Mezi pumpaři panuje cenová válka

Cenovou válkou, případně drsným konkurenčním bojem označují petrolejáři současnou situaci v prodeji benzinu a nafty v Česku.

Vysoké ceny a klesající odbyt paliv totiž přiměly pumpaře k dlouho nevídanému snížení vlastních marží. Paradoxně je k tomu přinutili i podvodníci, kteří ve velkém prodávají prostřednictvím vybraných čerpacích stanic nezdaněné pohonné hmoty. Ty jsou u stojanů k mání za velmi nízké ceny, kterým solidní daňoví plátci těžko konkurují. A aby u nich vůbec někdo nakoupil, musejí prodávat s téměř nulovým ziskem.
Vydělají na tom řidiči. Ale kromě pumpařů, kteří řádně platí daně, prodělává i stát. Ten přijde ročně na ošizené dani z přidané hodnoty a spotřební dani z pohonných hmot odhadem o téměř osm miliard korun. Načerno dovezená paliva musejí překupníci prodat co nejrychleji a nejlaciněji, aby snížili riziko kontroly. A řada pump jim v tom pomáhá - jejich obsluha leckdy ani nemusí (či spíše nechce) vědět, že za dodaný a záhadně laciný benzin "zapomněl" někdo v řetězci mnoha dodavatelů zaplatit daň.
"V podstatě je to cenová válka. Tihle pochybní dodavatelé a jejich prodejci jednoznačně a hodně ovlivňují konkurenci na celém trhu," říká Jan Duspěva, obchodní ředitel státem ovládaného distributora paliv, firmy Čepro.
Částku, o kterou přicházejí poctiví prodejci úbytkem zákazníků nebo vynuceně sníženou marží, lze těžko vyčíslit. Řádově jde o desítky milionů korun. Duspěva odhaduje, že čerpací stanice, které leží v blízkosti nápadně laciných pump, přicházejí zhruba o sedmdesát haléřů až korunu na jediném litru paliv. Průměrná pumpa prodá v Česku měsíčně 150 až 200 tisíc litrů.
Opatření státu proti podvodům selhávají, a tak petrolejáři zkusili vzít spravedlnost - a také vlastní tenčící se zisky - do svých rukou. Duspěva je šéfem skupiny největších petrolejářských firem včetně takových, jako jsou Shell, OMV, Česká rafinérská a Unipetrol s dceřinou Benzinou, které s pomocí právníků a analytiků vyhodnotily situaci a navrhly poslancům účinnější změny zákonů proti daňovým podvodům.
Marže se při aktuální průměrné ceně 35,60 koruny za litr benzinu pohybuje kolem 1,5 koruny z prodaného litru. U dálnic nebo velkých měst zůstává pumpařům částka vyšší, v mnoha regionech jde ale vlivem dumpingové konkurence spíše o desetníky. Přitom před lety byla běžná marže dvě koruny a více. Z ní se platí náklady na přepravu, poplatky za využití bankovních nebo CCS karet, mzdy, energie.
Z velkých sítí se nedávno pustil problematickým způsobem do boje s extrémně levnou konkurencí třeba Shell. V blízkosti pump, jako jsou třeba laciné Tank Ono, zlevnil na jejich úroveň. Cenu svých prémiovýchpaliv snížil až o dvě koruny oproti průměru - na hodnotu, která je nižší než běžné nákupní ceny ostatních pump. Menší prodejci v okolí zuří. "Shell si to může dovolit. Zdejší bídnou nebo nulovou marži si vynahradí někde jinde. U dálnice si přihodí klidně i čtyři koruny a projde mu to. My tady ale tak nízké ceně konkurujeme těžko. Ještě chvíli a můžeme to zabalit," říká Jaroslav Bůžek z jedné z menších čerpacích stanic na Plzeňsku.