20. 12. 2012
Výběr daní v Česku mají na starosti finanční úřady,
které jsou podřízené celkem osmi finančním ředitelstvím
v největších krajských městech a Praze. Všechny je pak
zastřešuje pražské generální finanční ředitelství. S jeho
generálním ředitelem ing. Janem Knížkem jsme si povídali o problému
daňových úniků při obchodování s pohonnými hmotami.
Na trhu s pohonnými hmotami je alarmující situace
s podvody prostřednictvím neplacení DPH. Jaká je role
Generálního finančního ředitelství v boji proti daňovým
únikům?
My jsme vlastně jedni z iniciátorů boje proti daňovým únikům.
Většina legislativních návrhů, které jsou zpracovány v novele
zákona o DPH, vychází z našich podnětů.
Máte vlastní odhad, jaké jsou roční daňové úniky u
pohonných hmot?
Myslíme si, že je to pět až osm miliard ročně. Můžete argumentovat
tím, že někdo to spočítal na devět a já to neumím vyvrátit. Tohle
jsou naše odhady.
Daňové úniky vznikají tak, že firma zařazená do řetězce
neodvede daň, protože například zkrachuje…
To je právě ten únik. Každopádně se jedná o peníze, které se měly
objevit ve státní kase formou daně z přidané hodnoty, ale
nejsou tam. Existuje několik variant, jak se takový únik dělá.
Firma záměrně zkrachuje, protože ji vede bílý kůň, kterému je úplně
jedno, jaké to bude mít následky. Zde je na první pohled zřejmé, že
ji vede někdo v pozadí. Druhou variantou je, že firma pošle peníze
do zahraničí, kde má smluvní pohledávku a na základě toho
zkrachuje. A pak jsou firmy nebo spíše jednotlivci, kteří se tváří
jako obchodníci, ale k dani se dokonce nezaregistrují vůbec a
zkusí načerno převést třeba pět cisteren a pohonné hmoty prodat
přes spřátelené čerpací stanice. A modifikací uvedených příkladů je
daleko více.
Jaká je struktura těchto organizací. Jsou firmy
podezřelé z daňových úniků napojené také na
zahraničí?
Jsou tam zastoupené všechny skupiny. Já úplně přesně neumím říci,
z kolika procent. Současně se v tom pohybují zahraniční
občané i české firmy. Možná je to dokonce půl na půl.
Víte, kolik pohonných hmot se pohybuje ze států, které
jsou v Schengenském prostoru, přes naše
hranice?
V zásadě víme, protože se o to zajímáme. Byly doby, kdy jsme
sice poukazovali na problém s daňovými úniky u DPH
z pohonných hmot, ale sousední státy se tvářily, že ho
neznají, že je to české specifikum. V okamžiku, kdy sousedé
konečně zjistili, že jsou na tom stejně, začali mít najednou
enormní zájem spolupracovat. Dnes jsme ve fázi, kdy problémy
připouští Slovensko, souvislosti si začínají uvědomovat v Rakousku
a velice úzce spolupracujeme také s Německem. Záleží na tom,
se kterou složkou spolupracujete, ne vždy to musí být berní
úřad. Na německé straně komunikujeme hlavně s celní správou, na
rakouské straně kromě berní správy je to i jejich tzv. finanční
stráž. Na Slovensku je to daňová správa a navíc i speciální
jednotka pro boj s úniky, které říkají daňová "Kobra".
Ale k vaší otázce: Myslíme si, že to dělá 60 milionů litrů
měsíčně. Tohle číslo nepředstavuje celkový dovoz, ale látky, o
kterých si myslíme, že jsou k nám dováženy s úmyslem, aby
nemusely být zdaněny. Z tohoto čísla dedukujeme i celkový
daňový únik.
Spolupracují s vámi i velké ropné firmy jako Shell
nebo BP, které provozují zahraniční sklady, odkud se pohonné hmoty
k nám vozí?
