Ochabování ekonomik srazilo ropu pod 100 dolarů za barel

Svět si nyní užívá nezvykle nízkých cen ropy. Několikaměsíční setrvalý pokles dostal cenu černého zlata blízko dvouletého minima a obrat není v dohledu.
Hodnotu nejdůležitější energetické suroviny sráží více faktorů: poměrně špatné zprávy o kondici dvou největších ekonomik světa, USA a Číny, obava z prohloubení potíží eurozóny, nezanedbatelný vliv má také sílící dolar.

Nové zdroje jsou už cítit
Na konci minulého týdne se severomořská ropa typu Brent po dlouhé době dostala pod hranici 100 dolarů za barel a lehká americká ropa WTI nyní nestojí ani 84 dolarů. Jen během pátku klesla cena o téměř čtyři procenta.
Tento propad následoval po květnu, jenž byl pro ropné státy a firmy velmi špatný. Během minulého měsíce cena spadla o 14,7 procenta. To byl největší meziměsíční pokles od roku 2008, kdy cena ropy v předvečer nástupu recese ustupovala z rekordních výšek kolem 140 dolarů za barel.
Současná úroveň cen nemusí být jen krátkodobým výkyvem. Ropa Brent s dodáním na začátku listopadu se nyní prodává za 97,40 dolaru za barel. Ze střednědobého hlediska se začíná projevovat snaha hlavních konzumentských zemí o omezení své závislosti na dovozech. Vliv netradičních zdrojů už je na světových trzích cítit.
Například analytici Citigroup Global Markets snížili odhad ceny ropy Brent na rok 2013 o 17,5 procenta i kvůli narůstající těžbě z ropných břidlic. Nová data ukazují dočasnou stabilizaci americké poptávky po ropě, zatímco těžba v USA směřuje k růstu denní produkce o 800 tisíc barelů, uvádí se ve zprávě banky. Jestliže americké čisté dovozy budou každoročně klesat v denním vyjádření o téměř milion barelů, bude to dost na to, aby to ve střednědobém výhledu tlačilo světové ceny ropy dolů.
Citigroup snížila i odhad cen pro letošek, ale aktuální předpověď 115 dolarů je nyní výrazně nad tržní cenou. Podle stejného zdroje lze čekat i zlevnění zemního plynu.

Saúdové a Američané
Ani ceny pod 100 dolarů za barel zřejmě nepřimějí největšího exportéra, Saúdskou Arábii, ke snížení produkce, která je nyní nejvyšší za desetiletí. Země má ohromné devizové rezervy a nižší ceny rozpočet Rijádu snadno ustojí. Levná ropa je navíc "dárkem" pro amerického spojence. V USA ceny benzinu šplhaly k historickému rekordu kolem 4 dolarů za galon a zvrat trendu zvyšuje šance prezidenta Obamy na obhájení mandátu.
V jiné situaci je Írán, jehož hospodaření se při cenách pod 117 dolarů podle údajů Mezinárodního měnového fondu propadá do deficitu. Podobně zranitelní jsou další dva členové OPEC Irák a Alžírsko. Naopak Kuvajtu či Kataru stačí k vyrovnanému hospodaření ceny mírně nad 40 dolary.
Tak nízko však určitě cena neklesne. Průměrné mezní náklady na těžbu jsou totiž podle údajů za rok 2011 na 92 dolarech. "Mezní náklady představují nepřekročitelné minimum ropného trhu. V Severním moři mohou být mezi osmdesáti a sto dolary," říká Andrew Moorfield ze Scotiabank.

Koruna brzdí zlevňování
V Česku se ceny benzinu a nafty vydaly směrem dolů už na konci dubna. Z rekordních více než 38 korun před šesti týdny podle posledního údaje Českého statistického úřadu průměrné ceny spadly u Naturalu 95 na 36,93 koruny za litr, motorová nafta je ještě o 65 haléřů levnější.
Výraznějšího zlevnění se však v dalších dnech zřejmě nedočkáme. Z komoditních burz se na české benzinové pumpy vývoj přenese jen omezeně, protože část zlevnění eliminuje slabší koruna.