Na ztrátový Unipetrol doplácí i mateřský koncern PKN Orlen

Druhým rokem vykazuje největší tuzemský petrochemický koncern Unipetrol záporný hospodářský výsledek v řádu miliard. Holding ovládaný od roku 2005 polskou společností PKN Orlen sice snížil šestimiliardovou ztrátu z roku 2011 na loňských minus 3,4 miliardy, ale podmínky na trhu výraznějšímu zlepšení nenasvědčují. Klesá i zisk dosud nejúspěšnějšímu oboru Unipetrolu - maloobchodnímu prodeji paliv v pumpařské síti Benzina.

Výsledky Unipetrolu ovlivnily i hospodaření mateřské společnosti. Orlen se po zisku v roce 2011 dostal loni vlivem propadu své firmy v Česku do ztráty 276 milionů zlotých, v přepočtu zhruba 1,7 miliardy korun. Unipetrol sice u nás dosáhl nárůstu tržeb - vzrostly o 10 procent na více než 107 miliard korun -, ale to není vlivem vyšších prodejů, nýbrž vyšších cen pohonných hmot a dalších produktů. Výsledky podle mínění analytiků přesto nelze považovat za překvapivé a s ohledem na ekonomickou situaci v evropském rafinerském oboru ani za výrazně negativní.

Rafinerie v krizi

Unipetrol totiž započítal do hospodářského výsledku loňského roku snížení hodnoty fixních aktiv rafinerského oboru - především snížení hodnoty svého většinového podílu v České rafinérské (rafinérie v Litvínově a Kralupech). "Nebýt toho, blížil by se provozní zisk nule, a to by v nynější situaci na trhu nebyl zas tak špatný výsledek," soudí analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
Krizí procházejí rafinerie v celé Evropě. Prudce padá dolů odbyt benzinu, na který byla většina provozů původně z větší části stavěna, náklady rafinerií zvyšuje i drahá ropa. Podle loňských údajů asociace evropských rafinerií Europia se rafinerská marže leckde blíží nule i do záporných hodnot. Před rokem už bylo šest rafinerií v Evropě v insolvenci a dalších více než deset na prodej. Na prodej je nyní i ztrátová společnost Paramo, kde Unipetrol jako stoprocentní vlastník loni rafinerskou výrobu zastavil.
Větší kritiku tak sklízí působení Orlenu v Česku ze strategického hlediska. Unipetrol zčásti - zejména v pohraničí - konkuruje rafineriím mateřského Orlenu. A problém také je, že stát se privatizací Unipetrolu před sedmi lety zbavil jakékoliv možnosti ovlivňovat obchody s ropou jako strategickou surovinou. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba sestavil nedávno po konzultaci s ministrem financí a předsedou vlády skupinu, která má navrhnout koncepci, jak stát do petrolejářského byznysu víc zapojit. Chce spojit státem ovládané firmy - distributora paliv Čepro a provozovatele ropovodů MERO - a následně se pokusit získat pro stát nějaký podíl v rafineriích.
Kuba už delší dobu kritizuje Orlen za údajně nedostatečně zajištěné dodávky ropy do Česka. "Je chybou, že vlastníci rafinerií nemají zajištěné dlouhodobé kontrakty. Pak se snadno mohlo stát, že nastal dočasný nedostatek ropy. Stát si měl zachovat v tomto oboru podíl, a tedy i možnost dohledu," uvedl ministr.

Orlen: Vydali jsme už miliardu

Role polského Orlenu je sporná i podle některých odborníků na energetiku. "Působení PKN Orlen v Unipetrolu považuji za poněkud nešťastné. Chybou bylo například to, že stát tehdy neprodal Unipetrol zájemci, kterému by patřila i těžba ropy a české rafinerské provozy by nebyly konkurentem jeho vlastních rafinerií," soudí expert ze společnosti ENA Jiří Gavor.
V Orlenu tvrdí, že svou českou investici všemožně podporují a neplánují se Unipetrolu zbavit. "Nákup akcií a kapitálové výdaje v letech 2005 až 2012 dosáhly celkové hodnoty jedné miliardy eur," vyjádřila Aleksandra Pustelniková z tiskového oddělení PKN Orlen. Na Unipetrolu ale Poláci také vydělali. Po jeho privatizaci prodali část aktiv, například dceřinou společnost Spolana Neratovice za 640 milionů a Kaučuk Kralupy za 5,5 miliardy korun.
Orlen prý má plán dalšího rozvoje Unipetrolu. Podrobnosti ale mluvčí polského koncernu neuvedla. "Finální rozhodnutí ohledně realizace jednotlivých projektů bude záviset na situaci na českém trhu a na situaci v rámci Unipetrolu," říká mluvčí Orlenu.