Kartel OPEC ztrácí na trhu pozice. Vytlačuje ho ropa z břidlic

Přibližně o dvě pětiny svého lukrativního byznysu může v nejbližších letech přijít Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Na její "hřiště" se totiž vehementně tlačí producenti stojící mimo tento kartel, hlavně Spojené státy americké a Kanada, které těží stále více paliva z břidličných nalezišť.

Uvedené dvě země budou podle posledního "globálního výhledu" OPEC v roce 2016 těžit přes 15 milionů barelů ropy denně, o 12,5 procenta více než letos. Naproti tomu těžba v rámci dvanáctičlenného kartelu za pět let vzroste o necelá čtyři procenta.
Během pěti až šesti let se na světový trh dostanou nejméně dva miliony barelů břidličné ropy navíc. Málo? Asi tolik, kolik na něj nyní dodávají Nigérie nebo Brazílie...
K uvedenému množství "nekonvenční" ropy se ještě musí připočítat ropa získávaná tradičními metodami. Zvyšovat těžbu mimo kartel hodlají nejenom USA, ale také Čína, Brazílie a udržet ji nad 10 miliony barelů chce Rusko.
OPEC předpovídá, že svět bude v roce 2016 (cílový rok jeho střednědobé prognózy) poptávat v průměru 93 milionů barelů ropy denně. Z toho na konkurenty stojící mimo kartel připadne 56,6 milionu barelů, tedy skoro 61 procent. Naproti tomu podíl OPEC poprvé klesne pod dvě pětiny. V dlouhodobém výhledu se bude dále snižovat a v roce 2035 by se mohl pohybovat kolem jedné třetiny, uvádí kartel ve své globální předpovědi.

Kartel přiznává realitu

OPEC tak vůbec poprvé přiznal, že ropa a plyn těžené z břidlic výrazně mění celkovou situaci na trhu s energií. "Zvyšující se severoamerická produkce břidličné ropy a plynu zřejmě bude sehrávat stále větší úlohu v zásobování zemí stojících mimo kartel," cituje ze zprávy agentura Reuters.
Jak dodává, kartel nechtěl dlouho připustit, že technologie hydraulického krakování má značný dopad na trh. Ministři z členských států OPEC ještě na červnovém zasedání ve Vídni vyjádřili pochybnosti, že ropa z břidlic bude mít výraznější vliv na nabídku. Ale kartel změnil názor: "Břidličná ropa výrazně mění celkový zásobovací obraz," prohlásil pro agenturu Bloomberg šéf výzkumného oddělení OPEC ve Vídni Hasan Qabazard.
Členské země OPEC nyní těží 31,5 milionu barelů ropy denně (bez plynných derivátů), z toho vyvážejí kolem 24 milionů barelů. Produkci musel kvůli západním sankcím výrazně omezit Írán, ale na trhu ho promptně nahradili další členové kartelu: Irák (nyní druhý největší producent kartelu), dále Angola a Libye.
O tom, že váha OPEC na světové těžební mapě klesá, svědčí i pořadí producentů. Mezi prvními pěti jsou hned čtyři země stojící mimo kartel. Na špici se dostalo Rusko, když předstihlo léta vedoucí Saúdskou Arábii. K té se nyní poměrně rychle přibližují Spojené státy americké, které v roce 2011 v průměru těžily 8,1 milionu barelů ropy denně. V roce příštím to podle předpovědi Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bude 9,5 milionu barelů (tedy růst o více než 17 procent). Kanadská produkce díky těžbě z břidlic ve stejném srovnání stoupne dokonce o pětinu na 4,1 milionu barelů.
Naproti tomu Rusko bude mít s udržením své první pozice problém. Nyní těží kolem 10,4 milionu barelů ropy denně, nejvíce ve své historii. Prezident Vladimir Putin vyzval těžaře, aby udrželi produkci nad deseti miliony po celé toto desetiletí.
Ale tak jednoduché to nebude, neboť snáze dostupná a zároveň vydatná naleziště se vyčerpávají a nová se nacházejí v obtížně dostupných oblastech s horšími podmínkami.
"Rusko musí v příštích dvaceti letech investovat kolem 600 miliard dolarů, aby udrželo současnou produkci," uvádí společná britsko-ruská společnost TNK-BP. Ruská vláda proto snížila daň z jejího vývozu, aby jej podpořila. Na vývoz směřuje něco přes polovinu ropy (5,2-5,4 milionu barelů denně).

