Michail Krutichin: Hladová Asie připraví Evropu o ropu z Ruska

Momentálně není důvod, proč by v České republice měla chybět ropa, říká v rozhovoru pro HN hlavní analytik a partner ruské společnosti RusEnergy Michail Krutichin. Těžba podle něj zůstává vysoká a v nejbližším desetiletí neklesne. Evropa ale bude muset o ruskou ropu bojovat s rychle rostoucími asijskými ekonomikami.

Může být za snížením dodávek tuhá zima?

To těžko, nejspíš se jedná o nějaký technický nebo obchodní problém. V zásadě neexistuje důvod, proč by ropa v Česku měla chybět. To se ale změní, až bude zprovozněn ropovod Východní Sibiř - Tichý oceán, který by měl začít fungovat již koncem letošního či začátkem příštího roku. Pokud vše půjde podle plánu, tak do Asie půjde padesát milionů tun ročně, které dnes míří do Evropy. Pro ruské společnosti je to totiž výhodnější, v Asii jsou ceny vyšší a vláda nabízí i daňové úlevy. Má totiž zájem na rozvoji východní Sibiře. Krom toho jsou některá naleziště od Evropy příliš daleko.

Proč tedy Rusko nezvýší těžbu?

Protože nemůže. Dnes jsme na nějakých deseti milionech barelů denně a těžba se už o mnoho zvyšovat nemůže. Dobrou zprávou ale je, že se ani nebude snižovat. Ruská vláda počítá s tím, že současná úroveň se udrží přinejmenším do roku 2025, některé nezávislé odhady počítají s obdobím ještě o dekádu delším.

V jaké kondici je vlastně ruský ropný průmysl?

V poměrně velmi slušné. Na rozdíl od těžby plynu, kde fakticky neexistuje trh, ropné společnosti jsou vystaveny konkurenci. Mají proto zájem na tom, aby modernizovaly rafinerie, otevíraly nová naleziště, rozvíjely se. Možná to zní jako samozřejmost, ale jak ukazuje případ plynu, tak to může fungovat i jinak.

Fungují na ruském trhu i zahraniční společnosti?

Ačkoli daňová legislativa zdaleka není dokonalá, tak je to stejně pro zahraniční společnosti zajímavé. Pracuje zde úspěšně Total i norský Statoil, Shell má velmi úspěšný projekt na západní Sibiři, BP funguje v rámci společnosti TNK-BP. Západní firmy přinášejí know-how i investice a dobře na tom vydělávají.

Jakým způsobem hodlá Rusko nadále svou ropu do Evropy vyvážet? Bude to spíše pomocí ropovodů, většinou vybudovaných ještě za dob SSSR, nebo tankery přes nově budované ropné terminály?

Ještě v roce 2007 padlo strategické rozhodnutí, že se Rusko zbaví závislosti na tranzitních zemích, jako je Ukrajina nebo Bělorusko. Bylo to rozhodnutí, které přijímal osobně Vladimir Putin, a postupně se pokračuje podle jeho plánu. Začal fungovat NordStream, rozšířeny byly některé ropné terminály, jiné byly postaveny na zelené louce. Takže z tohoto hlediska jsou ropovody v nevýhodě.

 Může Rusko vyvážet všechnu ropu po moři?

Právě že ještě nemůže, a proto jsou řeči o konci ropovodů předčasné. Mluví se o nich zhruba od toho roku 2007, realita je ale neúprosná. Ropný terminál v Usť-Lugu nebude mít kapacitu 30 milionů tun ročně, jak bylo původně plánováno. Jednoduše tam na to není místo. Nebude se rozšiřovat ani černomořský terminál v Tuapse. Nově rozšířený terminál v sousedním Novorossijsku nebude určen k vývozu ropy, ale ropných produktů. Takže ropovody momentálně nemají alternativu.

 A co ropovod Družba, který zásobuje ropou Českou republiku?

Je možné, že se sníží objemy dodávek přes severní větev Družby, která vede přes Polsko. Jižní větev, která zásobuje vás, Slovensko a Maďarsko, ale zůstane v provozu. Má to několik důvodů, hlavní je ale ten geopolitický. Ukrajina má totiž v plánu dovážet kaspickou ropu z Ázerbájdžánu a následně ji transportovat do celé východní Evropy, od Maďarska po Pobaltí. A to se Moskvě samozřejmě velmi nelíbí - takže aby ruskou ropu nevystřídala ázerbájdžánská, jižní větev Družby bude nadále fungovat.