11. 6. 2012
Výrobci vozidel se v některých situacích snaží
zbavit odpovědnosti poukazováním na špatnou kvalitu paliva. Kód
čistoty ISO 18/16/14 není závazná charakteristika čistoty prodávané
motorové nafty. Jakákoliv jeho hodnota nemůže být proto důvodem pro
uplatnění reklamace kvality paliva u čerpací stanice!
Platí ČSN EN 590 i pro naftu směsnou a
bionaftu
V poslední době je v souvislosti s hledáním příčin poruch prvků
vstřikovacích soustav vznětových motorů rozšiřována informace, , že
palivo plněné do nádrže vozidla z výdejní pistole čerpací stanice
musí splňovat požadavek na kód čistoty max. 18/16/13m který znamená
třídu celkového znečištění dle celosvětové normy ISO 4406:99 o
čistotě motorové nafty.
Tato formulace vypadá pro provozovatele vozidla podrobně
nezasvěceného do problematiky požadavků na čistotu nafty, že je
prodejce povinen kód čistoty paliva 18/16/13 zajišťovat. To je ale
naprostá mystifikace, Při výdeji nafty do nádrže vozidla má právní
platnost pouze kritérium čistoty obsažené v normě ČSN EN 590, max.
24 mg nečistot na jeden kg. Kritérium platí i pro směsnou motorovou
naftu SMN30 a bionaftu.
Nejde o závaznou normu, ale program
harmonizace
Pro plnění stále rostoucích požadavků na ochranu životního
prostředí musely být vyvinuty nové technologie motorů, aby mohl
automobilový průmysl zajišťovat plnění stále přísnějších emisních
limitů. Stejným procesem se vyvíjí i vznětové motory sloužící jako
pohonné jednotky zemědělských strojů. Jedná se o konkrétní
ekologické cíle pro výrobce motorů, stanovené zákonnými předpisy,
které by nebylo možné splnit bez přizpůsobení vlastností paliv
požadavkům těchto "čistých" motorů. Proto paliva musela projít
dlouhodobým procesem zlepšování.
Představy automobilového průmyslu o vlastnostiech paliv pro moderní
motory, byly ve snaze podporovat harmonizaci kvality paliv v
globálním měřítku publikovány pod titulem Worldwide Fuel Charter
(dále WWFC). Nejedná se o závaznou normu, ale pouze o program
harmonizace. I přes existenci tohoto programu se zákonné požadavky
na kvalitu v Evropské unii řídí evropskými normami, resp. v českých
podmínkách národními verzemi evropských norem ČSN EN 228 pro
benziny a ČSN EN 590 pro motorovou naftu a také normami pro směsnou
motorovou naftu 30 ČSN 656508 a pro metylestery (bionaftu) ČSN EN
14214.
Výrobci svádí vinu na špatnou kvalitu
paliva
Několikaleté zkušenosti ukazují, že komponenty vysokotlakých
vstřikovacích systémů jsou ještě náročnější na přesnost výrobní
technologie, než se původně předpokládalo, a nemají dostatečnou
odolnost proti různým vlivům a také, že např. životnost vstřikovačů
nemusí být stejná jako životnost ostatních částí motoru, jak to
konstruktéři původně tvrdili, ale třeba jen poloviční. Ve
výjimečných případech nepřežijí ani záruční dobu. Pak nastává
situace, že se výrobce snaží zbavit odpovědnosti poukazováním na
špatnou kvalitu paliva. Řadu let to byl běžný postup některých
servisů, které si obstarávaly prohlášení zahraničního výrobce
vstřikovačů, že příčinou poškození byla nevyhovující kvalita
paliva, aniž byl odebrán vzorek paliva a ověřeny jeho
vlastnosti.
Nafta většinou požadavek na čistotu splňuje
Uvedenou úroveň čistoty definovanou kódovým číslem 18/16/13
nelze vždy zaručit u cisternových dodávek paliv ani na výstupu z
výdejní pistole stojanu čerpací stanice, ze které sice palivo
vytéká filtrované, ale nafta jen 30mikronovým filtrem a v zimě
někdy jen 60mikronovým, aby se doba tankování příliš neprotahovala.
Pro typ filtru není vydán žádný právní předpis, volí se filtr,
který je schopen chránit objemové měřidlo výdejního stojanu. Právně
závazný je jen požadavek, aby vydané palivo obsahovalo max. 24
mg/kg nečistot, stanovených v laboratoři filtrační metodou.
Filosofie je tedy taková, že obsah nečistot v tankovaném palivu
musí být dostatečně malý, aby nedošlo k úplnému zanesení palivového
filtru motoru během jeho doporučované životnosti, ale požadovanou
čistotu paliva zaručující, že nedojde k poškození čerpadel,
vstřikovačů, redukčních ventilů atd. nečistotami, musí zajistit
palivový filtr nebo soustava filtrů motoru, určená k jeho ochraně.
Měřit kódová čísla paliva má proto význam ve vzorku paliva
odebraném až po průchodu palivovým filtrem motoru, což v podstatě
znamená hodnotit schopnost palivového filtru (nebo soustavy filtrů)
zachytit škodlivé nečistoty před vstupem do dalších částí palivové
soustavy. Podle dosavadní zkušenosti prodávaná nafta většinou
požadavek WWFC na čistotu splňuje, ale je třeba upozornit, že
počítač částic zahrne do výsledku nejen typické zadírající
mechanické nečistoty, jako je rez a prach z atmosféry, ale výsledek
výrazně zhorší i malá kontaminace paliva olejem z motoru,
obsahujícím jemné, černé částice sazí a jakýkoliv zákal (např. i
zákal způsobený jemně rozptýlenými kapičkami vody).
Protože kód čistoty není závazná charakteristika čistoty paliva,
jakákoliv jeho hodnota nemůže být v záruční době důvodem pro
zamítnutí reklamace poškození hydraulického prvku palivové soustavy
servisní opravnou nebo pro uplatnění reklamace kvality paliva u
čerpací stanice. Rozhodující je, zda palivo při výdeji splňovalo
požadavek max. 24 mg nečistot v 1 kg.
PR PREOL
Autor: Vladimír Matějovský PR PREOL, Zdroj: PETROLmagazín