Plyn - komodita a investice budoucnosti

Investoři, kteří hledají svou investiční příležitost v energetických komoditách; do ropy, plynu či uhlí investují celkem běžně. Ropa je kapitola sama pro sebe a co provedla s trhem s ropou finanční krize, není třeba připomínat. Nyní se ale do hledáčků i méně zkušených investorů dostává plyn.

Podle expertů se jedná o palivo budoucnosti. Poptávka po něm roste a poroste i v budoucnosti. Zároveň se mění odhady celosvětových zásob, protože se nově začínají brát více v potaz jeho nekonvenční zdroje, například plyn z břidlice, vliv mají i změny v jeho těžbě.
Podle současných studií je aktuální podíl zemního plynu na světové spotřebě okolo 21 %, což mu přisuzuje třetí pozici za ropou s 33 % a uhlím s 27 %. Jeho podíl je významný a je proto logické, že výrazná technologická změna v jeho těžbě může mít velký dopad na vývoj ostatních energetických komodit.
Mění se také odhady odborníků na dobu, po kterou budou stačit dnešní zásoby energetických paliv. Zejména v kontextu růstu spotřeby energií je to velmi zajímavé. Například americká Energy Information Administration (EIA) předpokládá do roku 2035 nárůst celosvětové poptávky po energiích o 50 % neboli asi o 1,6 % ročně. EIA ve svých predikcích nadále ponechává největší podíl ropě, ale ten by měl klesat. Tomu odpovídá i předpoklad podprůměrného růstu spotřeby ropy pouze o 1 % ročně. Pro ostatní fosilní paliva se očekává průměrný roční růst 1,5 % u uhlí a 1,6 % u zemního plynu, čímž jejich podíl na celkové spotřebě zůstane prakticky zachován. Výrazně by se měl zvýšit podíl jaderné energie, a to tempem 2,4 % za rok. Největší, až 2,9% nárůst se očekává u obnovitelných zdrojů.

Vývoj cen, spotřeby a těžby
Jaký se dá očekávat vývoj cen, spotřeby a těžby zemního plynu, zejména s ohledem na jeho nekonvenční zdroje?
Za nekonvenční zdroj zemního plynu je nejčastěji označována těžba břidlicového plynu, která našla své pevné místo zatím jen v USA. Zde ale hraje velmi výraznou roli a ovlivnila v posledních letech chod celé americké ekonomiky. Těžba břidlicových plynů se projevila zejména na ceně plynu v USA, která v posledních pěti letech klesla o tři čtvrtiny.
Velmi nízké ceny amerického plynu mohou mít dopad jak na ostatní komodity, tak světovou ekonomiku. Příkladem takového vlivu zejména na americkou ekonomiku je dříve nemyslitelný návrat výrobních kapacit ze světa zpět do USA. To umožnila právě velmi nízká cena amerického zemního plynu, díky níž se výrazně snižují výrobní náklady amerických firem - a ty mohou soutěžit s asijskou konkurencí.
Další významný vliv má plyn jako palivo v dopravě. Dopravní náklady mají velký podíl v nákladech amerických firem a jejich snížení může mít výrazný vliv na tvorbu amerického HDP. Fakt, že jsou výrazné dopady na ekonomiku vidět až v posledních letech neznamená, že je břidlicový plyn takovou novinkou. Pouze se díky růstu cen komodit a technologickému posunu zvýšila těžba suchého břidličného plynu (tzv. Shale Gas) z 11 mld. m3 v roce 2000 na 136 mld. m3 v roce 2010.
Tento nárůst břidlicový plyn dostal na 23% podíl z celkové produkce plynu v Americe. Studie EIA hovoří o zvýšení produkce až na 50% podíl v následujících 25 letech (viz graf 2). Při splnění predikcí této studie se Spojené státy mohou během následujícího desetiletí změnit z dovozce na čistého vývozce paliv a předstihnout Rusko v těžbě zemního plynu.

