Existuje recept na eliminaci daňových ztrát z obchodu s pohonnými hmotami?

Obecně uznávaný odhad daňové ztráty z prodeje PHM za kalendářní rok je cca 8 miliard korun. Vyjádříme-li tuto částku procentem ve vztahu k celkovému objemu státního rozpočtu, je to velmi malé číslo. Avšak je to také rozpočtové určení daní pro víc jak 200 měst a obcí s cca 6000 až 6500 obyvateli. Je to opravdu tak málo...?

Je 8 miliard ztrát opravdu konečné číslo?

Výše uvedený odhad daňové ztráty je číslem minimálním a váže se k dovozům pohonných hmot z legálních zdrojů, tedy z rafinerií či oficiálních překladišť. Jde tedy o registrované obchodní transakce. Zasvěcené prameny uvádějí, že ono vyčíslení se váže pouze k daňovým ztrátám z nezaplacené daně z přidané hodnoty. Jak vysoké ztráty se však váží ke všem formám nelegálních dovozů, kde není odvedena navíc ani spotřební daň, se můžeme pouze dohadovat. Zde neexistuje žádný reálný základ pro kvalifikovaný odhad škody. Popisovat praktiky podvodníků je v tomto odborném časopise zbytečné.

Pohled odjinud

Při řešení problému je na místě pohled na problematiku daňových ztrát z dovozu PHM z jiného úhlu, z pohledu zcela mimo petrolejářský obor. Jde o pohled, který na kriminalitu nenahlíží pouze jako na existující realitu, ale přistupuje k ní jako k předmětu zkoumání a blíže se jí zaobírá. Každou trestnou činnost lze popsat, stanovit její strukturu a formy páchání, popsat současný stav a odhadnout vývojové tendence - pohled kriminální fenomenologie. Druhou částí pohledu je stanovení rizikových faktorů a příčin kriminality, tedy okolností, které protiprávní činnost usnadňují - pohled kriminální etiologie. Dalším pohledem může být pohled viktimologický - pohled na oběť trestného činu. To vše může napovědět co dělat, aby trestná činnost nebyla pokud možno páchána v tak velikém rozsahu, jaká opatření zavést, aby byla účinná, jak odradit potenciálního pachatele, jak nastavit systém kontroly.

Trestněprávní rizika

Že se jedná o vysoce nebezpečnou trestnou činnost, jejímž motivačním pohonem je hmotný zisk značného rozsahu, je všem jasné. Jednání osob je trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu § 240 zákona č. 40/2009 Sb., případně může jít o neplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243) či jiné trestné činy. Pachatelé plánované trestné činnosti takřka vždy posuzují riziko svého odhalení nebo reálné možnosti svého potrestání, zvažují, zda mohou být při páchání trestného činu chyceni.

Nastavená hospodářská pravidla pro dovoz pohonných hmot jsou však velmi mírná, až "přátelská" a trestnou činnost do jisté míry umožňují. Osoby stojící za těmito daňovými úniky dobře vědí, že míra rizika není vysoká. Tuto skutečnost nelze přičítat pouze České republice, ale bohužel i některým opatřením orgánů EU. Žádná opatření nedokážou konkrétní formu trestné činnosti zcela potlačit. Taková představa je nereálná a hledání takové cesty je slepou uličkou. Stát však musí k regulaci situace najít a přijmout razantní opatření. Daňovou ztrátu je dnes možné označit za tak vysokou, že poškozuje významný finanční zájem České republiky.

Co vše by měla analýza obsahovat

Chceme-li podstatným způsobem omezit jakékoliv protiprávní jednání, např. daňové úniky, musíme nejprve shromáždit všechny alespoň částečně relevantní informace o konkrétním problému. Vzhledem k tomu, že se jedná o hospodářskou kriminalitu, je na rozdíl od obecné kriminality situace přehlednější a výstupy jasnější. Hospodářský systém a jeho fungování je založeno zejména na kvalitě právních norem. Formy a způsoby páchání trestné činnosti jsou známé. Je i známé, které okolnosti usnadňují nebo umožňují páchání daňových úniků spojených s dovozem pohonných hmot, včetně způsobů obcházení právních předpisů. Jsou známé kontrolní mechanismy a míra jejich využití. Stejně tak jsou známy reálné možnosti trestního práva, zejména v otázce dokazovacích mechanismů. Velmi zajímavé může být vyhodnocení procesu motivačního rozhodování pachatelů, ale i vedlejších osob. Motivací bývá převážně vysoký dlouhodobý zisk, motivací může být i vytvoření kapitálu na jinou, tentokrát legální činnost. Motivem může být splacení dluhů, půjček, zvyšování rodinného standardu, může jít i o problém pouhého obchodního přežití při momentálním propadu tržeb.

