DPH v roce 2013: nejistota, změny, očekávání

Blíží se konec roku 2012 a ani měsíc před účinností chystané novely zákona o dani z přidané hodnoty není jasné, jaká sazba daně bude schválena k 1. lednu 2013. Novela by však měla přinést i další dlouho očekávané změny, které by měly mít vliv na boj s daňovými úniky.

Daňové úniky u DPH

Daňové úniky u daně z přidané hodnoty jsou věčným tématem, které nutí zákonodárce reagovat na trend v této části ekonomiky. Jsou to právě pohonné hmoty, které v minulosti přinesly úpravy zákonů, a je tomu tak i nyní. Jednalo se např. o ručení za nezaplacenou daň, (neúspěšný) návrh na zavedení přenesené daňové povinnosti, úprava v možnosti uplatnění nároku daně na vstupu (od okamžiku, kdy má kupující doklad od dodavatele) aj. Přes tyto změny se princip podvodů nemění. Při dodání zboží z jiného členského státu Evropské unie nezaplatí (nepřizná) první subjekt v řetězci zdanitelného plnění v tuzemsku. Úhradu z plnění pak pomocí různých bankovních účtů v tuzemsku vyvádí mimo společnost. Po konci zdaňovacího období v lepším případě vyplní daňové přiznání, ale oznámí správci daně, že na zaplacení nemá dostatek finančních prostředků. V horším případě se společnost stane zcela nekontaktní a zcela nemajetnou a peníze někde zmizí. V obou případech je to pro státní rozpočet katastrofa vyjádřena v částce 5-8 mld. Kč.

§96 Povinný registrační údaj

Dle této úpravy budou muset všichni plátci povinně zveřejňovat své bankovní účty. Jedná se o reakci na vyvádění peněz ze společností přes různá inkasní místa, na které správci daně nemohli dosáhnout. Zpřísnilo se tak již účinné opatření u §109, kdy příjemce zdanitelného plnění (kupující) ručil za nezaplacenou daň v případě, že uhradil platbu na účet mimo tuzemsko.

§99 Zdaňovací období

Od 1. ledna 2013 by měli mít všichni nově registrovaní plátci povinné měsíční zdaňovací období. Přestože čtvrtletní období nebylo zrušeno, zpřísní se přechod z měsíčního na čtvrtletní období. Pokud plátce nebude nespolehlivým plátcem, zůstává podmínka nepřekročení obratu za předchozí kalendářní rok 10 000 000 Kč (§99 odst. 1 písm. a). Změnu je nutné nahlásit správci daně nejpozději do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. Nelze ji však provést v roce, kdy byl plátce registrován a ani v roce následujícím. V praxi to znamená: Registruje-li se nově plátce k 1. lednu 2013, může o změnu požádat nejdříve 1. ledna 2015. Proto, aby byl režim platby DPH změněn již pro rok 2015, musí podat žádost nejpozději do 31. ledna 2015.

Jak se to může projevit (nejen) na trhu s pohonnými hmotami?