LNG místo plynovodu?
V současnosti nelze - na rozdíl od světového trhu s ropou - hovořit o světovém trhu se zemním plynem. Je to dáno tím, že problematika skladování a přepravy zemního plynu je značně složitější. Aby se oživil obchod s plynem a aby mohl nahradit jiné formy energie, je nutné investovat do infrastruktury. Proto uběhne ještě nějaká doba, než bude vybudován světový trh s plynem.
Momentálně se ale rozšiřuje přeprava zkapalněného zemního plynu LNG. LNG je zemní plyn, který se ochladí až na -164 °C, čímž se zkomprimuje na šestinu svého objemu. Pak může být přepravován ve speciálních lodích. Podle LBBW Commodity Research se nyní takto přepravuje více než 25 % zemního plynu.
Možnost relativně levného transportu LNG stojí za nedávnou dohodou mezi Cheniere Energy (USA) a British Gas (UK), Gas Natural Fenosa (Španělsko) a Gail (Itálie) o zajištění dodávky amerického LNG do Evropy. Jedná se o první vlaštovku, která ukazuje, že nabídka americké zemního plynu za výhodné ceny může přímo ovlivnit mezinárodní poptávku či ceny plynu.
LNG je i zajímavé alternativní palivo v automobilové dopravě. U nás se zatím více prosazuje LPG (zkapalněný ropný plyn) nebo CNG (stlačený zemní plyn), protože u LNG je třeba pro bezpečné skladování udržovat v nádrži sníženou teplotu. Do budoucna ale určitě svůj prostor získá i LNG.

Ekologické dopady
Spalování zemního plynu je ekologicky šetrnější než je tomu u uhlí či ropy - produkuje až o polovinu méně emisí skleníkových plynů než uhlí. Další rozvoj těžby a využívání břidlicového plynu však mohou omezit ekologické dopady.
Zásadní komplikaci při jeho těžbě představuje vysoká spotřeba vody, která pak může chybět hlavně v místních ekosystémech, nebo může být kontaminována potenciálně nebezpečnými chemickými látkami. Produkuje se také relativně velké množství odpadních vod, jejichž ekologická likvidace je velmi náročná. Otázkou je i doložený zvýšený výskyt malých, podle odborníků ale příliš malých zemětřesení.

Kolik je vlastně plynu na Zemi?
Velká míra nejistoty je v odhadech nalezišť a zásob zemního plynu. Mezinárodní energetická agentura poukazuje na to, že aktuální odhady výše rezerv jsou příliš pesimistické. Navíc v globálně "doložených" odhadech rezerv (tj. jisté rezervy v prozkoumaných polích, kde se v budoucnosti bude velmi pravděpodobně těžit) nejsou téměř zohledněné nekonvenční zdroje zemního plynu, které by mohly jeho množství zásob plynu zvýšit až pětinásobně.
Dále je zde velmi reálná možnost růstu účinnosti těžby zemního plynu díky technickému pokroku. Důkazem, že pochybnosti energetické agentury jsou opodstatněné, svědčí i fakt, že během posledních dvaceti let se odhad zásob zemního plynu zvýšil ze 125 bilionů kubických stop na 190 bilionů kubických stop, což při současném tempu těžby představuje zásobu na 50 let. Navíc tyto odhady berou v potaz jen malou část nekonvenčních zdrojů, a to převážně v USA. Mezinárodní energetická agentura proto odhaduje, že na celém světě je ještě ukryto asi 921 bilionů kubických stop zemního plynu v nekonvenčních zdrojích, což přestavuje zásobu zhruba na dalších 250 let.

Světlá budoucnost a investiční příležitost?
Shrneme-li uvedené poznatky, můžeme konstatovat, že zemní plyn bude s největší pravděpodobností nadále posilovat svou pozici v energetickýchpalivech. Jeho světlou budoucnost zajišťují jeho celkem nízké ekologické dopady. Ve srovnání s ostatními fosilními energiemi nejméně zatěžuje klima. Navíc se elektrárny na zemní plyn dají velmi dobře regulovat a dokážou tak vyvažovat výkyvy v přísunu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou vítr a slunce.
Obnovitelné zdroje budou sice navyšovat svůj podíl na světové produkci, ale zdaleka jejich nárůst nestačí pokrýt nárůst poptávky. Nezanedbatelné není ani to, že náklady na výstavbu elektrárny na zemní plyn jsou poloviční oproti elektrárnám uhelným. Zvyšující se produkce LNG pak s největší pravděpodobností přivede plyn ve větší míře i do neenergetických sektorů.
Rostoucí poptávka po zemním plynu se projeví ve větším zastoupení tohotopaliva i u rozvíjejících se trhů, což povede k výrazným investicím do infrastruktury ve spojitosti s přepravou LNG. Výsledkem pak bude opětovné spojení současných dvou světů, amerického s levným plynem a zbytku s relativně drahým plynem.
Investor pak může hledat příležitost jak ve společnostech zabývajících se zpracováním a přepravou LNG, tak v plynu samotném. Dá se totiž předpokládat, že vznik celosvětového obchodu s plynem povede do budoucna i k narovnání cen plynu.

Petr Břicháč je ředitelem oddělení Securities Trading LBBW Bank.