Je řešení jednoduché, nebo ne?

Nastíněné základní proměnné, postup analýzy stavu a následné navržení účinných řešení může vypadat poměrně jednoduše. Samozřejmě jednoduché by to bylo za předpokladu, kdy by byla ČR samostatným obchodním územím se samostatným celním režimem. Za této situace by nastavení represivních a kontrolních mechanismů k zamezení daňových úniků bylo poměrně jednoduché.

Volný pohyb osob, služeb a zboží v rámci Evropské unie přináší nesporně mnoho výhod. Bohužel má i své stinné stránky. Komplexní řešení výše zmíněných otázek daňových úniků bohužel není vázáno pouze na zavedení opatření právních, jako je například možnost definovat speciální skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně, poplatku nebo jiné podobné dávky či definovat úplně novou samostatnou skutkovou podstatu trestného činu v hlavě VI trestního zákoníku, která upravuje hospodářské trestné činy. V rámci řešení bude nutné upravit některé daňové předpisy, zavést přísnější podmínky pro dopravce a obchodníky s pohonnými hmotami. Tedy vymezit jednoznačně podmínky, které musí v čase splňovat obchodní společnost, aby obdržela licenci na dovoz nebo obchodování s pohonnými hmotami, včetně povinnosti zavedení technologických bezpečnostních prvků určených k evidenci pohybu pohonných hmot. Zvážit zavedení přísné kontroly a využívání zajišťovacího institutu, včetně zvýšení pravomocí, zejména celní správy. Zcela jistě by mělo být ve hře i mírné snížení daňové zátěže na PHM. To vše pouze v mezích zákona, tedy právního pořádku ČR. Musíme však počítat s tou okolností, že při možnostech řešení se bude nutné vypořádat s omezením ze strany EU, případně bude nutné vyjednat souhlas s navrhovanými opatřeními u příslušných orgánů EU.    

Investovat v době krize?

Každý, kdo chce snížit bezpečnostní rizika nebo ztráty, které vznikají trestnou činností, musí do zamezení těchto rizik nebo ztrát investovat. Kdo přiměřeným způsobem neinvestuje, pouze sčítá ztráty. Neinvestuje-li rodina, je to pouze její problém. Neinvestuje-li obchodní společnost, může to být nejen její problém, ale i problém jejích subdodavatelů. Neinvestuje-li stát, je to problém všech jeho občanů. V případě, kdy řešíme bezpečnostní rizika, je výše investic závislá na odborném pohledu, který by měl říci, jaká výše investic je nutná a jaká je již nadbytečná. Při vysokých ztrátách jsou jistě zcela na místě i vyšší investice, které tyto ztráty do budoucna pomohou eliminovat.

Mgr. Bc. Vladimír Oliberius

Mgr. Vladimír Oliberius

Narozen 1964. Vystudoval dva obory VŠ na Policejní akademii, a to obor bezpečnostní služby a později kriminalistika a policejní management. Má dlouholetou bezpečnostní praxi. Svoji odbornou činnost směřuje na studování forem, struktury, stavu a vývojových tendencí kriminality, kriminogenních faktorů a příčin vzniku kriminality. Poznatky tohoto vědního oboru pak aplikuje zejména v oboru fyzické bezpečnosti se zaměřením na situační a technickou prevenci. V roce 2006 byl jmenován znalcem v oborech "technická a jiná bezpečnost osob a majetku" a dále "bezpečnost měst, obcí a městských částí". Od roku 2009 pravidelně publikuje v magazínu PETROL a je členem odborných poradců redakce.