se značným finančním dopadem) se v rámci
možností snažil dbát na bezproblémovost svých obchodních partnerů."
Přestože existuje také judikatura Evropského soudního dvora (např.
kauza Optigen), která chrání dobrou víru příjemců zdanitelného
plnění (kupujících), tlak na ověření obchodních partnerů je
veliký.
Blýská se na lepší časy?
Snahou všech zainteresovaných stran je vytlačit daňové úniky
z trhu s pohonnými hmotami. Nástroje, které k tomu
jsou nebo mají být použity, mohou vzbuzovat u některých skupin
rozruch. Ačkoliv některá řešení přijímají poctivé společnosti se
sebezapřením až nevolí, doufejme, že je předložená úprava
zákona o dani z přidané hodnoty (v rámci našeho členství
v Evropské unii, které komplikuje razantnější úpravy) krokem
správným směrem.
Ing. et Ing. Pavel Semerád
je pracovníkem Ústavu účetnictví a daní Provozně ekonomické
fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Při zpracování disertační
práce řeší problematiku daňových úniků u DPH a spotřební daně u
pohonných hmot. Dlouhodobě pracuje na metodice stanovení obvyklé
ceny PHM a na zlepšení stávajících (nejen) zákonných opatření
používaných v boji proti hospodářské trestné činnosti.
pavel.semerad@mendelu.cz
Autor: Pavel Semerád, Zdroj: PETROLmedia