Nechci být konkrétní, ale velké firmy můžeme z pohledu výběru daní
označit za slušné hráče na trhu, kteří jsou vůči daňové správě
vstřícní. V současné době se připravuje několik legislativních
opatření, které by měly zásadně zkomplikovat činnost daňových
podvodníků. Co podle vás například přinese změna kvalifikace
zodpovědné osoby z živnosti volné na vázanou? V tuto
chvíli jsme v režimu živnosti volné, což znamená, že každý bez
jakéhokoliv vzdělání či kvalifikace k obchodu si zaregistruje
nákup zboží za účelem dalšího prodeje a může vesele obchodovat
s pohonnými hmotami. A to je špatně. Aby člověk mohl
obchodovat s pohonnými hmotami, musí prokázat jistou
způsobilost. Budou proto stanoveny podmínky, za kterých mu licence
na obchodování s pohonnými hmotami bude vydána. Je to
zpřísnění, ale máme za to, že obchodovat s pohonnými hmotami
je něco jiného než prodávat třeba ponožky.
Co očekáváte od snížení lhůty pro odvod DPH ze tří na
jeden měsíc?
V tuto chvíli zákon o DPH předjímá, že když se registrujete
k dani, tak jste automaticky kvartální plátce. Teprve po
splnění určitého obratu se stáváte plátci měsíčními. Speciálně tyto
firmy mají obrat takový, aby byly kvartálními plátci. Když si to
představíte v reálném čase, tak tři měsíce obchodujete, a
teprve koncem čtvrtého měsíce byste měl podat daňové přiznání. Tak
máte skoro čtyři měsíce na to, abyste obchod nějak zašantročil a
berňáku ho nepřiznal nebo klidně přiznal s tím, že nemáte
peníze, protože v mezidobí se stalo to a to. Když to vhodně
zkombinujete, tak je to v zásadě nepostižitelné. Proto chceme
zkrátit dobu, za kterou je možné podvod připravit. Každý nový
člověk se k dani z přidané hodnoty musí registrovat. Když to
neudělá, nemůže obchodovat a nemůžete ani vydělávat, samozřejmě
pokud nebudete obchodovat načerno, ale to jsou jen jednotlivci a
nepředstavuje to zásadní objem uniknuvších prostředků. Takže my
potřebujeme zkrátit čas, po který je možné podvod připravit. Proto
by měl být každý nový registrovaný automaticky měsíční plátce a
teprve až po roce prokáže nějakou historii svého podnikání, může
požádat o kvartální platby. Jde hlavně o prvotní náraz, protože se
bavíme o firmách, které jsou čistě účelové. Dříve byly firmy, které
tady byly rok a zmizely. Kolem let 2010 až 2011 se doba jejich
životnosti zkracovala na čtyři, pět až šest měsíců. Dnes už máme
firmy, které existují 14 dní nebo měsíc a již se stávají prázdnými
skořápkami. Udělají jeden nebo dva rychlé obchody a zmizí. Právě
proto máme snahu dostat všechny do měsíčního plátcovství.
Bude to platit i pro firmy, které už v registru
jsou?
To nelze určit zpětně. Je to pro ty, kteří se budou nově
registrovat. Když to dobře dopadne, 1. ledna 2013 vstoupí novela
v platnost a bude to platit pro všechny firmy. Těch prázdných
skořápek na trhu není nekonečné množství a ty, o kterých mluvíte,
my samozřejmě známe. V tuto chvíli jsou v registru a my
můžeme relativně snadno kontrolovat jejich účty. Nám jde o ty nové,
které neznáme a přes které se obchod připravuje.
Co říkáte na stanovení kauce na 20 milionů korun?
Asociace ČAPPO a SČS původně navrhovaly 10 milionů…?
Pokud bych to bral z hlediska výběrčího daně a odmyslil si,
zda to podporuje podnikání, nebo ne, řekl bych vám, že 100 milionů
je málo. Vždyť kolik dnes máme distributorů s pohonnými
hmotami?
Okolo 1600 a stále se jejich počet zvětšuje…
No vidíte. Je to o tom, že se to jeví jako lukrativní podnikání,
ale to číslo nabobtnává hlavně tím, že je zde celá řada nepoctivých
obchodníků. My máme tendenci za daňovou správu tlačit kauci co
nejvýše, aby byl vstup do systému co nejtěžší. Druhá strana bude
mít logicky opačnou tendenci a kauci chce snížit na co nejmenší
částku. Zatím to vypadá, že těch 20 milionů by mohlo být
akceptováno z obou stran. Uvidíme, co to udělá
v legislativním procesu.