Všechny fyzické a právnické osoby, u kterých je riziko překročení sledovaného obratu pro registraci 1 000 000 Kč, se možná budou registrovat k platbě daně z přidané hodnoty. Výhled do roku 2015 by měl přinést snížení obratu pro registraci na 750 000 Kč. Pro splnění podmínky povinné registrace (mimo překročení limitu) jim postačí přijmout mj. službu v jiném členském státě, např. si nechají umýt firemní vozidlo na Slovensku. Stanou se tak čtvrtletními plátci, registrují-li se do konce roku 2012.
Na místě je i předpoklad, že podvodníci s DPH budou kupovat již fungující společnosti, které jsou čtvrtletními plátci. V zákoně proto postrádám ustanovení, které by se dotýkalo i převodů vlastnických práv. Řešení by mohlo znít: "Dojde-li ke změně (přechodu) vlastnických práv ve společnosti, příp. ke změně na pozici jednatelů nebo společníků, nechť je na takovou společnost pohlíženo jako na nově vznikající s povinným měsíčním zdaňovacím obdobím.
Další prostor pro využití (zneužití) podvodné společnosti ve čtvrtletním období je založit společnost v roce 2013. Během následujících dvou let ji nechat tzv. spící a probudit ji v roce 2015. Aby společnost nepřišla o registraci k DPH a nebyla vymazána z obchodního rejstříku, stačí jednou za rok mimo přijetí služby nakoupit alkoholický nápoj podléhající spotřební dani v jiném členském státě a tento prodat v tuzemsku. O registraci přijít nemůže a v roce 2015 požádá o čtvrtletní období a "probudí se k životu".
Rychlejší variantou je koupit již fungující společnost (ready made company). Za úpravu by tak mohl stát i registr distributorů. Přibližně 70 % registrovaných distributorů jsou kvartální plátci. Lze vyslovit hypotézu, že průměrný distributor prodá nejméně 12 cisteren/rok, čímž překročí limit pro povinné měsíční období (10 000 000 Kč). Je-li tomu tak a má-li stát snahu zjednodušovat podnikání, mohla by vzniknout povinnost měsíčního plátce při registraci distributorem automaticky. Je to však jen kontroverzní řešení odporující zákonu o dani z přidané hodnoty. Dalším vítaným opatřením je zpřísnění podmínek zápisu v registru distributorů. Pokud bude úspěšně prosazeno, mohli by být z registru vymazáni distributoři, kteří za určitou dobu neprodali žádné pohonné hmoty. Oživení spícího distributora by tak bylo ztíženo.

§106a Nespolehlivý plátce a §109 Ručení příjemce zdanitelného plnění

Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem (§106a odst. 1). Na jeho žádost může správce daně rozhodnout, že již není nespolehlivým plátcem. Platí to však v případě, že po dobu 1 roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti.
Informace o tom, zda společnost je/není nespolehlivým plátcem, bude zveřejněna dálkovým přístupem nejspíše na stránkách MFČR.
Návaznost je u §109 Ručení příjemce zdanitelného plnění (dříve též "Ručení za nezaplacenou daň"). Nově zavádí v odst. 3 ustanovení, podle kterého příjemce ručí za nezaplacenou daň z plnění s uveřejněnou osobou jako "nespolehlivý plátce". Odst. 4 přenáší ručení také na plátce, který pořídí pohonné hmoty od neregistrovaného distributora.

§108a Ručení oprávněného příjemce

Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu, ručí za nezaplacenou daň z dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu, ledaže prokáže, že přijal veškerá opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena (§108 odst.1).

Ověření obchodních partnerů

Ověření obchodních partnerů má oporu v judikatuře Nejvyššího správního soudu České republiky např. v kauze L. Ž. a Finančního ředitelství v Hradci Králové 9 Afs 61/2010. "Pro podnikatele to znamená věnovat zvýšenou pozornost interním kontrolním mechanismům, aby v případě odhalení podvodného jednání nevznikly pochybnosti, že o podvodu věděli či se zřetelem ke všem okolnostem vědět mohli. Je totiž věcí podnikatelského subjektu, aby v zájmu minimalizace podnikatelského rizika přizpůsobil svou obchodní činnost konkrétním podmínkám a při sjednávání obchodních kontraktů (zvláště se značným finančním dopadem) se v rámci možností snažil dbát na bezproblémovost svých obchodních partnerů." Přestože existuje také judikatura Evropského soudního dvora (např. kauza Optigen), která chrání dobrou víru příjemců zdanitelného plnění (kupujících), tlak na ověření obchodních partnerů je veliký.

Blýská se na lepší časy?

Snahou všech zainteresovaných stran je vytlačit daňové úniky z trhu s pohonnými hmotami. Nástroje, které k tomu jsou nebo mají být použity, mohou vzbuzovat u některých skupin rozruch. Ačkoliv některá řešení přijímají poctivé společnosti se sebezapřením až nevolí, doufejme, že je předložená úprava zákona o dani z přidané hodnoty (v rámci našeho členství v Evropské unii, které komplikuje razantnější úpravy) krokem správným směrem.

Ing. et Ing. Pavel Semerád
je pracovníkem Ústavu účetnictví a daní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Při zpracování disertační práce řeší problematiku daňových úniků u DPH a spotřební daně u pohonných hmot. Dlouhodobě pracuje na metodice stanovení obvyklé ceny PHM a na zlepšení stávajících (nejen) zákonných opatření používaných v boji proti hospodářské trestné činnosti. pavel.semerad@mendelu.cz