Íránu kvůli embargu EU prudce klesl vývoz ropy

Na Írán těžce doléhá embargo, které na dovoz jeho ropy od 1. července uvalila Evropská unie. Chce tak spolu se Spojenými státy přimět Teherán, aby upustil od svého jaderného programu.

Íránské dodávky ropy na světový trh od vyhlášení sankcí klesly o více než polovinu na 1,1 milionu barelů denně. Teherán tak každých 24 hodin přichází o 133 milionů dolarů. Za celý rok to dělá 48 miliard dolarů, což odpovídá více než desetině íránského HDP. Uvedený propočet, který zveřejnila agentura Bloomberg s odkazem na analytiky, vychází z předpokladu, že barel těžké íránské ropy určené pro asijský trh bude letos v průměru stát 110,60 dolaru.
Produkce ropy v Íránu, spravujícím čtvrté nejvyšší zásoby této suroviny na světě, minulý měsíc spadla o 9,5 procenta na 2,86 milionu barelů, nejníž od února 1990, vyplývá ze statistik ropného kartelu OPEC. Loňský průměr činí 3,6 milionu.
Írán tak v těžebním žebříčku ropného kartelu OPEC klesl ze druhého místa, jež mu patřilo od května roku 2000, na místo třetí. Na druhé příčce - hned za Saúdskou Arábií - ho vystřídal Irák.

Došlo na tankery i banky

Spojené státy a Evropská unie "zablokovaly" také byznys ústavům pojišťujícím ropné tankery. Skoro všechna tato plavidla (95 procent světové flotily) se pojišťují u členů londýnské International Group of P&I Clubs. Írán přitom nemá dostatek vlastních tankerů, aby mohl dodávat dostatečné množství ropy na asijské trhy, které jsou pro něj klíčové. V prvé řadě je to Čína, která od samotného počátku s embargem na dovoz íránské ropy nesouhlasí a nadále ji odebírá. Stejně tak Indie. Bez íránské ropy by se neobešlo ani Japonsko, zvláště po odstavení tamních jaderných elektráren.

USA rozšiřují sankce

Sankce se netýkají jenom dovozu íránské ropy. Prezident Barack Obama od tohoto měsíce rozšířil sankce i na ty firmy, které budou z Íránu dovážet petrochemické produkty, technicky či jinak podporovat státní společnost National Iranian Oil nebo Teheránu umožní nákup americké měny a zlata.
Ústavy z kterékoli země, které zákaz poruší, budou jednoduše "odstřihnuty" od amerického finančního systému. Podle washingtonského ministerstva financí se to již stalo například čínské Bank of Kunlun nebo irácké Elaf Islamic Bank, které íránským firmám zprostředkovaly obchodní transakce za miliony dolarů.
Západní země uvalily tvrdé restrikce také na dodávky zařízení a technologií. Íránu to přinejmenším výrazně komplikuje modernizaci ropných rafinerií či těžbu zemního plynu. Jeho zásoby jsou druhé největší na světě, hned po Rusku.
"Írán nemá dostatek zkušeností a expertů, aby mohl stavět například kapacity na zkapalňování plynu, což je nezbytná podmínka pro zvýšení jeho vývozu," podotýká podle agentury Bloomberg Robin Mills z poradenské firmy Manaar Energy Consulting sídlící v Dubaji.

Hospodářský útlum a drahota

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád krátce po uvalení embarga prohlásil, že jde o nejtvrdší sankce, jakým kdy musela jeho země čelit. Export ropy představuje zhruba polovinu rozpočtových příjmů Teheránu. Prudký pokles ropného vývozu proto bude mít na ekonomiku 77milionové země neblahý dopad.
Íránský rijál letos vůči dolaru ztratil přibližně třetinu hodnoty. Citelně zdražily základní potraviny a meziroční tempo inflace zrychlilo na více než 22 procent. Mezinárodní měnový fond zemi letos předpovídá hospodářský růst jenom o 0,4 procenta ve srovnání s loňskými dvěma procenty.