Pojďme si ale říct, co znamená v tomto oboru podnikání 20
milionů. Milion korun je dnes jedna cisterna s pohonnými
hmotami. Jestliže dám do zástavy dvacet cisteren, abych mohl
podnikat, je to hodně nebo málo? Já si skoro myslím, že ne. Má
smysl být obchodníkem s pohonnými hmotami, když za rok otočím
5 cisteren? Je to otázka, kterou neumím posoudit a ani ji posuzovat
nehodlám, protože mi to nepřísluší. Od distributorů i čerpacích
stanic jsme zaznamenali názor, že pro slušného středního
podnikatele není 20milionová kauce problém, i kdyby měl jít do
banky a tam mu měli poskytnout záruku. Pokud jde o ty úplně
nejmenší, řekněme, že s tím mít problém mohou.
Jak dlouho se budou kauce muset platit?
Kauce bude trvalá. Dokud podnikáte, měl byste mít složenou kauci.
Jde o to, aby ji v případě nesplnění daňové povinnosti mohl
berní úřad použít na úhradu daňové povinnosti. Kdo to
s podnikáním v této oblasti myslí opravdu vážně, ten si
s tím poradí. Umím si představit, že odpůrci kauce budou
oponovat mnoha důvody, jak moc to omezí právě ty nejmenší. A já
tomu samozřejmě rozumím. Jenže musí každý obchodovat
s pohonnými hmotami, abychom tu následně měli daňové úniky?
Jestliže uděláte nějaké administrativní opatření, tak se to vždy
někoho dotkne. V tomto případě je logické, že ten, kdo to dělá
v malé míře, za menších a méně sofistikovaných podmínek, tak
na to doplatí nejvíc.
Pokud tady nebudou malí prodejci a zůstanou pouze ti
velcí, mohou hrozit kartelové dohody.
V tom s vámi nesouhlasím. Já jsem přesvědčen, že ti
velcí si podmínky na trhu určují do jisté míry už nyní a vůbec si
nemyslím, že uzavírají kartelové dohody. Je to prostě tím, že jsou
velcí, nasadí nějakou cenu, a tak trh stejně ovlivňují. Sledujme
ceny Čepra a ceny, za které se prodává na rotterdamské burze.
Tato cena je mimochodem jednou z vážných indicií. Pokud
někdo prodává paliva za cenu, která je na rotterdamské burze, tak
je evidentní, že z něho daň zaplatit rozhodně nemohl.
Jak nahlížíte na elektronické účetnictví, které by vám
umožnilo mnohem lepší kontrolu fakturace, ale někteří renomovaní
ekonomové jej považují za nepřípustný vpád do svobody
podnikání?
Elektronická fakturace je v pořádku a je to trend, který by
měl být podporován. I pro případnou následnou kontrolu berního
úřadu, která to bude mít výrazně jednodušší. Jednodušší to bude i
pro subjekt, který bude kontrolován. Druhá věc je, zda do
účetnictví může berní správa online nahlížet. To je na vážnou
diskuzi. Ve světě to není obvyklé, ale pomalu se to mění. Kdo chce
seriózně obchodovat, měl by si být vědom toho, že jeho obchodování
bude pod kontrolou. Takže elektronické účetnictví ano, je ale
otázkou, do jaké míry realizovat online přístup
k dokumentům v reálném čase.
Nakolik odhadujete, že se po zavedení připravovaných
opatření sníží daňové úniky v obchodu s pohonnými hmotami
a naopak se zvýší efektivita výběru daní?
V roce 2008 až 2009 se úspěšnost výběru reálných peněz proti
částce určené k dodanění pohybovala mezi 15 až 20 procenty.
V současné době však máme peníze v mnoha případech
zajištěny dřív, než je přiznání k dani vůbec podáno. Naším
cílem je umět peníze zastavit dříve, než by k daňovému úniku
mohlo vůbec dojít.
Pokud se navíc přijmou všechna plánovaná legislativní opatření,
jsme schopni reálně do roka a půl snížit daňové úniky o čtyři, pět
možná i šest miliard korun.
Autor: Jiří Kaloč a Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia