2. 10. 2012
Ve snaze o energetickou bezpečnost se státy snaží
zabezpečit dostatek spolehlivých, pokud možno domácích zdrojů
energie, zejména ropy a plynu. V USA nastal boom těžby břidličného
plynu, v podstatě metanu, v geologických strukturách až několik
kilometrů pod zemí. Těžba se uskutečňuje takzvaným hydraulickým
štěpením, kdy se do podzemí hlubokými vrty pod velkým tlakem vhání
voda, která zároveň obsahuje chemikálie a vytlačuje z pórů hornin
plyn. Těžební pole zaujímají rozsáhlé areály o rozloze tisíců až
stotisíců čtverečních kilometrů s desítkami tisíc
vrtů.
Nesmírné výhody nového zdroje energie vehementně chválí známý
"skeptický ekolog" Bjorn Lomborg (HN 24. 9. 2012). Zejména
zdůrazňuje obrovský pozitivní význam pro omezování globální změny
klimatu. Spalováním metanu totiž vzniká na jednotku získané energie
méně skleníkových plynů než při spalování ropy a zejména uhlí.
Lomborg srovnává příspěvek břidličného plynu k poklesu emisí těchto
plynů v USA s podílem obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické
či větrné elektrárny, a zdůrazňuje, že náhrada uhelných zdrojů
plynem je daleko účinnější. Ekonomové pak ještě dodávají, že tento
úspěch přinesl neomezovaný trh, a nikoliv regulace či dotace.
Projděme si tyto argumenty.
Když se použije jen část pravdy
Oceňuji, že Lomborg hodnotí tento zdroj energie především podle
toho, jak silně zatěžuje klimatický systém Země. Tento aspekt je
dnes skutečně považován za zcela zásadní při hodnocení
energetických zdrojů a jiných součástí energetického systému, což
bohužel dosud plně nedošlo do České republiky. Ovšem Lomborgovo
hodnocení není úplné, protože nezahrnuje emise skleníkových plynů
spojené zejména s těžbou a transportem břidličného plynu. Podle
některých studií může být celkový příspěvek ke změně klimatu
dokonce vyšší než u uhlí, započítají-li se plošné a těžko
kontrolovatelné úniky z rozsáhlých polí, kde se nepodaří zachytit a
odvést všechen plyn uvolněný z narušených hornin. To se ovšem
neobjeví v relativně hrubých statistických údajích, které
srovnávají jen emise z elektráren.
Lomborg dále oceňuje, že na rozdíl od slunce či větru zde není
zapotřebí dotací. Samozřejmě to není pravda, sám uvádí, že těžbu
bylo možno uskutečnit za použití zcela nových technologií, jejichž
vývoj podporovala vláda USA tři předchozí desetiletí. Břidličný
plyn je fosilní palivo a prozíraví politici i technici na celém
světě se snaží bez fosilních paliv se postupně úplně obejít právě
kvůli zmírnění globální změny klimatu, která se stále akutněji
projevuje. Rozvoj i relativně "čistých" fosilních zdrojů a zejména
těch investičně a technicky náročných, jako je břidličný plyn,
odvádějí vzácné ekonomické i technické prostředky principiálně
nesprávným směrem. Každá koruna či dolar investovaný do fosilních
zdrojů znamená chybějící korunu či dolar potřebný na investice pro
skutečně udržitelnou budoucnost.
Jak zničit krajinu
S těžbou břidličného plynu jsou spojena podstatná nebezpečí pro
životní prostředí - teprve v poslední době úplněji dokumentována na
základě zkušeností z USA. Těžebními zařízeními jsou hluboké vrty a
zařízení na vtlačování vody s chemikáliemi. Jenom při samotném
průzkumu je zapotřebí několika vrtů na čtvereční kilometr. Vrtné
věže jsou mohutnou stavbou o hmotnosti a výšce přibližně Petřínské
rozhledny, s dalšími stavbami a potřebnými zařízeními, sklady
(včetně chemikálií), komunikacemi atd. na ploše několika hektarů a
s hustou dopravou v širším okolí. Je tu tak velmi reálné nebezpečí
kontaminace zdrojů vzácné podzemní vody. Krom toho je na jeden vrt
zapotřebí několik milionů litrů na tzv. výplach, na těžbu ještě
více než dvojnásobek. Voda se musí někde získat a použitá opět
odvést, přičemž jde o vodu do té míry znečištěnou, že se stává
nebezpečným odpadem. Mezi dalšími dopady jsou hlášena jakási
minizemětřesení spojená s narušením struktury hornin v podzemí.
Celkovým výsledkem je zás adní nevratná přeměna celého území,
rozsáhlá plošná devastace celé krajiny a intenzivní trvalé
znečištění povrchových i podzemních vod.
Ještě poznámku k uvažované těžbě v Česku. Spojené státy jsou zcela
jiná země než naše hustě obydlená republika s rozmanitou krajinou
měst, vesnic, polí, luk a lesů. Americká těžební pole mají rozlohu
od přibližně jednoho našeho kraje do dvojnásobku celé republiky.
Snímky z USA ukazují krajinu, kde není nic jiného než těžní věže.
Není zde živá příroda, lesy, pole, a už vůbec ne místo pro život
lidí. Devastace, kterou známe ze severních Čech, je proti tomu jen
lokální drobnost. Zásadní je však i geologická stavba: u nás je
naprosto jiná než v těžených oblastech v Americe. Podle ní lze
téměř s jistotou říci, že na našem území žádný využitelný břidličný
plyn být prostě nemůže. Ta situace je podobná prakticky v celé
střední Evropě, ale zcela jiná než v severovýchodní části Polska.
Informací máme dost, měli bychom se tedy podívat skutečnosti do očí
a přestat s chimérickými úvahami o plynovém zázraku v Česku.
Bedřich Moldan
Autor je profesorem Univerzity
Karlovy a ředitelem Centra pro otázky životního
prostředí.
Co je břidličný plyn?
Plyn z břidlic je novým zdrojem zemního plynu v Severní Americe.
Všeobecně je považován za ekologičtější alternativu k ropě a uhlí a
zdá se, že zejména Kanada má ohledně nalezišť této suroviny velký
potenciál. Někteří ekonomové se domnívají, že břidličný plyn by
mohl do roku 2020 tvořit polovinu produkce zemního plynu na
severoamerickém kontinentu. Plyn z břidlic je již těží v mnoha
oblastech USA, ale obrovské zásoby byly nalezeny také v
Quebecu, v Britské Kolumbii, Saskatchewanu, Ontariu a Novém
Skotsku. Tyto zdroje by mohly znamenat nové zdroje příjmů pro vlády
a nabídku nových pracovních míst.
Vliv břidličného plynu na životní prostředí a lidské zdraví je
ovšem diskutabilní. Ekologové a obyvatelé žijící v blízkosti těžby
zemního plynu se obávají, že plyn by mohl unikat hlavně do
podzemních vod během těžby, neboť k jeho extrahování slouží tzv.
hydraulické štěpení.
Co je Hydraulické štěpení?
Hydraulické štěpení (též frakování z anglického hydraulic
fracturing, zkráceně fracking) je metoda šíření zlomů ve vrstvě
skály pomocí stlačené tekutiny (fracking fluid) tvořené z velké
části vodou, doplněnou o písek a směs řady chemikálií. Rozštěpené
zlomy mohou umožnit migraci substancí (třeba právě zemního plynu)
do větších ložisek, ze kterých již může být ekonomicky lukrativní
je dobývat.
Autor: Bedřich Moldan, Zdroj: Economia