Nic není nemožné, ani barel ropy za 200

Ceny benzinu a nafty u tuzemských čerpacích stanic nebyly v minulosti nikdy tak vysoké jako nyní. Tohle klišé slýcháme a čteme v poslední době dost často. Mohli bychom ho sice ignorovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat do doby, než přijedeme k benzinové pumpě. Pak se nám v reálu vrátí, stejně jako další klišé. Pohonné hmoty jsou stále dražší kvůli rostoucím cenám ropy v posledních deseti letech. A cena severomořské ropy Brent dosáhla poměrně nedávno svého historického maxima. Co za tím je?

Pro vysvětlení by nám mohla postačit učebnicová poučka o nabídce a poptávce. Odpověď na to, co stávající nabídku a poptávku po ropě určuje, nalezneme v úzce provázaném řetězci příčin. Ve stručnosti: financializace komodit, napjatá geopolitická situace v regionech klíčových pro produkci, rostoucí poptávka po ropě a v neposlední řadě geologická dostupnost. Tolik učebnice. A teď blíže k jednotlivým částem řetězce.

Financializace komodit

Tak se označuje jev, kdy velké množství peněz pumpované do oběhu americkou federální a Evropskou centrální bankou končí na komoditních trzích. Ropa se obchoduje buď v rámci tzv. spots, či futures kontraktů. Futures jsou kontrakty, které smluvní strany zavazují ve stanovený čas v budoucnu zakoupit či prodat určité množství ropy za předem dohodnutou cenu. Oproti tomu na běžném, tzv. spotovém trhu je čas uzavření smlouvy totožný i s jejím naplněním. Nakupuje se tedy za aktuální ceny.

Podkladem pro ceny futures jsou ceny spotové. Ceny futures v době, kdy dosáhnou tzv. zralosti, se porovnávají se spotovými cenami. Pokud byly ceny futures kontraktů ve srovnání se spotovými cenami nadhodnoceny, hovoříme o tzv. contangu. A to se stalo v roce 2008, kdy ceny po absolutních rekordech prudce klesly, což znamenalo korekci poměru mezi futures a spotovými cenami.

Nejistý Írán

I dnes se nacházíme v contangu, avšak dnešní rozdíl cen mezi futures a spots je mnohem pochopitelnější než před čtyřmi lety. Vzhledem k vážné hrozbě konfliktu v Íránu sází investoři na vyšší ceny do budoucna. I přes nedávné íránské gesto, že přistoupí na jednání o svém jaderném programu, nelze vyloučit podobný scénář jako v roce 2008, kdy ropa prudce poroste, možná až na 200 dolarů, a pak dojde k radikálnímu propadu.

To, že je hrozba íránského výpadku vážná, dokládá nedávný rozhovor s íránským ministrem pro ropu v televizi Al-Džazíra, v němž prohlásil, že Írán nemá zájem užívat tuto surovinu jako geopolitický nástroj. Dodal ale, že pokud ho k tomu situace donutí, může tuto zbraň použít.

Írán je pátým největším producentem ropy na světě. Z celkové produkce 4,1 milionu barelů denně exportuje přes polovinu (cca 2,5 % světové produkce). Podle některých analytiků je však toto číslo nadnesené. Skutečnou hrozbu však představuje Hormuzský průliv, kterým proudí přibližně jedna pětina světové ropy. Podle analytiků serveru Stratfor jsou íránské výhrůžky, že zamezí veškerým transportům ropy průlivem, reálné a trhy si toto varování dobře uvědomují.

Předpoklad, jestli poptávka po ropě poroste, je závislý na vývoji jednotlivých ekonomik. Když bylo v minulých měsících riziko neřízeného bankrotu Řecka velmi vysoké, cena ropy klesala v důsledku očekávané nižší poptávky v Evropě. Podobně trhy nedávno reagovaly na předpokládané snížení čínského hospodářského růstu.

I když trhy reflektují riziko ekonomické recese, stále převažují obavy z možných nedostatečných dodávek. Ceny ropy se tak dlouhodobě nachází nad hranicí 100 dolarů.

Ropný bod zlomu

Okamžik historicky nejvyššího množství těžené konvenční surové ropy označujeme jako ropný zlom, po jehož překonání bude produkce vždy nižší. O ropném zlomu můžeme uvažovat v rámci jednotlivých států či (častěji) v celosvětovém měřítku. Desítky států již překročily vrchol své domácí produkce ropy. Celosvětová produkce se od roku 2004 nachází na tzv. vachrlatém plató, kdy těžba surové konvenční ropy roste či klesá poměrně málo.

S největší pravděpodobností je pouze otázkou několika málo let, kdy začne klesat znatelněji, jinými slovy kdy se celosvětová produkce surové ropy z konvenčních zdrojů dostane za svůj zlom. Těžit 75 milionů barelů konvenční ropy denně nebudeme schopni věčně. Jakkoliv jsou trhy dobré v reflexi krátkodobých hrozeb dodávek ropy, tento dlouhodobý trend přehlížejí.

Jaký to bude mít dopad na ceny ropy, do velké míry závisí jak na velikosti poptávky, tak na flexibilitě nabídky, tj. technických substitutech a schopnosti se na ně přeorientovávat. Jisté je, že ceny dolů už výrazněji nepůjdou. Například výroba syntetické ropy z bitumenu získávaného z ropných písků těžených v kanadské provincii Alberta je výnosná pouze při ceně ropy nad 50 až 60 dolarů za barel, a to jen díky velmi nízké ceně zemního plynu, který se při produkci ropy touto cestou používá jako energetický zdroj. Podobné cenové odhady platí například i pro hlubokomořské brazilské vrty.

Oproti tomu někteří analytici očekávají, že velké množství břidličného plynu těženého v USA požene ceny ropy dolů. Otázka je, na jak dlouho, protože výtěžnost těchto ložisek břidličného plynu často klesá až o desítky procent po několika letech od zahájení těžby. Rovněž poptávka po biopalivech je určována výší ceny ropy, následkem čehož rostou také ceny potravinových komodit. Neméně důležitým faktem také je, že tyto alternativy k ropě jsou co do produkce skleníkových plynů spíše horšími variantami.

Jaké ceny ropy tedy čekat do budoucna? Ohniska problémů typu Írán mohou poslat ceny ropy velmi výrazně nahoru, což by následně značně zbrzdilo světovou ekonomiku. Tím by klesla poptávka po ropě a posléze i její ceny.

V nejbližších letech tak můžeme očekávat pokračování vývoje, který sledujeme od roku 2008 - zvýšenou míru výkyvů. V dlouhodobějším horizontu patrně též výraznější přesun k technickým náhražkám ropy i dílčí snížení poptávky zejména z Evropy, které však může zaplnit pro změnu zvýšená poptávka velkých rostoucích ekonomik, jako je Čína, Indie, Brazílie a Rusko. V takto geopoliticky napjatých časech roste hrozba dočasného výpadku dodávek ropy. V delším časovém výhledu pak s ohledem na tenčící se zásoby levné a snadno dostupné ropy lze čekat postupný nárůst cen. Klíčovou otázkou zůstává, jak závažné dopady mohou nastat.


Autor je analytikem Glopolis.