Odbyt ropy v Česku klesá, je nejnižší za posledních sedm let

Do Česka přitéká stále méně ropy. Není to omezením dodávek z Ruska, ale vytrvalým poklesem poptávky po ropných produktech, především benzinu. Vlivem nižší spotřeby vystačí státní rezervy paliv na delší dobu, vláda ji ale i přesto chce ještě prodloužit. A to na náklady rafinerií a dovozců, kteří by je však promítli do cen pro řidiče. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba chce proto ještě zkusit přesvědčit vládu, aby svůj plán přehodnotila.

Klesá spotřeba, dováží se méně

Loni přepravil státem ovládaný a jediný tuzemský provozovatel ropovodů společnost Mero jen sedm milionů tun ropy, nejméně od roku 2004.

"Celkem jsme loni přepravili výrazně menší množství ropy, než tomu bylo řadu let předtím. Je to způsobeno nižšími objednávkami majitelů rafinerií," potvrzuje ředitel pro strategický rozvoj společnosti Mero Libor Lukášek.

Rok od roku narůstá podíl přepravy ropovodem IKL z německého Ingolstadtu, majitelé zdejších rafinerií - tedy Unipetrol, britsko-nizozemský koncern Shell a italský ENI - objednávají postupně víc ropy z této strany. Z východu Družbou přiteklo loni 58 procent ropy, před pěti lety to byly ještě celé dvě třetiny.

Spotřeba benzinu klesla podle Českého statistického úřadu za posledních pět let o 15 procent a nafty o 1,5 procenta. To má, společně s loňskou, víc jak měsíční odstávkou největší české rafinerie v Litvínově a snížení produkce v pardubickém Paramu vliv na pokles zpracované ropy největší zdejší petrolejářské firmy Unipetrolu. Loni zpracovala 3,94 miliony tun, meziročně o devět procent méně.

Zdražení o 14 haléřů

Propad odbytu ropy a pohonných hmot má přitom zásadní vliv na výši státních strategických rezerv paliv, určených pro případ různých krizových situací a nenadálých výpadků v zásobování ropou a pohonnými hmotami. Aniž by do skladů ropy a pohonných hmot, které provozují firmy Mero a Čepro, přitekl navíc jediný litr, vzrostly vlivem nižší denní spotřeby zásoby na zhruba 107 dní.

Minimální limit, daný Evropskou komisí na úroveň 90denní zásoby, Česko plní už dávno.

Na základě doporučení Evropské komise už ale vláda v roce 2008 rozhodla o zvýšení zásob na 120 dní.

Náklady na skladování dosavadních zásob platí stát. Navýšení však má jít - po vzoru většiny zemí ve světě - formou nového poplatku, určité nové daně, na účet výrobců a dovozců paliv.

"S ohledem na dlouhodobý trend klesající spotřeby pohonných hmot považujeme navýšení strategických rezerv ropy a ropných produktů za neopodstatněné. Hlavně vzhledem k celkové ekonomické situaci. Rozhodnutí vlády by se negativně promítlo do cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Očekávaný nárůst cen by se pohyboval v průměru okolo 14 haléřů za litr," prohlásil mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba tvrdí, že kvůli zvýšení ropných rezerv nechce dopustit další zvýšení ceny už tak drahého benzinu a nafty. Úkol převzal od svých předchůdců na ministerstvu.

"Jednoznačně říkám, že si v současnosti jen těžko dokážu představit, že by se zvýšila cena pohonných hmot pro podnikatelskou sféru nebo soukromý sektor. S tím nemohu jako ministr průmyslu a obchodu souhlasit. A tak chci i vést debatu s ostatními ministry i panem premiérem," vyjádřil se Kuba pro HN.

Podle odhadů České asociace petrolejářského průmyslu bude spotřeba ropných paliv dál klesat. "Jednak přibývají úspornější vozy a řada lidí při nynějších vysokých cenách jízdy omezuje. S tím, jak stagnuje či mírně klesá HDP a celá ekonomika, klesá i nákladní přeprava a odbyt nafty. Na druhé straně roste odbyt různých alternativních paliv, především stlačeného plynu CNG a směsi lihu s benzinem E 85," říká expert asociace Václav Loula.