Stovka za barel?

OPEC předpokládá, že cena se bude v následujících pěti letech točit kolem 100 dolarů za barel. Takový scénář je podle její zprávy nejpřijatelnější.
Cena severomořského Brentu se koncem minulého týdne držela lehce nad 107 dolary a v nejbližších měsících by se neměla přehoupnout přes 110 dolarů.
"To, že by se dostala nad tuto hranici, není pravděpodobné, neboť vyhlídky světové ekonomiky jsou nevalné," vyjádřil se pro agenturu Reuters Victor Shum z firmy IHS Purvin & Gertz.
Ale četné další předpovědi, například Bank of America, nevylučují během následujících šesti měsíců citelný vzestup ceny až ke 120 dolarům.
Hodně bude záležet na tom, jak rychle se zotaví světová ekonomika. Stále větší vliv na trh bude mít Čína, podílející se na celosvětové spotřebě 11 procenty. Polovinu své spotřeby ropy zabezpečuje dovozem.
"Rozumnou" cenu za svoji ropu požaduje také Írán. "Na jejím zvyšování nemáme zájem," ujišťuje ministr ropného průmyslu Rostam Ghasemi. Na nedávné konferenci v Dubaji přesto pohrozil, že pokud Západ ve svých sankcích vůči jeho zemi přitvrdí, Teherán zastaví veškerý svůj vývoz, směřující hlavně do Asie.
"Nedostatek naší ropy na trhu by ji výrazně zdražil," tvrdí ministr. Avšak experti německého ústavu Commerzbank soudí, že by to na cenu nemělo skoro žádný vliv, možná jenom pár dnů. Íránskou ropu by bez problémů nahradili jiní producenti.
"Proto pochybujeme, že to Teherán myslí s úplným zastavením dodávek vážně. Takový drastický krok by poškodil především jeho ekonomiku," komentuje pro agenturu Bloomberg Eugen Weinberg z Commerzbank.
Ministr Ghasemi na konferenci v Dubaji tvrdil, že jeho země nyní těží kolem čtyř milionů barelů ropy denně. Mezinárodní statistiky však udávají 2,8 milionu barelů.
USA a Evropská unie uvalily od prvního června na dovoz íránské ropy embargo. Chtějí tak Teherán přimět, aby upustil od svého jaderného programu, který je podle Západu zaměřen hlavně na vývoj a výrobu jaderných zbraní. Teherán zase tvrdí, že slouží výhradně mírovým účelům, tedy výrobě elektřiny.
Írán loni v průměru exportoval 2,2 milionu barelů denně, poté, kdy prvního června 2012 vstoupily v platnost západní sankce, je to podle říjnové zprávy IEA jenom 860 tisíc barelů. Podle ní zářijová produkce Íránu klesla na 2,67 milionu barelů, nejméně od roku 1988.

Jak se změní poměry na trhu (3. čtvrtletí 2012)

Dodávky na trh celkem                     90,8 92,9 mil. barelů/den
z toho podíl OPEC                             41,5 39 %
země mimo kartel                            58,5 61 %

(Údaje zahrnují ropu, plynový kondenzát a deriváty jako propan, etan, butan. Čistě ropy OPEC nyní těží 31,5 milionu barelů denně)

Členové OPEC: Alžírsko, Angola, Ekvádor, Írán, Irák, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE), Venezuela

Největší producenti ropy
(průměrná denní těžba v mil. barelů, třetí čtvrtletí 2012)

Pořadí a země                       Těžba
1. Rusko                              10,71
2. Saúdská Arábie                   9,6
3. USA                                  8,88
4. Čína                                 4,11
5. Kanada                             3,91
6. Irák                                  3,07
7. Mexiko                              2,90
8. Írán                                  2,80
9. SAE                                   2,69
10. Venezuela                        2,52
11. Kuvajt                             2,47
12. Nigérie                             2,17
13. Brazílie                             2,12
14. Norsko                             1,80
15.Angola                              1,72